Pod vlivem letitého konfliktu mezi Židy a Araby či přílivem uprchlíků z islámských zemí to někteří vnímají jako znesvěcení posvátného židovského místa.

Sama židovská obec se ale snaží vášně krotit. „Pro nás, pro Židy, to místo už posvátné není. Je to prostě zcela běžný stavební pozemek. A že tam stávala kdysi synagoga? To vůbec na věci nic nemění. Synagoga se stává posvátným místem pro Židy tím, že je do ní vnesena Tóra. A ta zde od roku 1938 není,“ uvedl předseda plzeňské židovské obce Jiří Löwy.

Poznamenal, že si to lidé pletou s tím, jak Židé uctívají hřbitovy. „To je svaté místo, které má zůstat svatým napořád,“ vysvětlil Jiří Löwy, který si myslí, že celá kauza vznikla zcela zbytečně tak trochu uměle.

Místo arabského investora židovský

Palestinského lékaře navíc osobně zná a nedomnívá se, že by připravovaná stavba polyfunkčního domu měla být provokací vůči komukoli. „Jeho rodina pochází z Gazy, odkud musela uprchnout. Důvodem bylo její proizraelské smýšlení. Teď jsou tady a váží si, že mohou žít v klidu, že tu nelétají rakety. Lékař Ashraf Abu Taha pomohl s obnovou plzeňské Tóry,“ zdůraznil Löwy.

11 fotografií

Podotkl, že také v Mariánských Lázních vyšel palestinský lékař židovské obci vstříc a slíbil, že v zadním traktu nového domu by mohla být malá židovská modlitebna, kterou by mohli návštěvníci lázní židovského vyznání využívat. „V tuto chvíli je to už samozřejmě zcela jinak,“ uvedl Löwy a měl tím na mysli, že se aktuálně změnil vlastník pozemku s pozůstatky synagogy.

O stavbu se zajímají památkáři

Podle informací z plzeňské židovské obce je novým majitelem pozemku Leon Tsoukernik, jeden z nejbohatších obchodníků v Česku. Narodil se v Moskvě, má ale české občanství a židovské kořeny. „Mám zprávu, že ve středu byla smlouva na odkup pozemku podepsaná. Měla by tu vyrůst nová synagoga. Jestli to tak bude, to ovšem v tuto chvíli s určitostí nevím,“ konstatoval Löwy.

O stavbu na místě bývalé synagogy se zajímají památkáři. „Tato parcela je územním plánem určena k zastavění. Záměr výstavby je s orgány památkové péče projednáván od roku 2009. V roce 2021 byl posouzen během řízení pro stavební povolení jako přípustný s podmínkami. Z vývoje situace vyplývá, že tyto podmínky nebyly dodrženy,“ řekla Romana Riegerová, ředitelka pracoviště Národního památkového ústavu v Lokti.

Lokalitu čeká archeologický průzkum

Podle Riegerové bylo mimo jiné uloženo zajištění archeologického průzkumu, jenž měl zjistit, jestli jsou pod úrovní terénu zachovány případné historické konstrukce zaniklé stavby. „Dáváme podnět k prošetření porušení zákona o státní památkové péči,“ podotkla Romana Riegerová.

Místo stavby, kde aktuálně došlo k odbagrování horní vrstvy zeminy a objevily se základy staré synagogy, navštívil Michal Beránek, archeolog Muzea Cheb. „Já se k tomu v tuto chvíli nechci a nebudu vyjadřovat. Jak to bude dál, nevím,“ odmítl mluvit k archeologickému výzkumu Beránek.

Stanovené podmínky by neporušil

Vedoucí Stavebního úřadu Mariánské Lázně Jan Panoš vyloučil, že by stavba na popud úřadu stála. „Důvod zastavit stavbu nemáme. To, že stavební firma pozve archeologa až třeba druhý den, to neřešíme. Nicméně staveniště přijdou zkontrolovat naši úředníci,“ uvedl. A dodal, že archeologický průzkum je běžný, pokud se staví v zastavěné části obce nebo se v místě předpokládá výskyt nějakých hodnotnějších artefaktů.

„Jak Ashrafa Abu Taha více než dvacet let znám, tak by stanovené podmínky neporušil, v tom mu důvěřuju. Sám mi řekl, že ten průzkum byl naplánovaný po skrývce zeminy. A že je jiného vyznání, než je majoritní společnost v České republice? Lidé by ho neměli podle toho posuzovat a předpokládat, že by chtěl dělat nějaké naschvály nebo dokonce ublížit,“ dodal Jiří Löwy.