Tyto dny, od středy 9. srpna do středy 16. srpna, patří v Mostě na Benediktu malířskému setkání Barevný Benedikt.
Tucet umělců zde má možnost v klidu tvořit a veřejnost zase do jejich ateliéru v přízemí v budově proti restauraci volný vstup. A tak unikátní možnost sledovat, třeba i opakovaně, vznik jednotlivých děl. Zpestřete si víkendovou procházku na Benedikt!
Kteří malíři a malířky letos v Mostě pracují?
Peter Decheť dorazil až ze slovenských Topolčan. „Malování je můj velký koníček, ale neuživím se jím. Vydělávám si na něj transportem uměleckých děl, hlavně obrazů, ale i soch.“
Daniel Venegas Xino dorazil až z Mexika, tak vzdálený umělec se asi ještě sympozia na Benediktu neúčastnil. Maluje a vytváří také sochy. Vystavoval i v Německu a Španělsku. V den zahájení (od 14 hodin) napsal organizátorům uklidňující zprávu: „Omlouvám se, přijedu až ve 14:30.“ Nevědělo se, zda do Čech, Prahy, Mostu či už rovnou na Benedikt.
Sylva Prchlíková z Litvínova, nyní z Lomu, absolventka ZUŠky a původně učitelka, později ředitelka mateřské školy. Výtvarně spolupracuje s Docela velkým divadlem Litvínov. „Mám jen základní výtvarné vzdělání, ale táhlo mě to k tomu. Na volné noze jsem dvacet let a maluji prakticky všechno kolem sebe. Mé obrazy jsou srozumitelné a tak se líbí i dětem.“
Doris Tesárková Oplová z Plzně na sebe prozradila, že se živí malováním obrazů na zakázku. Opravdu namaluje, co si zákazník řekne? „No, někdy se přání snažím s úspěchem korigovat,“ usmála se. Věnuje se i volné tvorbě, maluje na plátno různými technikami, někdy i smutné obrazy.
Roman Křelina, rodák z podkrkonošského Vrchlabí, nyní z malého Orasína nad Jirkovem v Krušných horách je výtvarníkem na volné noze. Pracoval v chomutovských galeriích. Spolu s kolegy Zedníkem a Prchlíkovou patří ke spoluzakladatelům sympozia a je také jeho pravidelným účastníkem. Maluje často abstraktní obrazy ovlivněné přírodou.
Jan Dinga, malíř a výtvarný pedagog, se narodil v Lánech. Studoval na katedře výtvarné výchovy pedagogické fakulty v Ústí nad Labem, žák Miroslava Proška. Učil výtvarku na litvínovské ZŠ, pak na SPŠ v Mostě. Posléze působí v Nechanicích v Královéhradeckém kraji a v Kladně. „Nyní jsem malířem na plný úvazek v Předměřicích nad Labem.“ Jeho obrazy rozehrávají barvy a tvary, inspirací je mu úsměv ženy.
Martin Ptáček z Prahy maluje třeba ateliéry na Barrandově. Je spojen s filmem i zahraničním seriálem, pro který maloval třeba i Sixtinskou kapli. Svou stopu zanechal i v řadě divadel. „O to více mě baví malovat obrazy, je to něco jiného,“ uvedl. Věnuje se i formátově zcela opačné profesi, známkové tvorbě, dále kresbě i umělecké grafice. Maluje akrylem a olejem, v grafice hlavně litografií, realizoval i knižní ilustrace.
Hana Matuštíková pochází z dnes již zaniklých severočeských Libkovic, které sousedily s Mariánskými Radčicemi. Severním Čechám a mosteckému regionu zůstala věrná, učí výtvarnou výchovu na základní škole v Obrnicích, působí tam už od roku 1986. A pilně maluje obrazy. „Předtím jsem na školu i chodila, jsem tu od svých deseti let.“ Ve škole je zástupkyní ředitelky.
Anna Kaminská z Prahy rozšiřuje pestrost zaměření účastníků letošního setkání, protože je krajinářkou. Maluje přírodu, její podoby a proměny. Jak často bude utíkat z ateliéru?
„Snažím se zachytit atmosféru místa, které mě oslovilo. Skrze svou malbu zvu diváka na procházku a snažím se mu předat něco ze svých vlastních smyslových a emocionálních zážitků.
Žofie Holienčinová zastupuje na Benediktu nejmladší generaci, je studentkou střední umělecké školy. A její tvorba vás určitě zaujme.
Kateřina Adámková z Prahy, původně z Prostějova, je abstraktní malířkou. Provozuje galerii s kavárnou a ateliérem u Karlova mostu. Pracovala také pro Bořka Šípka. Při svém cestování brala tvůrčí inspiraci i na daleké Havaji.
Jaroslav Bereš je mosteckým patriotem. „Celý život jsem se pohyboval v polygrafii a malování pro mě bylo a je celoživotním koníčkem. Nemám jiné přání, než u něj moci ještě pár let vydržet.“ Loni vystavoval třeba v mosteckém divadle.
Ale jako je lépe o hudbě nemluvit, ale slyšet ji, je třeba malování a jednotlivé výtvory vidět. V tomto případě i v procesu. Přijďte se podívat.
