Pamětníků je už méně, ale vzdávat to nebudeme. První republika tu byla zlatou érou, říká předseda klubu TGM v Užhorodu
Klub TGM v Užhorodu vede Ivan Latko již čtvrtstoletí. Po tuto dobu se krajanský spolek snaží připomínat historickou stopu, kterou Československo zanechalo na Podkarpatské Rusi – dnešní ukrajinské Zakarpatské oblasti. Jejich nejnovějším počinem je vydání poštovní známky s architektem Josefem Gočárem, plánů však má Latkův spolek navzdory probíhající válce spoustu.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Za 25 let odhalil krajanský spolek v Zakarpatské oblasti bezmála tři desítky pamětních tabulí a pomníků připomínajících československou první republiku. Tedy éru, kterou nejen předseda klubu TGM považuje za „zlatou“ pro do té doby silně zaostalý kraj.
„Kromě památkové a jiné činnosti tu děláme také turistiku. Ale není na to teď vhodný čas, kvůli válce sem jezdí málo lidí,“ přibližuje Latko. O to víc jej potěšilo nedávné slavnostní odhalení poštovní známky s budovou tamní pošty za účasti delegace z Pardubického kraje. Stavbu projektoval český architekt Josef Gočár právě v prvorepublikové éře.
Sám Latko má silné vazby na Česko i Slovensko, oběma jazyky mluví plynule a říká, že se cítí být Čechoslovákem. Jeho děda přišel do Užhorodu z města Krompachy nedaleko Košic a po druhé světové válce, kdy Podkarpatskou Rus pohltil Sovětský svaz, se skoro všichni jeho předci vrátili do Československa.
Dnes má příbuzné, kteří žijí v Praze, Karlových Varech nebo Ostrově. Pouze jeho otce, jak říká, „Rusové nepustili nazpět“ a musel zůstat v Zakarpatí. „Jen kvůli tomu, že byl Čechoslovákem, strávil dva roky na Sibiři,“ líčí.
Kontakt s Československem Latko udržoval v éře Sovětského svazu nejen díky příbuzným – v Užhorodu, který je kilometr od státní hranice se Slovenskem, mohl ve svém dětství a mládí naladit Československou televizi nebo Československý rozhlas.
V rozhovoru se ptáme:
- na jeho činnost v klubu TGM a plány, které spolek má,
- jak se k obnovování československé stopy v Zakarpatí dostal,
- jaké má dnes vazby na Česko a Slovensko,
- kde všude se lze v Zakarpatské oblasti setkat s československou stopou.
Vaší poslední zásluhou je vydání poštovní známky s architektem Josefem Gočárem, který projektoval budovu užhorodské pošty. Slavnostní vydání se uskutečnilo 17. července. Jak tento nápad vznikl?
Přišla zkrátka myšlenka něco změnit. A rozhodli jsme se, že budeme propagaci Československa směřovat tak, abychom vydávali poštovní obálky a známky s Čechy, kteří udělali pro tuto zemi dost práce. A Gočár, to je velké evropské jméno – projektoval nejen místní nádhernou poštu, ale také Baťův palác.
Víte, my tady už 25 let propagujeme
