„Za první srpnový týden napršelo v Ústeckém kraji průměrně 40 milimetrů srážek. Srážky naměřené v jednotlivých stanicích se lišily, ale ve vztahu k dlouhodobému normálu průměr převyšovaly od 136 do 322 procent,“ říká Klára Bubnová z ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Podle údajů ČHMÚ byl letošní začátek srpna nejchladnější a nejdeštivější od roku 1991. Mimořádné množství dešťů tak vystřídalo dlouhá červencová sucha. Minulý měsíc hydrometeorologové totiž vyhodnotili jako devátý nejteplejší od roku 1775.

Vydatný příval dešťů sice potěšil sadaře a zahrádkáře, ale výrazně uškodil pěstitelům obilovin. „Nejhorší byla kombinace prudkého deště a větru, v jejímž důsledku na mnoha místech porosty obilovin polehly. Protože navíc vody spadlo opravdu hodně, polehlá pšenice a jarní ječmen dostaly shora takovou dávku vody, že se pod její vahou stébla zlomila a lehla na zem. Jak se pak při horkých dnech začala vlhkost z půdy odpařovat, zrnka v dozrálých klasech začala klíčit a pouštět lístky. Na mnoha místech se pole opět zelená, protože obilí roste v klasech, a to je velmi špatné,“ popisuje Otakar Šašek, ředitel zemědělského družstva v obci Klapý na Litoměřicku.

Na chmelnicích padají sloupy. Déšť úrodu zachránil, teď už ale voda i škodí

Srpnové deště však pomohly plodinám, které si vodu ještě dokážou vzít. To je například kukuřice nebo cukrová řepa, které se sklízejí v září a v říjnu. Ale i zde deště v určité míře uškodily.

„Kukuřice je přibrzděná ve vývoji a je otázka, zda to dožene. Já myslím, že ne. Postižená je i cukrovka. Je menší, než byla jiné roky, protože se seje na jaře a jaro bylo letos extrémně suché. Nyní sice růst dohání, ale je to na úkor obsahu cukru. Vody totiž bylo poměrně dost a cukrovka teď roste velmi rychle. Navíc když nyní intenzivně svítí slunce, probíhá fotosyntéza, na kterou řípa potřebuje energii. A na tu bude odbourávat uskladněný cukr. Bulvy tedy budou větší, ale méně cukernaté,“ vysvětluje Šašek.

Jednoznačně však deštivý začátek srpna pomohl stromům. Nejvíce těm, jejichž plody se sklízejí na podzim, ale také těm, které ještě na poslední chvíli byly schopné vláhu z půdy využít.

Úroda bude velmi dobrá, nedostatek obilovin nehrozí, řekl ministr zemědělství

„Srpnové deště vnímáme pozitivně, protože do té doby bylo sucho a vody velmi málo. I když srpnové deště netrvaly moc dlouho, srážky se projevily výrazně a hodně nám pomohly, protože zrovna dozrávaly broskve,“ uvádí Alena Petrásková z ovocnářství v Ploskovicích na Litoměřicku.

Více vody v půdě podle Petráskové má také pozitivní vliv na letní jablka, která se právě začínají sklízet. Podzimní úrodu jablek ale sadařka očekává průměrnou, některých odrůd se podle ní urodí méně a jiných více. Také v sadech zemědělského družstva v Klapém očekávají sice slušnou úrodu jablek, ale drobnějších.

Dostatek srážek pomohl také drobným pěstitelům. „Sudy na dešťovku jsme měli už úplně vyčerpané a nebylo čím zalévat. Báli jsme se, že nám v těch vedrech všechna pracně vypěstovaná zelenina uschne. Nyní je to opět dobré,“ usmívá se paní Anna v zahrádkářské kolonii pod Radobýlem u Litoměřic.