Princip kolektivního očerňování Ukrajinců je velmi nebezpečný a může vést k eskalaci napětí, varuje vládní zmocněnkyně Laurenčíková

„Myslím, že ta varování jsou na místě a je opravdu velmi důležité vysvětlovat, že každý konkrétní čin páchá konkrétní člověk a není možné na základě jednotlivých, byť velmi nešťastných a vážných případů, usuzovat o kvalitě celé skupiny,“ míní vládní zmocněnkyně pro lidská práva a náměstkyně ministra pro evropské záležitosti Klára Šimáčková Laurenčíková.

Čtěte také

Dokud Ukrajinci nezískají Krym zpět, v Černém moři nebude klid, soudí ukrajinistka Víchová

Případy, u kterých šlo o znásilnění, a v jednom dokonce o pokus o vraždu, by se mohly stát záminkou pro masivní šíření protiukrajinských nálad.

„Vidíme, že někteří konkrétní politici anebo aktivně činní občané na sociálních sítích tyto události využívají pro rozdmýchávání nenávisti. Hlásají stereotypní pravdy o tom, že na základě těchto incidentů máme usuzovat o celé konkrétní menšině žijící na území ČR – v tomto případě Ukrajinců. Tento přístup je naprosto nezodpovědný, velmi nebezpečný a může vést k eskalaci napětí a násilí vůči lidem, kteří nemůžou za to, co jeden konkrétní člověk spáchal,“ vysvětluje.

Výhoda pro politiky?

Podle dat je patrné, že stereotypy, které se do společnosti dostávají i skrze dezinformační scénu, potom narazí u určité části společnosti na úrodnou půdu. Z toho důvodu tuto rétoriku využívají právě někteří politici.

Čtěte také

Děkan Fischer: Na VŠE studují Ukrajinci, Rusové i Bělorusové. A všichni si zaslouží rovné zacházení

„Těmi faktory, které toto ovlivňují, jsou jednak úroveň vzdělání, dále také určitá životní spokojenost. Pocit, že mé potřeby jsou buď naplněné, nebo naopak chronicky nenaplněné, že mě stát vidí, slyší, vnímá, že na mě záleží a že například žiju v oblasti, kde tamní lokální politici dokážou dobře zvládat a managovat opatření potřebná například vůči tématu sociálního vyloučení nebo integrace jako takové,“ uvádí.

Dále také Laurenčíková popisuje, že pokud jsou takovéto zkušenosti výrazně negativní v prostředí, kde člověk vyrůstá či žije, má pak tendenci více nasedat na silácká prohlášení, věřit manipulátorům a být snadnější kořistí dezinformací.

Romsko-ukrajinské napětí

K dalším konfliktům došlo ale ještě před případy napadených žen, kdy začalo být patrné napětí mezi romskou a ukrajinskou komunitou. Podle Laurenčíkové jde v tomto případě o informace, které se do ČR dostaly, a to takové, že jsou na Ukrajině Romové opakovaně terčem nenávistných útoků.

Čtěte také

Julie Hrstková: Policejní ochrana konflikt mezi Ukrajinci a Romy nevyřeší

„Tyto informace jsou pravdivé. Na Ukrajině opravdu docházelo k pogromům na Romy, docházelo tam k násilným útokům a čeští Romové se tyto informace dozvídali prostřednictvím sociálních sítí a obávali se, že příchozí z Ukrajiny budou mít podobné postoje vůči romské menšině žijící tady v ČR a opravdu na straně některých Romů byl strach,“ říká.

Na druhou stranu část Romů v ČR naopak skrze sociální sítě vstupovala do romské komunity, kde se snažila počínající konflikt zmírnit.

„Sami Romové vysvětlovali dalším Romům, že rozdmýchávat násilí a uplatňovat princip kolektivního očerňování nebo kolektivní viny na příchozí z Ukrajiny, kteří jsou zde z důvodu války ve vlastní zemi, je špatně a je to něco, co Romové sami na sobě v historii mockrát zažívali – nespravedlivé útoky, očerňování. A myslím si, že tyto hlasy z romské komunity významně přispěly ke zklidnění situace,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Interview Plus v audiozáznamu. Moderuje Jan Bumba.