Šlechtění meruněk: Některé jsou odolné, ale nepoživatelné, jiné jdou špatně od pecky. Ideální budou až za několik generací

„Většina naší výsadby zmrzla, více než 90 % sadů bylo postiženo mrazem. Ve vztahu ke klimatickým změnám nastává situace, kdy meruňky každoročně vykvétají v polovině března, což je brzy, a právě proto je období, kdy mohou být postižené pozdními jarní mrazy, relativně delší,“ říká Tomáš Nečas v meruňkovém sadu Mendelovy univerzity v Lednici na Břeclavsku.

Největší genofond ve střední Evropě

Společně s kolegy z Ústavu ovocnictví tu šlechtí nové odrůdy meruněk. A má k tomu dobrý základ, protože odrůd tu roste okolo 380, což ze sadu činí největší meruňkový genofond ve střední Evropě.

Čtěte také

Jak budou chutnat jablka budoucnosti? Odborník odhaluje, jak funguje šlechtění nových odrůd

Je srpen, období, kdy už bývá zpravidla po sklizni meruněk, ale v sadu je ještě několik stromů, na kterém vidět jsou. Tomáš Nečas vzal jednu ze stromu, byla prasklá, plná mravenců, shnilá. Jde o odrůdu bergecot, která má vyšší mrazovou odolnost, než ty české, například velkopavlovická.

„Velkou nevýhodou této odrůdy je to, že při dlouhém období dešťů trpí houbovými chorobami.“

Jsou odolné, ale nechutnají

Nové odrůdy by proto měly být odolnější jak vůči mrazům, tak vůči nemocem, třeba šárce švestky. Vědci tady ale nepracují jen s odrůdami meruněk, experimentují i s mezidruhovými hybridy.

Novaé odrůdy by mohly být odolné vůči šárce švestky, která meruňkám omezuje schopnost fotosyntézy.|foto:Michal Šafařík, Český rozhlas

„Tohle je kříženec meruňky a prunus brigantina, což je botanický druh slivoně. Zajímavostí je to, že kvete až o tři týdny později, takže by byl vhodným donorem pro šlechtění odrůd na pozdní kvetení, což je hodně významné právě pro odolnost vůči pozdním jarním mrazíkům,“ dodává Tomáš Nečas.

Ani tento hybrid ale nesplňuje všechny šlechtitelské cíle. Chybí mu to hlavní. „Bohužel jsou plody „nepoživatelné“, dají se sníst, ale jsou trpké, kyselé a jejich konzumovatelnost by se získala až v mnoha následujících generacích,“ upřesňuje. Vědci tak budou tento hybrid dále křížit se sladkými odrůdami meruněk a jejich kvalitu pak ověří nejen vlastními smysly, ale i přístroji.

Laboratorní měření

S jedním takovým pracují vědci v pomologické laboratoři Mendlovy univerzity. Eliška Zezulová nachystala na analýzu nějaké plody. „Tady máme některé zajímavé mezidruhové hybridy meruněk a japonských slivoní,“ popisuje.

Eliška Zezulová mačká šťávu nového hybridu na sklíčko refraktometru.|foto:Michal Šafařík, Český rozhlas

Jeden plod má červenou slupku a žlutou dužinu, druhý fialovou slupku. Dá se nějak zkoumat jejich složení? „Používáme jednoduchou metodu měření rozpustné sušiny – refraktometrii.“

Čtěte také

Lidstvo musí zdvojnásobit produkci potravin, pomoci mohou nové metody šlechtění, říká experimentální botanik

Refraktometr vypadá třeba jako mikroskop. „Jednoduše vezmeme plod a vymáčkneme kapku na sklíčko refraktometru a pomocí měření indexu lomu určíme stupeň rozpustné sušiny.“

Zjednodušeně se dá říct, že výsledek pomůže určit, jestli nám ovoce bude chutnat. „Index lomu odpovídá množství cukru. Tady máme konkrétně 16,5 stupně, takže 16,5 % rozpustné sušiny, což znamená, že je sladší než průměrná meruňka, odrůda velkopavlovická dosahuje maximálně 15 %.

Nové hybridy tady ale vědci podrobují mnoha dalším testům a tento budou šlechtit dál, protože jeho dužina se příliš pevně drží pecky. Po několika generacích úspěšného křížení, třeba za 15 let, by pak mohl být zaregistrován, jako se to dříve Mendelově univerzitě povedlo třeba u odrůd Betinka nebo Sophinka.