Zdroj: Prague Pride

Čím více testů na STI během Prague Pride, tím lépe pro veřejné zdraví

Každoročně roste počet lidí, kteří se v průběhu festivalu Prague Pride nechají otestovat na HIV, syfilis, kapavku, chlamydie nebo žloutenky typu B a C. Zdaleka ne všichni, jenž projdou testovacím stanem České společnosti AIDS pomoc, patří mezi LGBT+ osoby. Není nijak neobvyklé, že přichází také heterosexuální dvojice nebo skupiny přátel. Absolvovat testování tímto způsobem je totiž anonymní, rychlé a bez zbytečné stigmatizace, která je bohužel spojená jak s menšinovou sexuální orientací, tak s tématem sexuálně přenosných chorob. Přitom čím méně stigmatizace, tím lépe pro ochranu veřejného zdraví nás všech, nejen LGBT+ komunity.

Jen pár minut věnovaných vyplnění předtestového dotazníku, což lze zvládnout i z mobilního telefonu, krátký kontrolní rozhovor s dobrovolníkem, a pak odběr kapky krve z prstu. Za půl hodiny vám přijde výsledek v podobě sms zprávy. Vše se děje zcela anonymně, kdy člověk před zdravotníky a dobrovolníky vystupuje jen v podobě osmimístného kódu, a tak nemusí sdělovat svoje jméno ani bydliště. Nikomu zde není potřeba vysvětlovat, proč má člověk určité sexuální preference nebo co ho přivádí ke konkrétním aktivitám. Stačí odpovědět na otázky v anonymizovaném dotazníku a absolvovat testy. Tak probíhá testování na několik pohlavně přenosných infekcí v průběhu festivalu Prague Pride, které názorně ukazuje, proč je nízkoprahový a nestigmatizující přístup zásadní pro ochotu veřejnosti využít tuto službu. Přichází sem totiž ti, kteří by na testy do zdravotnického zařízení nepřišli. Třeba proto, že se obávají, že je někdo bude soudit za jejich chování.

Každoročně během Prague Pride přibývají další lidé, kteří tyto služby České společnosti AIDS pomoc (ČSAP) využijí. Zatímco v roce 2016 testy absolvovalo 729 osob, v loňském roce to bylo už 2 412 lidí. Řada z nich bere podstoupení testů jako samozřejmou součást své účasti na festivalu. „Prague Pride je ideálním místem, kde má probíhat mobilní testování. Přichází sem hodně lidí a návštěvníci si už zvykli, že zde mají možnost nechat se otestovat. Zásadní je, že se tady nemusí stydět za to, že jdou na test. Dokonce stojí fronty, aby testy podstoupili,“ popisuje Pavel Dlouhý, předseda České společnosti infekčního lékařství ČLS JEP, který práci České společnosti AIDS pomoc v tomto ohledu považuje na naprosto nenahraditelnou. „Zde se nemoralizuje, personál je tu vstřícný, otevřený a lidé, kteří sem přicházejí, nezažívají stigmatizaci, se kterou se bohužel stále mohou setkat v některých zdravotnických zařízeních,“ dodává.

Součástí služeb, které ČSAP během Prague Pride poskytuje, je jak testování na HIV, syfilis, kapavku, chlamydie a žloutenky typu B a C, tak také mobilní venerologická ambulance, kde je možné poradit se ohledně sexuálně přenosných infekcí či poradenství ohledně PrEP (pozn. red. – pre-expoziční profylaxe účinného a bezpečného způsobu prevence přenosu infekce HIV). „Lidé se během Prague Pride, která je asi největší komunitní akcí pro LGBT+, především společně baví. Je to chvíle, kdy je ale dobré jim připomínat, že kromě zábavy by měli myslet také na své zdraví a zdraví svých přátel. Navíc právě když jsou s přáteli, mimo své obvyklé prostředí, velmi často jsou odvážnější a ochotnější si na testy zajít. Tím, že testování přiblížíme na akci, bouráme bariéry a ostych,“ přibližuje František Cinger, vedoucí preventivní sekce ČSAP. Obdobně také organizace nabízí testování na dalších hromadných akcích, třeba na festivalech Rock for People a Metronome Prague, či mobilní testování v terénu nebo ve vlastních checkpointech, kterých ČSAP provozuje celkem v Česku celkem jedenáct a na Slovensku jeden.

