Jak je pěstovat?

Sázejte je nejlépe do tzv. druhé trati. Neměly by se vysazovat po rajčatech, paprice, okurkách, dýních, fazolkách, špenátu, bramborách, cibuli nebo česneku a ani do sousedství této zeleniny. Ideální je ponechat rok před výsadbou půdu ležet ladem. Na podzim před výsadbou záhon vyhnojte plným hnojivem.

  • Zdravé hlízy před výsadbou zbavte obalových šupin.
  • Je vhodné je namočit na 24 hodin do vody s přísadou fungicidu a insekticidu. Často totiž mohou na hlíze přežívat zárodky houbových chorob nebo vajíčka třásněnek, které jsou při pěstování mečíků velkým problémem.
  • Hlízy vysazujte od poloviny dubna. Pokud si přejete získat květy po delší dobu, vysazujte je postupně, třebas až do poloviny června. Pozdní odrůdy sázejte dříve než rané, pro poslední výsadbu již používejte jen rané odrůdy.
  • Hlízy vysazujte do řádků vzdálených od sebe 30 cm, podle velikosti hlíz v řádku 6 až 10 cm od sebe.
  • Kvalitní, květuschopné hlízy sázejte asi 10 cm hluboko, malé hlízy mělčeji.
  • Před zahrnutím zeminou je vhodné hlízy zasypat říčním pískem. Na podzim jsou pak při kopání čistší a méně napadené houbovými chorobami.


Po vyrašení záhon kultivujte. Osvědčeným pravidlem je přihnojovat mečíky na „třetí list“, tedy když sazenice vytvoří ten třetí, plným rozpustným hnojivem. Pokud panuje sucho, je třeba rostliny zavlažovat – a to buď pozdě večer, nebo brzy ráno, kdy je půda chladnější. Zalévejte vždy důkladně, aby se voda dostala až ke kořenům mečíků, poté můžete půdu nechat zase lehce proschnout. Zalévání jen na povrchu záhonů nadělá více škody než užitku, protože podporuje rozvoj houbových chorob a rostlina vodu stejně nevyužije.

U rostoucích rostlin sledujte, zda se neobjeví virózy. Ty poznáte podle skvrn na listech, podle pokroucených listů nebo později podle barevných skvrn na květech. Rostliny ošetřujte proti mšicím, které jsou přenašeči viróz.

Jak je sklízet do vázy?

Pojem řezané květiny raději neberte doslovně. Pokud byste chtěli lodyhy odřezávat nožem, museli byste nůž po každém odřezání lodyhy dezinfikovat, aby se ve šťávě na jeho ostří nepřenášela viróza. V praxi je to téměř neřešitelné. Proto lodyhy v místě vyhovující délky neřezejte, ale opatrně odlomte. Můžete si však nožem napomoci – když do místa, kde chcete lodyhu odlomit, vpíchnete hrot nože, půjde to snáze.

Pokud si přejete hlízu uchovat pro další pěstování, nikdy neodstraňujte lodyhu s trsem listů. Ty jsou důležité pro fotosyntézu při růstu nových hlíz. Odřezávání lodyh s listy často vyžadují květinářské firmy, avšak jen proto, aby měly rostliny dlouhé stonky. Při vazbě pak nadbytečné části a listy stejně odřezávají.

Mečíky nenechávejte dokvétat na záhoně!

Odkvetlé květy jsou líhní třásněnek, které pak vysávají šťávu na sousedních lodyhách. Šťáva, která na plátcích květů zůstává, pak může květy slepit tak, že se ani nemohou otevřít. Pokud lodyhu z nějakého důvodu nechcete použít, její odkvetlou část odlomte a odstraňte hned, jak začne vadnout nejspodnější květ rozkvetlého klasu.

Čas sklizně a uskladnění hlíz

Zdroj: Youtube

Kdy hlízy sklízet? Zde nastává dilema – je žádoucí, aby hlízy plně narostly a dozrály, zároveň byste však neměli zmeškat optimální počasí ke sklizni. Ideální by bylo nechat nové lodyhy narůstat až do prvních mrazů, ale zároveň sklízet za suchého počasí. To je v našich klimatických podmínkách poměrně obtížné. Proto se rané odrůdy obvykle sklízejí za optimálního počasí během září a pozdní odrůdy pokud možno za sucha v říjnu. Pokud listy začínají zasychat a žloutnout, měli byste mečíky sklidit bezodkladně. Stejně tak je třeba sklízet mečíky, u kterých se na listech začnou objevovat drobné hnědé skvrnky, což jsou zárodky houbové choroby.

Jak postupovat?

Při sklizni hlízy uvolněte rycími vidlemi a volně je rukou vytáhněte ze země. Pak odlomte vějíř listů: Jednou rukou překryjte vrchol hlízy a pevně ji uchopte, druhou rukou stonek uchopte asi o 5 cm výše a otočte ho o 180o. Přitom byste neměli vytrhnout obalové šupiny hlízy.

V další fázi postupuje každý pěstitel trochu odlišně. Někdo hlízy omyje, namočí do vhodného fungicidu a dá sušit. Pokud je sucho a hlízy jsou čisté, lze k sušení přistoupit ihned. Sušení musí každopádně proběhnout tak, aby se k hlízám dostalo co nejvíce vzduchu. Můžete sušit v bedničkách nebo ve starých punčochách, venku nebo ve větraném prostoru pod střechou. Dosušovat můžete i nad ústředním topením. Univerzální rada není, každý musí postupovat podle svých možností.

Přibližně za jeden až dva týdny můžete začít s čištěním. Uložte dceřiné hlízečky (brut), odlomte starou hlízu a odstraňte vnější špinavé šupiny. Hlízy pak nechejte ještě dva až tři týdny dosušovat na vzduchu a pak je uložte do papírových sáčků. Každý sáček označte jménem příslušné odrůdy. Je vhodné do sáčku stříknout trochu insekticidu, abyste zabránili množení třásněnek.

Někdo nechává sáčky několik nocí venku v době, kdy se teplota sníží na hodnotu lehce nad nulou. Je však třeba teplotu bedlivě hlídat, hlízy nesmějí namrznout. Nakonec je uložte k přezimování na suché, bezmrazé místo, s teplotou nižší než 10 o C.

Během zimy kontrolujte zdravotní stav uskladněných hlíz a všechny podezřelé kusy raději odstraňte. A můžete se těšit na příští jaro…

Autor se již přes čtyřicet let věnuje pěstování a šlechtění květin, díky čemuž může čtenářům předávat opravdu bohaté a prověřené zkušenosti. Za své šlechtitelské úspěchy sklidil již mnoho cen včetně prvenství v prestižních mezinárodních soutěžích.

Jak se pozná les, kde zaručeně rostou houby? „Stoprocentní jistotu nemáte nikdy,“ říká v novém podcastu iReceptář do ucha Markéta Vlčková. Pusťte si ho ZDE:

Související články

Zdroj: časopis Receptář