„Nejdůležitější je pochopit, proč legionáři ruský pas přebírají,“ cituje championat.com nedávnou hvězdu NHL. „Skutečně si váží naší vlasti, nebo to dělají proto, aby v týmu nezabírali místo pro cizince? Pokud jde o druhou variantu, jsem proti.“
Kovalčuk se jen zapojil k plamenné diskusi, jež v separovaném ruském hokeji přes léto značně rezonuje a která u našince zřejmě vyvolá spíš údiv.
Oč jde? Hezky popořadě.
Cizinci z KHL žádají Putina o pas. Z lásky k Rusku? Spíš obcházejí pravidla |
A stačí se zaměřit jen na novodobou historii sportu. Státem řízené dopingové programy, různé podvůdky nebo jen nefér gesta dokládají, jak Rusové dlouhodobě přistupují k pravidlům či normám. Pohrdají jimi nebo je různě ohýbají.
Nyní se situace liší v tom, že v hokejové KHL obcházejí nařízení, které si ale paradoxně sami vymysleli.
Po loňském vpádu Putinovy armády na cizí území postupně opustilo Kontinentální ligu kolem 150 zahraničních hokejistů. Aby si soutěž zachovala zdánlivou exkluzivitu, sami zástupci klubů si odsouhlasili snížení počtu cizinců v týmu z pěti na tři.
Jenže movité kluby limit přešvihují. Dál nacházejí zahraniční posily, které se nebojí spojit se soutěží s evidentním politickým podtextem. Co s tím? Už zavedeným zahraničním oporám se nabízí ruské občanství, aby se uvolnilo místo pro další cizince.
Vše načal na počátku léta Menell z Dynama Moskva, jenž už vlastní ruský pas. Z Petrohradu se přidal Kanaďan Brandan Leipsic, který zase žádost adresoval samotnému prezidentu Putinovi. Po nich projevili zájem Kanaďan Cameron Lee z Chabarovsku a Čech Ostap Safin, jenž vypověděl smlouvu ve Spartě a uchází se o místo v Togliatti. Ředitel klubu Čebotarev už avizoval, že pas má dostat Safin v pondělí.
Safin získá ruský pas příští týden, potvrdil šéf hokejistů Togliatti |
Agent Aljoša Pilko vyhlašuje, že jen on zastupuje dalších pět klientů, kteří se touží stát Rusy. „Kdyby byla kvóta nulová, žádostí od legionářů by bylo ještě víc,“ namítá Kovalčuk. Jemu ani některým hokejovým reportérům v zemi se nezamlouvá, že hráče pas zvýhodní na trhu KHL, a navíc jim teoreticky otevírá dveře i do ruského národního týmu.
„Získání ruského občanství nemá nic společného s obcházením limitů,“ tvrdí pro Match TV Roman Rotenberg. Ten trénuje Petrohrad i ruskou reprezentaci do 25 let, je členem prominentní rodiny a nyní se stal i hlasitým advokátem hokejové rusifikace.
Připomíná, že podobné naturalizace se dějí ve sportu běžně a Rusům už například prospěly ve fotbale či basketu. Rotenberg hokejové přeběhlíky hájí, že za nimi nestojí pouze zištné důvody.
„Máme kulturní kapitál, balet, divadla, muzea, Ermitáž. Kultura přilákala Leipsice a jeho rodinu do Petrohradu. A on učinil čestné rozhodnutí stát se občanem Ruské federace,“ konstatuje Rotenberg.
Vděčné téma se bude vyvíjet, pokud se „poruštění“ cizinci skutečně jednou objeví v reprezentaci. Na šampionátu to ale nebude, hokejový svět válčící zemi vyobcoval. Zatím si Menell, Leipsic a spol. mohou maximálně zahrát proti Bělorusku, Kazachstánu nebo Indii, s nimiž plánují Rusové utužit přátelství i na ledě.