Už více než dvě desetiletí sní brněnští fanoušci o návratu fotbalu na stadion za Lužánkami. Jejich víru neumenšuje ani současný havarijní stav legendárního stánku. I proto mezi nimi na jaře vzbudil velkou vlnu nevole vzkaz od politiků, že brněnský fotbal „zpět domů“ nezamíří, přestože město vyhrálo u soudu letitý spor s podnikatelem Liborem Procházkou.

Bohužel pro příznivce lužánecké vize to stejně vidí i nový majitel fotbalové Zbrojovky – investiční skupina Portiva. Její šéf Pavel Svoreň ji považuje za mrtvý projekt.

Aby měl klub důstojnou arénu, připadají podle něj v úvahu jen dvě možnosti. Buď kompletní renovace „dočasného“ azylu v podobě současného stánku na Srbské, nebo moderní fotbalový stadion na místě dnešního velodromu na výstavišti.

Moderní stadion pro brněnskou Zbrojovku? Nejdřív v roce 2025

„Pro nás jako nové akcionáře Zbrojovky je výstavba stadionu a zázemí pro mládež jednou z priorit a budeme se snažit v této věci akcelerovat jednání s klíčovým partnerem, tedy městem,“ ujišťuje pro MF DNES Svoreň. Víc se k tématu a případnému financování zatím nechtěl vyjadřovat, protože stále nebyl dokončený převod prvního balíku akcií klubu na Portivu. K tomu dojde teprve v nejbližší době.

Každopádně nový stadion za Lužánkami je podle něj zcela mimo dosah Zbrojovky. Nedávno pro iSport.cz uvedl, že tak zůstaly ve hře pouze dvě zmiňované možnosti. Rekonstrukce Srbské, nebo výstaviště. „K němu se upínáme,“ prohlásil Svoreň s tím, že o moderní stadion má Portiva enormní zájem.

Všechny tři zmiňované sportovní stavby – Lužánky, Srbskou i velodrom – vlastní město. MF DNES proto na magistrátu zjišťovala reálnost myšlenky vyměnit fotbal za základnu dráhových cyklistů. Kousek od místa, kde za pár týdnů začne několikamiliardová stavba multifunkční haly, jež se stane domácím prostředím hokejové Komety.

Radní: Nejschůdnější varianta

Vedení města si nechává zpracovat studii nejvhodnějšího umístění fotbalového stadionu, velodromu i atletické haly. Její závěry zveřejní na podzim.

„V tuhle chvíli máme dvě až tři možnosti pro fotbal. Jedna ze zajímavých lokací je nepochybně místo velodromu. Obrovskou výhodu by měla v připravené dopravní infrastruktuře, dají se využít parkoviště i tramvajová smyčka. Má také velmi rychlé spojení s dálnicí D1. Jediným minusem je nutnost vypořádat se s velodromem, ale každá věc má své řešení,“ naznačuje radní Petr Kratochvíl (ODS) s tím, že na tomto místě vidí nejméně problémů k úspěšné výstavbě.

Stadion stačí vytáhnout ze šuplíku, říká architekt lužáneckého kolosea

Umístění arény na výstaviště by mohl usnadnit i fakt, že její projekt už patnáct let existuje. Stánek připomínající římské Koloseum z pera architekta Petra Hrůši je totiž podle něj do lokality přenositelný z původních Lužánek.

„Dovedu si to představit. Staticky i jinak by to šlo. Z hlediska geotechniky je to asi i snazší, protože tam není nutné zachytit svažité území jako za Lužánkami,“ vysvětluje architekt.

Pro stánek je připravený projekt k územnímu rozhodnutí. Je potřeba ho „pouze“ aktualizovat, aby dokumentace odpovídala současným legislativním nárokům. „S novým stadionem by nebyly spojené zrádné investice do veřejné infrastruktury, protože ta by už existovala,“ vyzdvihuje také Hrůša s tím, že o ni by byla stavba levnější.

Kam s novým velodromem?

Vize nové arény rozhodně nijak neovlivní současné fungování a směřování městské firmy Veletrhy Brno. Její nový šéf Jan Kubata, který do funkce nastoupí od října, myšlence sice fandí, ale v plánech rozvoje areálu s ní zatím vůbec nepočítá. „Nicméně Zbrojovce přeji, aby měla nový stadion a fotbal na tom byl stejně jako hokej, který se bude hrát v nové aréně. Jako bývalý tělocvikář jsem nakloněn sportovním stavbám,“ zmiňuje Kubata.

Před nastěhováním fotbalu na výstaviště by bylo pochopitelně nutné se nejprve vypořádat s dráhaři. Ti podobně jako fotbalisté sní už léta o novém sportovišti. S ním se počítalo v Komárově u Svratky, a to za předpokládanou cenu 560 milionů, jež se razantně zvýší. Zmiňovaná studie může ovšem s jeho umístěním ještě „zamávat“.

Momentka ze závodu 500+1 kolo, který se jel na brněnském velodromu v roce 2013.

Výstavba velodromu u řeky totiž závisí na vybudování nákladných protipovodňových opatření v úsecích Trnitá a Sokolova. „S nimi je projekt velodromu koordinován, stejně jako s dopravními stavbami velkého městského okruhu a Hněvkovského. Sice už se podařilo zpracovat dokumentaci pro územní rozhodnutí, nicméně záměr je do doby dalšího postupu ochrany proti povodním a dořešení územních nároků dopravních staveb pozastaven,“ informuje Radka Loukotová z tiskového střediska magistrátu.

Protipovodňová opatření v úseku Trnitá mají začít vznikat v příštím roce, hotovo bude podle plánů o dva roky později. Předpokládané náklady šplhají ke dvěma miliardám korun. Přibližně na polovinu vyjde další zmiňovaná fáze, která se příští rok má začít teprve projektovat, což minimálně pár dalších let zabere.

Dá se sice předpokládat, že výrazný podíl nákladů na ochranu proti velké vodě by pokryly dotace, část by ovšem šla jistě za městem. A to už bude i tak dost finančně zatížené, hlavně kvůli stavbě multifunkční arény, jejíž cena se šplhá k šesti miliardám, spíše ještě výš.

Brněnská čtvrť brojí proti přestavbě stadionu, klub s ní nekomunikuje

Pokud by se nový stánek po velodromu ukázal jako cesta do slepé uličky, je z pohledu nového majitele Zbrojovky nutné radikálně zrekonstruovat Srbskou. Přestavba by přitom měla začít do dvou let. Město do stadionu sice „nalije“ sto milionů korun, aby vůbec splňoval požadavky pro první ligu, nicméně to by byl jen přechodný stav. Takový plán měl už před třemi lety končící šéf klubu Václav Bartoněk. Proti kompletní rekonstrukci za 700 milionů zahrnující i navýšení kapacity se postavila místní radnice.