„Ještě jsem nikdy neviděla nikoho brečet kvůli nové dálnici, ale viděla jsem spoustu lidí brečet štěstím i smutkem kvůli tomu, co se stane jejich blízkým,“ prohlásila.
„Když se zeptáte jakéhokoli člověka, co je v jeho životě nejdůležitější, tak vám většinou řeknou, že to je jeho rodina, že to jsou jeho blízcí, že to jsou jeho děti. Věc, která je tak strašně důležitá v životech nás všech. A tu si někteří politici ve vztahu k nám dovolí takhle dlouhodobě ignorovat a nebojím se říci, že i zcela úmyslně podceňovat,“ řekla Horáková.
Myslí si, že otázky, které se týkají mezilidských vztahů a rodiny, by měly být jedna z priorit jak České republiky, tak Evropské unie. „A jsem velice rozhořčena a zklamána, že to tomu tak není,“ uvedla právnička.
Europoslanec za Piráty Marcel Kolaja se vyhnul jasné odpovědi na dotaz, který dostal, tedy zda si umí představit sedět v koalici, kde dva její členové prosadí, že manželství je výlučně svazek muže a ženy. To prosazují lidovci i mnozí poslanci ODS, v čele s šéfem klubu Markem Bendou.
Benda chystá obchod s manželstvím, varuje zakladatel Prague Pride |
„Já na té vládě nesedím,“ řekl Kolaja. „Nějaké pnutí to vytváří, ale chceme, aby naše země někam směřovala a politické síly jsou po volbách nějakým způsobem rozloženy,“ dodal. Otázka, jak by se Piráti zachovali, kdy ODS spolu s KDU-ČSL a poslanci opozičních hnutí SPD a ANO prosadili zakotvení manželství výlučně jako svazku muže a ženy, je podle něj naprosto hypotetická. Nevěří, že se to stane.
Ochrana před trestnými činy z nenávisti kvůli sexuální orientaci
Při diskusi přišla řeč i na možnost, aby se dostala do zákona výslovná ochrana před trestnými činy z nenávisti kvůli sexuální orientaci.
Komunita LGBT+ loni na podzim vládě a Sněmovně poslala výzvu zajistit lepší bezpečnost a ochranu sexuálních menšin v reakci na to, že byli 12. října 2022 zavražděni Matúš a Juraj před bratislavským klubem Tepláreň. Výzvu podepsalo 23 tisíc lidí.
Aby si můj syn mohl vybrat. Lidé v Praze demonstrovali za práva LGBT+ menšiny |
Na celoevropské úrovni brání zvýšení ochrany LGBT+ před trestnými činy z nenávisti a před nenávistnými verbálními projevy Polsko a Maďarsko.
„Ministerstvo spravedlnosti, které tyto otázky týkající se trestního zákoníku řeší, v současnosti už připravuje konkrétní legislativní alternativy. O věci bude debatovat s ústavně-právním výborem Poslanecké sněmovny,“ řekl v debatě v rámci Prague Pride Viktor Kundrák, ředitel odboru lidských práv a ochrany menšin z Úřad vlády.
Upozornil, že Česká republika musí už nyní podle vnitrostátního práva stíhat projevy předsudečné nenávisti, včetně těch, které jsou motivovány sexuální orientací. Byť ochrana podle sexuální či genderové identity není v zákoně výslovně uvedena.