Hlavní obsah
Lidé a společnost

K. H. Mácha: Cholerický žárlivec, tyran a podivín, který miloval „picání“, přírodu a literaturu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: ceskolipsky.denik.cz

Obrázek K. H. Máchy.

Jeho dopisy odhalily romantiku a tyranskou povahu, jeho deník vášnivý milostný život. V té době nedoceněný mladý Mácha žil obyčejný život, přičemž se chtěl stát spisovatelem. Jeho díla nebyla dostatečně obrozenecká, avšak už tehdy nadčasová.

Článek

Dětství

Karel Hynek Mácha byl český básník a spisovatel. Narodil se 16. listopadu roku 1810 v Praze na Malé Straně. Jeho rodné křestní jméno bylo Ignác. Jeho otcem byl Antonín Mácha, který byl mlynářský tovaryš, voják a později se živil jako majitel krupařského krámku. Matka Karla Hynka údajně byla ženou v domácnosti. Když byly malému Máchovi 2 roky, narodil se mu bratr Michal.

Studia

Malého Ignáce vychovávala hlavně matka, a to kvůli otcově vytíženosti. Po základní škole Ignác nastoupil na gymnázium. Na podzim roku 1830 začal studium na filozofické fakultě a roku 1832 začal studovat i práva. Mácha uměl hovořit česky a německy, ale vlivem polské revoluce a díky četbě polské literatury, se začal učit i polsky. Během svých studií se Mácha setkal s J. Jungmannem, který mu pochválil báseň Svatý Ivan. Tato báseň byla dokonce otištěna i v tehdejším časopise Večerní vyražení, což pro mladého Máchu bylo významnou událostí a velkou motivací v psaní pokračovat.

Co ovlivnilo Máchy povahu?

Z Máchy, který měl běžné a klidné dětství, se během studií vysokých škol stal podivín, který miloval tajuplné a pochmurné prostředí. Rád navštěvoval například hřbitovy nebo staré hrady/zříceniny, které si překresloval do svých deníků. Z tohoto vzešla soukromá sbírka kreseb, kterou pojmenoval Hrady spatřené. Jeho údajně nejmilejším hradem byl Bezděz. Nepohrdl ani výlety do přírody, která byla údajně jeho inspirací.

Máchovy výlety a cesta pěšky do Itálie

Mácha nebyl žádný lenoch. Výlety podnikal i do zahraničí, kdy se jeho nejznámější cestou stala cesta do Itálie. Společnost mu dělal jeho přítel Antonín Strobach, se kterým byl Mácha schopen ujít klidně 60 km denně, přičemž se mladíci veselili a popíjeli alkohol. Tato cesta jim trvala 6 týdnů, kdy šli celou dobu pěšky. Cílem návštěvy Itálie byly Benátky.

Před Máchovou slavnou cestou do Itálie, vykonal Mácha ještě dvě delší cesty po krásách Česka s přítelem Eduardem Hindlem.

Partnerský život

Před osudovou láskou K. H. Mácha poznal ještě 2 ženy. Jeho první láskou byla Marinka Stichová. Máchu zaujal nejen její vzhled, ale především její znalost a zájem o českou literaturu. Samotný vztah netrval dlouho. V jednom ze svých děl z tohoto období se Karel Hynek zmínil o ztracené lásce.

Druhou vyvolenou měla být herečka Rošrová. Výsledkem této Máchovy zamilovanosti bylo pouze dílo s názvem Panně Rošrovské.

Osudová láska s Lori

Roku 1834, po návratu z Itálie, Mácha začal ochotničit ve Stavovském a Kajetánském divadle. Po jedné zkoušce seděl Karel Hynek v kavárně U Suchých, když mu manželka J. K. Tyla představí mladou dámu Eleonoru Šomkovou. Eleonoře bylo v té době pouhých 17 let, avšak podivínský Mácha se jí zalíbil. Ona jemu taktéž. Právě tento Máchův vztah se stane fenoménem pozdější a současné doby. Máchy milostné dopisy adresované Eleonoře odtajnily, jaký byl Mácha v soukromí.

