- Oficiální web

Na konci února proběhla přednáška MVDr. Marie Peřinkové vedoucí odboru životního prostředí v Rožmberském sále města Prachatice. Vedoucí odboru hovořila na téma: „ Jak dál ke zmírnění klimatických změn v Prachaticích a okolí“. 

Vedoucí odboru se  informačně věnovala tomuto tématu a zpracovaným  novým dokumentům. Město Prachatice má zpracovaný dokument ve formě studie:  Prachatice  - příprava studií pro zmírnění dopadů klimatických změn z listopadu 2021. Tento dokument je k dispozici všem na internetových stránkách města Prachatice. Ve studii se jedná  hlavně o zadržování vody v krajině ve všech formách možností její zadržení. Je velmi pozitivní, že studie řeší také všechny možné zasakovací a vsakovací systémy, které mohou prospět nejen krajině, ale i nám lidem.

Studie je základním dokumentem pro systémovou práci na projektech a následných realizací projektů, které může město zajistit a realizovat. Je potřeba rychle přistoupit k reálným  opatřením, které zmírní výkyvy teplot a srážek v naší lokalitě. Máme velké štěstí v tom, že lesy v okolí města zadržují vláhu ze 70 %, protože jsou zdravé a s podrostem. Kolem Prachatic jsou už lesy zase v dobré kondici, což je také skvělá vizitka společnosti Městské lesy Prachatice s.r.o., tudíž mohou nám všem pomoci, se zadržením potřebného množství vody, kterou potřebujeme i k pitným účelům. Je potřeba posílit Pivovarský pramen, který je velmi využíván, pomocí vsakování vody do půdního profilu v předpokládané oblasti prameniště.

Všichni můžeme přispět tím, že ve svých zahradách, zahrádkách budeme pěstovat nejen zeleninu, květiny pro okrasu a keře, ale vysadíme i stromy, které jsou nejen prospěšné pro nás, ale i pro jejich funkci zmírňování klimatických změn (snižování teploty – klimatizační jednotka). Město se musí starat o svou zeleň.  Řekla bych, že vzrostlé zeleně  - stromů máme v rámci samotného města Prachatic a okolí  dostatek. Potřebujeme se věnovat hlavně údržbě zeleně, a to stromům a keřům. Pravidelné sečení trávy již  nestačí.

Jsem moc ráda, že Štěpánčin park byl revitalizován.  Nyní je  to nádherný, světlý, příjemný kout zeleného města jen kousek od náměstí. Je to úžasná oblast, která v době horkých dnů poskytuje příjemné posezení v zeleni.

Zapojme se všichni, jak můžeme, abychom přežili ve zdraví nástup vyšších teplot, než jsme byli zvyklí a špatně rozložených srážek díky proměnlivému počasí. Jímejme dešťovou vodu, využijme ji na zalévání v době sucha. Naučme se pěstovat rostliny, které jsou nám prospěšné a spotřebují pro svůj růst méně vody. Dodržujme pitný režim přes celý den v době vysokých teplot. Buďme k přírodě velmi vstřícní, pomáhejme jí, jak umíme. Bez kvalitní a zdravé krajiny to prostě nejde.

Existují tři cesty jak se postavit dopadům změny klimatu. Provádět mitigační opatření, aplikovat adaptační opatření a třetí možností je nedělat nic  - viz. obr.  č. 1. 

Mitigace je předcházení nebo zmírnění či zpomalení změny klimatu.

Adaptace  je vyrovnání se s dopady měnícího se klimatu. Adaptace na změnu klimatu je  úkol, do kterého se musí zapojit  všichni - prvovýroba, vědci, veřejná správa, sektor vzdělávání i lidé  - uživatelé planety Země. Ke snížení dopadů změny klimatu jsou nutné obě cesty. Stejně tak platí, že  se musí zapojit úplně všichni, abychom to zvládli.

Nejpohodlnější a nejlacinější třetí cesta – nedělat nic, to by v dlouhodobém horizontu vedlo k devastaci krajiny a  znehodnocení života lidí,  včetně kolapsu ekosystému, také i kolapsu výroby a služeb. 

Současné klimatické změny působí velmi nepříznivě  na život a zdraví  lidí. Stoupá koncentrace CO₂  (oxidu uhličitého) skleníkového plynu v atmosféře,  v roce  2022 byla koncentrace v atmosféře  planety Země 420 ppm.  Česko se oteplilo  od roku 1960  až doposud o + 2,1 °C.

Obr. č. 1. Triangl diagram z IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) - Čtvrtá hodnotící zpráva (AR4 IPCC, kapitola 18), popisující vztah mezi mitigací, adaptací a nečinností). Rohy trojúhelníku představují 100% z každé z těchto tří možností. Oblasti, ve středu trojúhelníku představují kombinaci přístupů. Tam jsou rovněž poměrně uvedeny náklady spojené s mitigací a adaptací. Varianta nečinnost je spojena s vysokými náklady v souvislosti s dopady změny klimatu.

Obr. č. 2. Průměrná roční teplota v ČR  od roku 1961 až  2021

Obr. č. 3. Svět se od roku 1961 – 2021  oteplil přibližně o 1,2 °C, různá místa se ale oteplují různou rychlostí. Zatímco pro většinu oceánů nepřesáhlo oteplení 0,8 °C, většina pevniny se otepluje rychleji. K největšímu oteplení, které za posledních 60 let přesáhlo 5 °C, dochází v Severním ledovém oceánu.

Co nás čeká, když včas nepomůžeme přírodě i sobě a nezmírníme klimatické změny?

Budou vyšší teploty a s tím spojené sucho. Může být i méně srážek a velké intervaly mezi dešti. Na obrázku č. 1 jsou navrženy tři cesty, jak se postavit dopadům změny klimatu. Ke snížení dopadů změny klimatu je  nutné předcházení a zmírnění klimatických změn včetně adaptace na změny. Třetí cesta nedělat nic je pro nás nepřijatelná.  Stejně tak platí, že  se musí zapojit úplně všichni, abychom to zvládli. Obrázek č. 2 ukazuje, jak roste průměrná teplota v ČR (1960 – 2021 o +2,0). Pro srovnání na obrázku č. 3 je  oteplení planety Země přibližně od roku 1961 – 2021 o 1,2 °C. Pevnina se otepluje rychleji než oceány. Výjimkou je Severní ledový oceán, který se otepluje super rychle. Máme všichni co dělat, abychom si zachránili naši planetu pro další život.

RNDr. Jana Krejsová, Seniorská občanská společnost Prachatice z.s.