Navzdory tomu, že tento způsob testování je uživatelsky velmi přívětivý a prokazatelně zasahuje lidi, kteří jsou ve větším riziku nákazy, Česká společnost AIDS pomoc naráží na to, že bude nucena omezit své služby. „Vzhledem k výši inflace skutečná hodnota dotace, kterou dostáváme od ministerstva zdravotnictví na mobilní testování, výrazně klesá. Navzdory tomu, že počet výkonů i našich klientů roste, podíl ministerstva na financování klesl. Tento trend je neudržitelný a bez navýšení finančních prostředků dotačního programu nelze naplňovat cíle z Národního programu řešení problematiky HIV/AIDS v ČR,“ varuje Jiří Pavlát, ředitel Domu světla provozovaného ČSAP. Pro srovnání, v roce 2020 testováním prošlo 8 164 klientů, v loňském roce pak 13 636 klientů. Vzhledem k poklesu reálné hodnoty dotace ČSAP předpokládá, že v letošním roce bude schopná poskytnout testování zhruba 10 tisícům klientů. To však znamená, že někteří lidé se včas nedozví svou diagnózu a mohou (nevědomky) dále šířit pohlavně přenosné nemoci, protože u nich nebude zahájena léčba.

Zdroj: Prague Pride

Prague Pride jako impuls k tomu nechat se otestovat

Možnost nechat se otestovat na pohlavně přenosné infekce během festivalu vnímá jako velmi důležitý nástroj prevence také Ivo Procházka, psychiatr a sexuolog, který působí na Sexuologickém ústavu 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnici v Praze: „Důležité je uvědomit si, že sem přijdou lidé, kteří by jinak nepřišli. Třeba proto, že se stydí požádat o testy svého ošetřujícího lékaře či mají strach z toho, že nebude respektováno jejich soukromí. Přitom nechat se otestovat na pohlavně přenosné infekce by měl jednou za čas udělat každý, kdo je sexuálně aktivní, ať už je mu osmnáct nebo šedesát let. To, že je někdo šedesátiletý pán, jako třeba já, ještě neznamená, že by nemohl mít sexuálně přenosnou infekci.“ Podle něj Prague Pride pro řadu lidí funguje jako pomyslný impuls k tomu, že mají testy absolvovat.

„Prague Pride je největší akcí LGBT+ komunity a je proto příležitostí, jak se přiblížit lidem, kteří mohou být v riziku infekce. My jako zdravotníci přicházíme za nimi, nikoliv, aby oni museli přijít za námi,“ zdůrazňuje Veronika Mičulková, lékařka, která se podílí na testování a také komunikuje s klienty při sdělování výsledků. „Jít na test se bohudíky stalo běžnou součástí Prague Pride. Běžně tu máme lidi, kteří přichází každý rok, a to je dobře,“ dodává.

Během akce jsou tak přítomni lékaři a lékařky spolupracující s ČSAP, specializující se na infektologii a/nebo venerologii a současně také vyškolení terapeuti, kteří se jim dále věnují v případě zjištění reaktivního vzorku. „V tomto případě lékař obeznámí klienta se situací, dále je mu odebrána žilní krev, kterou následně diagnostikujeme v laboratoři, a také samozřejmě posíláme vzorky na prověření do Národní referenční laboratoře. S klientem zůstáváme v kontaktu, výsledky si u nás vyzvedne a předáváme ho do péče některého z HIV center nebo infekčních klinik,“ popisuje návaznost služeb Cinger. Zásadní je, že v případě pozitivního záchytu zde klient může dostat i potřebnou psychosociální podporu a nezůstává sám, pokud nechce.

Testovací stan. Foto: Martin Voříšek

Podat potřebnou ruku nejen při sdělení diagnózy

Důležitou součástí služeb ČSAP je psycho-sociální podpora pro klienty. Ta, v případě zájmu, začíná už v okamžiku, kdy se člověk dozví výsledek testu. „Jsme schopní se o klienty postarat už během prvotního šoku, kdy se dozví výsledky, a podat jim pomocnou ruku. Vysvětlíme jim, co mají udělat, ze zákona je jejich povinností zahájit léčbu a přihlásit se ve specializovaném HIV centru. Pokud mají obavy, v rámci programu Buddy jim můžeme nabídnout společnost dobrovolníka, který je sám HIV pozitivní, žije se svou diagnózou několik let, a je schopný ho například doprovodit do HIV centra,“ popisuje Oldřich Linda, vedoucí komunitní sekce ČSAP. S nabídkou služeb je pak klient seznámen už během poradenství, třeba během Prague Pride.

Doprovázení klienta, v případě jeho zájmu, nekončí sdělením diagnózy a zahájením léčby. „Nabízíme různé služby pro různé životní fáze HIV pozitivních. V rámci služby Kontakt+ například řešíme, jak pomoci HIV pozitivním, když se stanou terčem stigmatizace ze strany zdravotníků, třeba když je stomatologická ambulance odmítne ošetřit nebo je zdravotnické zařízení nechce přijmout do péče. Také jsme schopni poskytnout psycho-sociální podporu jak HIV pozitivním, tak jejich partnerům či partnerkám, blízkým nebo rodině,“ doplňuje.

Už v rámci předtestového poradenství klienti dostávají otázky zaměřené na užívání návykových látek a v případě kladných odpovědí, jsou navedeni na další otázky specificky cílící na zkušenosti s chem-sexem (pozn. red. – užíváním návykových látek za účelem zvýšení sexuálního prožitku). „Poskytujeme také adiktologické služby pro ty, kteří mají chem-sex a chtějí svou situaci řešit. Pokud lidé zodpoví otázky ohledně užívání návykových látek kladně, dostávají od nás i kontakt na adiktologickou poradnu a je na nich, zda tyto služby využijí,“ dodává Linda.