V dopisech se často choval ostře, výbušně, žárlivě a tyransky. V korespondenci se dochovaly zmínky o tom, jak Mácha Lori vyhrožoval či ji zakazoval vycházet z domu. Další soukromé věci vyšly najevo potom, co byl dešifrován Máchův soukroý deník. Tento byl psán v různých stylech a znaky, které bylo potřeba rozluštit.

Mácha ve svých denících psal o pohlavním styku s Lori, a to velmi podrobně. Zmiňoval také, co milostnému aktu předcházelo, následovalo a kolikrát se s ní miloval. Dále kdy a kde. Jeho zápisky často byly až vulgární. Nejznámější větou, která byla odtajněna, Mácha sděloval Lori, že by ji „pical zezadu“.

Máchova nejslavnější díla, která slavná nebyla

I když zmíněné soukromé zápisky mohou působit primitivně, Mácha mezitím napíše svá největší díla jako třeba Cikáni nebo jeho nejslavnější dílo Máj. Máj v té době ale úspěch nesklidí. Malá knížečka si vyslouží pouze kritiku a označení jako „nedostatečně obrozenecké“.

Práce, svatba a novorozený syn

Po ukončení vysokoškolských studiích se Mácha i Lori plánují přestěhovat do Litoměřic, kde dostal Mácha práci. Mladý pár se potřebuje osamostatnit a získat peníze, neboť očekávají narození svého prvního společného potomka. Mácha se přestěhoval do Litoměřic první a Lori se měla za ním přestěhovat až po svatbě, kterou společně plánovali. Společný syn se jim narodil 2. 10. 1836 v Praze a dostal jméno Karel Ludvík. Mácha se za Lori a malým Ludvíkem vydal z Litoměřic v říjnu dvakrát. Poprvé, když se malý Ludvík narodil a podruhé v polovině měsíce. Víckrát už to nestihl.

Osudný den a smrt

Byla neděle, 23. 10. 1836, když Mácha seděl na kopci nad Litoměřicemi a upravoval svou poslední báseň. V tom si všiml požáru, který byl dole ve městě. Vydal se tak na pomoc a po 45 minutách dorazil na místo. Během hašení se Karel Hynek pravděpodobně napil vody, která byla určena na hašení požáru, nikoliv ke konzumaci, a tak si přivodil infekci.

Asi po týdnu od požáru Mácha začal pozorovat první vážnější příznaky svého zdravotního stavu. Trpěl průjmem, ke kterému se přidalo ještě zvracení a horečky. Z posledních sil napsal ještě dopis svým rodičům a matce svého malého syna Lori. K Lori nezapomněl být podrážděný, a tak ji ještě vyhrožoval, že pokud nedodrží zákaz vycházení, už ho nikdy neuvidí.

6. listopadu 1836 umírá mladý básník v brzkých ranních hodinách. Důvodem jeho smrti je cholerina. Lori v té době nemá ani tušení, co se stalo, a ten den si zkoušela v Praze svatební šaty. Pohřeb K. H. Máchy se konal 2 dny po jeho smrti v Litoměřicích. Pohřbu se zúčastnil Máchův mladší bratr a Máchovy ostatky byly v hrobě v Litoměřicích uloženy následujících 102 let, poté byly převezeny do Prahy. Rodiče Máchy se zúčastnili 17. listopadu 1836 zádušní mše v Praze v kostele sv. Ignáce. Kostel byl plný a smutné události se zúčastnil i J. Jungmann či jiní profesoři.

Zdroje: článek MUNI, článek Encyklopedie Prahy 2, článek iDNES.cz, článek Aktuálně.cz, diplomová práce J. Chromého, bakalářská práce K. Ljubkové a článek Novinky.cz

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz