Praha - Soukromí investoři jsou při výstavbě dopravní infrastruktury efektivnější než stát. Jde jim totiž o zisk, což stát většinou neřeší. Na dotaz ČTK to dnes sdělil dopravní expert z platformy Vize 0 Roman Budský. Vláda právě dnes projedná možnosti financovat projekty silniční a železniční infrastruktury formou projektů PPP, tedy spojením soukromého a veřejného sektoru. V Česku se tímto způsobem staví 32 kilometrů dlouhý úsek dálnice D4. Odborník z Dopravní fakulty Univerzity Pardubice Ivo Drahotský však upozorňuje na možná rizika těchto projektů, například na možnou nedostatečnou údržbu silnic soukromníkem či tvorbu mandatorních výdajů.
Soukromý investor v PPP projektech zajišťuje výstavbu, následný provoz a údržbu, za což mu stát platí. Po smluvené době a za stanovených podmínek stát dílo přebírá, v případě dálnice D4 to bude za 25 let od zprovoznění.
Budský řekl, že je zastáncem PPP projektů, pokud se provede ekonomická rozvaha před zahájením projektu a také se kvalitně nastaví smlouvy. Firma do projektu jde s vidinou zisku, pokud ale bude chybovat, zisk se podle Budského může snadno změnit ve ztrátu, kterou bude soukromník hradit ze svého. "A také naopak, pokud se vše zadaří, mohou inkasovat zajímavé zisky," dodal.
Stát podle Budského naopak nehledí na zisk, či ztráty, není tak oproti soukromému sektoru ekonomicky efektivní. "Když stát utrpí ekonomické šrámy, vždycky se to 'nějak udělá'. Stát řvát určitě nebude, soukromník ano," řekl. Také zmínil, že stavba dálnice zpravidla přesahuje jedno volební období. "Rozestavěnou dálnici si pak přebírá další vláda. A když jsou se stavbou problémy, najednou osočuje jeden druhého. V každém případě to pak zaplatíme všichni," řekl.
Podle Drahotského jsou při budování dopravních staveb nezbytné tři prvky, a to peníze, know-how a stavební kapacity. "Pokud je tedy realizována stavba formou PPP projektů, tak je v podstatě veřejným sektorem přiznáno, že některý ze zmíněných tří prvků není schopen zajistit v adekvátní podobě jako sektor soukromý. Za jeho práci poté připlatí," řekl odborník.
Upozorňuje také na to, že projekty PPP lze hodnotit až po celkovém dokončení a předání státu. Je zde totiž riziko, že soukromník nebude správně provádět údržbu, zvýšené výdaje pak mohou spadnout na stát. Mnoho projektů podle Drahotského zkrachovalo na tom, že se zvýšily ceny materiálů či stavebních prací. "A pro soukromý sektor bylo výhodnější zaplatit smluvní pokutu a od projektu odstoupit," uvedl.
Důležitým aspektem je podle Drahotského také to, jak se projeví PPP projekty ve státním rozpočtu. "Dílo totiž není placeno v konkrétním roce či několika letech, ale stává se z něj ze své podstaty mandatorní výdaj, který se přímo ve státním rozpočtu neprojeví," řekl.
Podle Budského pro stát budou znamenat PPP projekty v budoucnu výdaje, avšak výhodou PPP projektů podle něj je, že se mohou realizovat projekty, na které aktuálně stát nemá prostředky.