Správně léčený pacient není infekční

Včasný záchyt je v případě HIV infekce zcela zásadní. V tomto ohledu je však mezi LGBT+ komunitou a většinovou populací podstatný rozdíl. Ti první jsou totiž ochotnější k testování a případnou diagnózu se dozvídají dříve. „LGBT+ komunita si našla k pravidelnému testování na HIV čas a zařadila starost o zdraví do programu festivalu Prague Pride. Z toho je zřejmé, že záchyty HIV u této komunity jsou dřívější než u ostatní společnosti. Je to logické, protože LGBT komunita se testuje pravidelně a častěji. Naopak u starší populace nebo u heterosexuální společnosti dochází každoročně k pozdním odhalením HIV. Přitom včasná diagnóza je rozhodují pro následnou úspěšnou léčbu,“ zdůrazňuje Cinger.

Rozdílnost v postoji k testování mezi LGBT+ a majoritou potvrzuje také předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP. „Zejména mezi muži, kteří mají sex s muži, se testování stalo běžným. Tito lidé chtějí vědět, zda nejsou nemocní, nepotřebují léčby nebo nemohou někoho ohrozit. Naproti tomu mnoho heterosexuálních lidí si vůbec nepřipouští, že by se také mohli nakazit,“ přibližuje Pavel Dlouhý s tím, že léčba HIV se během posledních 20 letech dramaticky proměnila a samotná diagnóza už neznamená blízký horizont smrti. „Ještě si pamatuji doby, kdy pacienti užívali dvacet tablet denně a trpěli řadou nežádoucích účinků. S léčbou jsme začínali později, kdy už došlo k výraznému poklesu imunity. Oproti tomu dnes lidé užívají jednu tabletu denně a velmi rychle od zahájení léčby je možné dosáhnout toho, že se virus v těle přestane množit, a tak správně léčený člověk nemůže nikoho ohrozit. Velmi pravděpodobně pak jako HIV pozitivní zemře třeba v 80 letech na selhání srdce, nikoliv v důsledku AIDS,“ vysvětluje infektolog.

Moderní léčba ruku v ruce s dostupnou pre-expoziční profylaxí tak vede k tomu, že v zemích západní Evropy klesá počet nových případů HIV pozitivních. „Prakticky všichni se okamžitě léčí, rychle se dostanou na nedetekovatelnou úroveň virové zátěže, a současně řada lidí užívá PrEP, tudíž se vyhnou nákaze. Dobře fungující zdravotnické systémy už pochopily, že toto je spolu s dostupným nízkoprahovým testováním nákladově efektivní,“ zdůrazňuje expert. PrEP zatím v Česku není hrazený z veřejného systému zdravotního pojištění. „Brání tomu pseudomorální bariéra, kdy si někteří lidé myslí, že by se úhradou pre-expoziční profylaxe podporovalo amorální chování. V tomto ohledu bychom se však měli poučit od kolegů adiktologů, kteří u uživatelů návykových látek uplatňují model harm-reduction. Realisticky víme, že není možné dosáhnout toho, že se ze všech stanou Mirkové Dušínové. Proto nemoralizujme, nevychovávejme, ale dělejme všechno pro to, aby se lidé mohli chránit a nenakazili se,“ je přesvědčený Pavel Dlouhý.

Čísla otestovaných se zvyšují

V Praze během festivalového týdne Prague Pride navštívilo mobilní testovací místa České společnosti AIDS pomoc celkem 2689 lidí, což je vůbec nejvíce za celou historii testování na Prague Pride (například v roce 2022 to bylo 2412 klientů, roce 2021 1272, v roce 2020 1233 a v roce 2019 jen 861 lidí). Testování probíhalo ve stanech na Střeleckém ostrově a v sobotu v Pride Parku na Letné. Zdravotníci provedli 2669 testů na HIV, 1849 na syfilis, 445 na žloutenku typu B a 1995 na žloutenku typu C. Celkem tedy terénní laboratoře vyhodnotily 6958 testů. V Pride Parku na Letné se v sobotu otestovalo rekordních 900 lidí. Na Střeleckém ostrově i na Letné fungovala také mobilní venerologická ordinace, kterou v průběhu týdne navštívilo 55 klientů. Lékaři u nich diagnostikovali 4 případy kapavky a 8 případů chlamýdií. Do konfirmačních laboratoří bylo z terénního testování na potvrzení výsledků odesláno celkem 18 vzorků k ověření diagnózy, z toho 6 vzorků na HIV, 7 případů na syfilis, 1 vzorek na žloutenku B a 5 případů na žloutenku typu C. Všechny jmenované infekce se přenáší nechráněným pohlavním stykem nebo krví.

Ludmila Hamplová