V jednom ze starších rozhovorů jste přiznal, že do roku 2005 jste Krásnou Lípu neznal a první noc před otevřením pivovaru jste se cítil jako v cizím městě. Jak moc se váš pohled za ty roky proměnil?
Dnes, po deseti letech fungování pivovaru, považuji Krásnou Lípu za svůj druhý domov. Prakticky každý týden pendluji mezi Prahou a Krásnou Lípou. V Praze mám rodinu, v Krásné Lípě práci.

Jaké byly vůbec první ohlasy po otevření pivovaru? Vnímali vás místní pozitivně, nebo jste od nich cítil nedůvěru?
Myslím, že ohlasy nebyly úplně špatné, i když po deseti letech zkušeností vnímám, že začátky byly celkem amatérské a vlastně jsme se všechno učili za běhu. Samozřejmě hodně lidí nevěřilo, že by tady mohl pivovar fungovat a uspět. Někteří si dokonce mysleli, že varna je jenom kulisa a pivo kupujeme z jiného pivovaru.

Interiér pivovaru prošel od roku 2013 úpravami. To kvůli komfortu zákazníků?
Za tu dobu proběhly dvě zásadní změny. Tou první a největší byl v roce 2015 odkup vedlejšího objektu, který jsme kompletně rekonstruovali a kde jsme instalovali nový pivovar s větší kapacitou. Ve druhém patře jsme pak vybudovali penzion. Tyto úpravy byly dokončeny v roce 2017. Ke komfortu zákazníků určitě přispělo přesunutí varny z restaurace, což ale dnes nepovažuji za dobré řešení. Druhá významná investice byla provedena v letošním roce. V rámci ní jsme rozšířili kuchyň, jelikož původní již nestačila kapacitně ani technicky. Rekonstrukce kuchyně naopak přispěla ke komfortu kuchařů, kterým zároveň umožňuje připravovat jídla lépe a efektivněji.

Nakyslé pravěké pivo chutná po jitroceli, recept ladili na olomoucké univerzitě

Pomohl i vám boom minipivovarů?
Boom minipivovarů byl reakcí na touhu spotřebitelů po větší rozmanitosti pivního trhu i ochutnávání nových pivních stylů. Na druhé straně tento boom znamenal, že dnes být jenom malým pivovarem žádný úspěch nezaručuje.

Jaká je vůbec cena třeba klasického jedenáctistupňového piva, kterou je pivař v restauraci ochoten zaplatit? Existuje v tomto ohledu „psychologická hranice“?
Psychologická hranice určitě existuje a souvisí také se značkou a pivním stylem, který si konzument kupuje. Dnes nemají lidé zpravidla problém zaplatit za prazdroj a svrchně kvašená piva z řemeslných pivovarů přes 60 korun. Ale jsou i pivní styly, kde konzument nemá problém zaplatit 90 až 100 korun za půllitr. Na druhou stranu u desítky nebo českého ležáku je psychologická hranice posazena níže. Ale při srovnání s cenami v Evropě je u nás pivo v restauraci stále levné.

Vaše pivo se dá sehnat v různých koutech České republiky. Do kolika zemí v zahraničí pivo dovážíte a kde je o něj největší zájem?
V současné chvíli zhruba 75 až 80 procent naší produkce distribuujeme mimo naši pivovarskou restauraci. Hlavními odběrnými místy jsou regiony Českého Švýcarska, Ústecka a Liberecka, částečně i Praha. V zahraničí máme pár stálých odběratelů v přilehlé části Saska. Historicky se naše pivo objevilo i ve Velké Británii, na Slovensku nebo v Rusku. Ale to byly většinou jednorázové akce.

Bavili jsme se o pozitivech. Kdy jste naopak prožívali nejkrušnější časy? Bylo to během covidové pandemie?
Nejkrušnější časy jsme prožívali hned na začátku, po otevření pivovaru. Ale to ve většině podnikání je nejtěžší zvládnout první dva roky. A ano, druhým složitým momentem byl začátek pandemie covidu, kdy se zavřely restaurace a byla to úplně nová situace, na niž člověk nemohl být připraven. Náročné jsou vlastně celé poslední čtyři roky, které byly ovlivněny covidem, válkou, energetickou krizí a nakonec i kůrovcovou kalamitou a požárem v Českém Švýcarsku. Bohužel situace v Českém Švýcarsku byla následně i špatně komunikována a celý problém nafoukly i novinové články, což poškodilo mediální obraz našeho regionu.

Za problém považuji rovněž selhání správy Národního parku České Švýcarsko při zprůchodnění turistických cest po kůrovcové kalamitě. Zatímco v Saském Švýcarsku jsou dnes turistické cesty po kůrovcové kalamitě perfektně vyčištěné a průchozí, u nás tomu tak bohužel není. Věřím, že pod novým vedením národního parku se tento problém podaří do příští sezony vyřešit.

Hrozil reálně v průběhu pandemie zánik pivovaru?
Nehrozil nám bezprostřední zánik ve smyslu, že bychom nebyli schopni splácet naše finanční závazky, nicméně stejně jako celému pivovarnictví a gastru se nám snížily obraty a ziskovost.

Máte do budoucna s pivovarem nějaké významné plány?
V podnikání musíte pořád pracovat na plánech, jinak ustrnete. Pracujeme na řadě malých i větších záměrů, jejichž realizaci v budoucnu zvažujeme. Chceme se posouvat nejenom v kvalitě našich produktů a služeb, ale máme i plány na možné rozšíření pivovaru a našich provozů.

Spojit pivo s vínem trvalo roky. Češi naše pokusy berou, říká majitel pivovaru

Jaké pivo mimochodem z vašeho portfolia nejvíc chutná vám osobně?
Mám rád ležáky i svrchně kvašená piva. V létě nejradši piji naši světlou jedenáctku Světáka a devítistupňový ALE Svižnej Emil. V zimě mám naopak rád trochu silnější piva a z našeho výběru si rád dám třeba čtrnáctistupňové tmavé pivo Dittrich.

A co vám chutná od konkurence?
Ochutnávám jak piva z malých pivovarů, tak určitě nepohrdnu dobře ošetřenou plzní nebo budvarem. Ochutnávky piv z malých pivovarů mi slouží nejen pro porovnání s našimi pivy, ale v případě pivních stylů, které nevyrábíme, také jako inspirace.