„Snažíme se vytvořit takový headset a simulátor, ve kterém bude možné odsimulovat cokoli. Jakmile si headset nasadíte na hlavu a usadíte se do našeho kokpitu, budete mít problém rozlišit, jestli jde o skutečnost nebo o virtuální realitu,“ tvrdí Marek Polčák, výkonný ředitel a jeden ze zakladatelů firmy Vrgineers.

A zdá se, že ambiciózní plán se velmi rychle stává skutečnou realitou.

15 fotografií

Před pár lety sám představoval na obranných veletrzích po celém světě „velký černý kufr“, z něhož se rozložením během chvíle stane prakticky kdekoliv velmi realistický simulátor bojového letounu nebo vrtulníku. Zájem byl už tehdy velký.

A nyní už simulátory, nebo headsety využívá americké letectvo, námořnictvo, námořní pěchota, britští piloti RAF nebo brazilské vzdušné síly. Umí věrně simulovat let nejen ve strojích F/A-18, F-15, F-16 nebo F-35. V Česku firma spolupracuje například s automobilkou Škoda Auto nebo se společností Omnipol.

Převážná část klientů je ale ze zahraničí. Kvalit technologie si už před časem všiml také americký gigant Lockheed Martin a headset i simulátor úspěšně otestoval ve své továrně na Floridě.

Nedávno firma například darovala svůj přenosný simulátor na Ukrajinu. Původně byl upravený pro výcvik pilotů stíhacích letounů Suchoj Su-25 „Frogfoot“ a Su-27 „Flanker“.

Nyní už má Kyjev konfiguraci pro stroje F-16. Vyzkoušel si ho osobně i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Za úspěchem stojí unikátní skloubení špičkových technologií v podobě headsetu pojmenovaného XTAL (momentálně už třetí generace) a takzvané mixované reality.

„Název našeho unikátního headsetu je odvozen ze slova krystal, protože nám klienti po jeho vyzkoušení vždy říkali že máme krystalicky čistý obraz,“ doplňuje Polčák.

A mixovaná realita kombinuje skutečný svět s virtuálním prostředím. Díky tomu, pilot vidí své vlastní ruce a fyzicky ovládá přístrojový panel repliky kokpitu. Pilot se tak ocitá ve zcela pohlcujícím prostředí, které mu umožňuje trénovat svalovou paměť a ukládat správné motorické dovednosti.

„Vidíme v této technologii budoucnost ve výcviku vojenských pilotů i dalších specifických profesí, kde je třeba interakce člověka a jakéhokoli složitějšího stroje,“ uvedl Polčák.

Velice snadno se díky tomu konkrétně letci naučí zvládat krizové a nenadálé situace, které by je v kokpitu skutečného stíhacího letounu mohly stát i život.

Pilot může natrénovat doslova všechny možné situace, včetně létání výpadku motoru, ztráty navigace, nečekanou změnu počasí nebo tankování za letu. Jediné, na co pilot ze simulátoru není připraven, je skutečné přetížení při letových manévrech.

Nejnovějším generace headsetu s rozlišením 8K a zorným polem o výšce 90° a šířce 180° umožňuje pilotům se naplno ponořit do virtuálního prostředí, ale zároveň komunikovat a reagovat na kolegy způsobem, jako by misi právě absolvovali spolu s nimi.

„Velkou výhodou všech našich simulátorů je, že jsou rekonfigurovatelné na jakýkoliv typ letounu a propojitelné mezi sebou. Lze tak na nich trénovat jak základní výcvik, tak pokročilé mise,“ dodal Polčák.

Upozornil, že v reálu je výcvik pilota s ohledem na cenu letounu a čas velmi nákladný. Výcvik v naprosto realistickém a prakticky přenosném simulátoru náklady výrazně snižuje.

„Snažíme se ušetřit náklady a zároveň zvýšit připravenost pilotů na složitější situace. Letka si může vzít simulátor s sebou i do mise a cvičit takto i během nasazení. Tím se může zdokonalovat, seznamovat se s terénem a zvyšovat bezpečnost i úspěšnost mise,“ konstatoval.

Jen v případě amerických ozbrojených složek, které provozují tisíce letounů, se úspory prostřednictvím takového virtuálního výcviku mohou pohybovat v řádech až stovek milionů dolarů ročně.

Většinu všech headsetů i simulátorů vyvíjí padesátičlenný tým sedící v pražských Holešovicích, odkud technologie putuje do celého světa.