Obě místa jsou od sebe vzdálená dvacet kilometrů, a tak je výlet za kouzelnou polabskou a africkou přírodou vhodný i pro cyklisty.
U mokřadů voní česnek
Trasa z Poděbrad k Libickému luhu začíná na nábřeží pod zámkem a napojuje se na známou polabskou cyklostezku; jednu z nejkrásnějších v celé republice.
„K její oblíbenosti přispívá perfektně upravený asfaltový terén, který je vhodný také pro inline brusle,“ potvrzuje Pavlína Hlaváčová z Turistického informačního centra v Poděbradech.
Cesta do lesního království vede přes Louky u Choťánek, které patří od roku 2016 mezi přírodní památky. Mozaika přírodovědně cenných lučních společenstev se zbytky mokřadů ukrývá v říční nivě Labe řadu vzácných a ohrožených druhů rostlin a zvířat.
„Uprostřed luk a tůní navíc cyklisté naleznou Ekocentrum a Záchrannou stanici pro živočichy Huslík. Jeho návštěvu doporučuji hlavně rodinám s dětmi. V bývalé hájovně rozvíjí vztah k přírodě a kromě naučné stezky jsou zde výběhy zvířat, která se už nemohou vrátit zpět do přírody,“ vysvětluje organizátor a průvodce cyklistických výletů v Polabí Jan Švejda.
Středočeská NEJLetní seriál MF DNES o středočeských unikátech vás tentokrát přivádí za bohatstvím fauny a flóry v sousedství Poděbrad. Kromě největšího souvislého lužního lesa v republice u Libice nad Cidlinou se zde nachází nejmladší česká zoo, kterou naleznete v Chlebích. V dalším pokračování seriálu, který na stránkách MF DNES přinášíme pravidelně dvakrát týdně, vás zveme v pondělí 14. srpna do muzea v Jesenici, kde je k vidění největší poklad skleněných kroužků, které se ve středověku používaly místo peněz. |
Přes soutok Labe s Cidlinou se výletníci na kolech dostanou na slavníkovské hradiště v Libici, které je ikonickým místem českého středověku. Hradiště vzniklo na přelomu 8. a 9. století a kromě knížecího paláce zde stály tři kostely. V roce 995 ho Přemyslovci vypálili.
Po dvou kilometrech jižním směrem se už duše kol vnoří do Libického luhu, se svými 440 hektary nejrozlehlejšího lužního lesa v ČR. Středem přírodní rezervace prochází červeně značená turistická trasa. Unikátní přírodní oáza je protknutá pozoruhodnou spletí zelených tůní a slepých ramen Labe, jejichž břehy krášlí jilmové doubravy, dubohabřiny nebo mokřadní olšiny.
Stromy jsou tady ponechány samovolnému vývoji a život je v této lokalitě udáván rytmem proměn hloubky hladiny podzemních vod a periodických záplav. Na území rezervace se nacházejí také velmi cenné lesní loučky, které hostí řadu význačných rostlin.
„Botanici jich tu zaznamenali téměř sedm set, z nichž několik desítek patří k druhům vzácným a chráněným. Na jaře tady navíc krásně voní souvislé koberce česneku medvědího,“ říká Švejda.
Tajga i Afrika na vesnici
Také do chlebské přírodní „galerie“ vede z Poděbrad část cesty polabskou cyklostezkou. Těsně před Nymburkem z ní uhnete na Budiměřice, odkud se po silnici třetí třídy dostanete do Chleb. Zoo v malé vsi se pyšní primáty v klecích i primáty zanesenými v turistických publikacích. Kromě toho, že jde o nejmladší českou zoo, je nespíš také tou nejmenší v zemi. Ačkoliv tento titul již nejspíš brzy ztratí, protože ji majitel René Franěk v posledních letech výrazně rozšířil.
„Začátkem 90. let jsme areál vybydlené farní zahrady zrekonstruovali a přeměnili v zoo. Tenkrát se mi ještě zahrada jevila přímo obrovská, ale ukázalo se, že je naopak malá. Rozšířili jsme ji proto o další novou část,“ popisuje Franěk.
Právě v ní nechal vybudovat medvědinec inspirovaný drsnou krajinou asijské části Ruska. Největším projektem v historii chlebské zoo se stal nový pavilon lvů, kterému posloužily jako vzor africké stavby v malijském Timbuktu.
Velkou chloubou chlebské zoo jsou ohrožené langury duk, které jsou považovány za nejkrásnější opice světa. Jejich chov je velmi náročný, a v Chlebích se tyto opice podařilo dokonce rozmnožit.
