Když nejdu do střely naplno, bolí to víc, říká mistr bloku Jank. Puk mu vážné zranění ještě nepřivodil
Královéhradecký hokejový obránce Bohumil Jank se po vyléčení zraněného kolena zapojil do přípravy na novou extraligovou sezonu. Důrazný bek se zranil v průběhu druhého utkání semifinálové série s Vítkovicemi v posledním play-off, kdy zároveň zablokoval 11 střel soupeře. O své roli na ledě promluvil pro Radiožurnál Sport.
Jak duel s Vítkovicemi, ve kterém jste zlomil počet bloků, vzpomínáte?
Klasický play-off zápas, hrálo se druhé prodloužení, takže čas na ledě jsem měl vyšší než normálně. Bylo tam hodně oslabení, při kterých jsem ty střely stihl zblokovat, takže ta čísla nějak vyskákala.
Poslechněte si rozhovor s královehradeckým hokejovým obráncem Bohumilem Jankem
Vy jste ten typ, který jde do těchto situací naplno. Bylo by asi špatně, kdyby to bylo naopak...
Bylo, každý v týmu má svou roli a musí si ji co nejrychleji uvědomit, aby pro lidi kolem sebe udělal maximum. Někdo dává góly, někdo jde rozhodnout zápas na přesilovku a já jsem tam od toho, abych šel na oslabení a gól nedostal. Ať je to zblokování střely, vyhození puku či přečtení nějaké akce, to je můj úkol.
I dobře blokovat střelu je o určité šikovnosti. Máte ji v sobě, nebo bylo potřeba se něco učit?
Ve finále se to tak nějak stále učím. Někdy to není úplně dokonalé. Je tam potřeba určitá dávka energie do toho jít a nebát se, když se člověk bojí a jde tam jen napůl, hrozně to bolí. Když to dokážu přečíst dobře, klidně i střelu z voleje, a poskládám se do toho správně, tak to není tak bolestivé.
Musí vám v myšlenkách i v té rychlosti proběhnout „pozor, tady ne hlavou dopředu“ nebo zkrátka do toho musíte jít tak, jak to jde?
Jsou situace, kdy tam prostě musím vlítnout a je jedno jakým způsobem. Máme videa před zápasem, kteří útočníci třeba střílí z voleje. Tam jsem chodil na oslabení s Jerémiém Blainem, byli jsme domluvení tak, že on tolik střel nezblokuje, a když byl hráč typu Lakatoše nebo Muellera, tak se to střídalo tak, že jsem jim chodil blokovat voleje já.
Vnímaly vás hvězdy soupeře?
Nějakým způsobem asi jo, přece jen také koukají na video na přesilovky a oslabení. To samé děláme my. Když jsme hráli proti Liberci, tak jsme třeba předem koukali, že tam hrál Richard Nedomlel, a vědělo se, že musíme hrát míň přes jeho stranu a míň střílet, protože toho také zblokuje hodně. Hledala se pak alternativa k tomu, jak gól dát.
Během kariéry už jste měl řádku zranění – žebra, noha, ruka... Hlava zatím ještě ne, nebo se pletu?
(smích) Hlava ještě ne, musím zaťukat, že na ten můj styl hry jsem otřes mozku ještě neměl, za to jsem rád. Nějaké šrámy od puku, od hokejky, šití v obličeji, to už je v sezoně takřka dennodenní chleba. Zlomeniny v obličeji jsem z toho ale naštěstí neměl. Při blokování jsou to obvykle jen naraženiny, nestalo se mi, že bych po trefě pukem stál třeba měsíc.
