„V roce 2018, který byl kritický a kdy se vyvinuly tři generace kůrovce, se brouk začal rojit hodně brzy. První generace totiž vylétla a začala napadat další stromy už na začátku dubna, kdežto letos až na konci května. Proto letos počítáme jen s dvěma generacemi,“ popsal Ladislav Půlpán, zaměstnanec Lesů České republiky a poradce na krizové kůrovcové lince webu nekrmbrouka.cz, který pomáhá díky skupině nadšenců majitelům lesů.
Rojení druhé generace podle webu začalo letos 13. července, dokdy se lesníci snažili dřevo napadené první generací z lesa dostat. „Velkou roli v boji s kůrovcem hrálo to, že většina vlastníků napadené stromy dokázala před letošní sezonou během zimních a jarních měsíců vytěžit, a snížit tak množství brouků kůrovce na minimum,“ upozornil Půlpán.
Doplnil, že teplé dny kůrovec využívá k tomu, aby se rojil a právě v té době dochází k napadání nových stromů. „Když prší, je pod kůrou a dokončuje vývoj,“ uvedl Půlpán. Schovaný byl kůrovec i v posledních dnech, kdy bylo chladněji, tedy při teplotách pod 25 stupňů.
Problém kolem Černého a Čertova jezera
V Plzeňském kraji je podle Půlpána nejvíce kůrovce v Lesích České republiky na území kolem Černého a Čertova jezera na Šumavě, které je bezzásahové. „Při vichřicích, které byly několik let zpátky, se tam kůrovec namnožil a vylétává odtud ven, protože už tam nemá potravu. Nálety brouka alespoň na jaře tam byly masivní,“ popsal Půlpán. Lesníci na to podle něj ale byli díky dostatečnému množství techniky a pracovníků připraveni. „Je tam velký pohyb techniky, dřevařů, odvozů dřeva. Pro turisty to tedy není příjemné, ale nic jiného se nedá dělat,“ dodal Půlpán.
Výhodou podle něj je, že v okolí této bezzásahové zóny jsou lesy pestřejší, na podstatné části je tam totiž dost buků a jedlí, takže by tam po kácení neměly vzniknout holiny, ale jen řídký les.
Na vznik holin kvůli bezzásahovým zónám naopak upozornila jednatelka Kašperskohorských městských lesů Hana Naušová. Město, které vlastní zhruba osm tisíc hektarů lesů, z toho 4700 v Národním parku Šumava, má totiž v bezzásahových zónách asi 600 hektarů lesů. Podle Naušové je ale problém v tom, že kašperskohorské bezzásahové zóny jsou roztroušené.
„Výsledkem je to, že z těchto míst neustále vylétá kůrovec a my s ním v okolí neustále bojujeme. Pro nás to znamená beznaděj, protože před očima nám mizí dospělé smrkové porosty. Není to jen v bezprostřední blízkosti bezzásahových zón, ale brouk postupuje, je dost často nesen vzdušnými proudy,“ líčí Naušová.
Obrovské pásy vykácených porostů
Při pohledu na letecké snímky lesů Kašperských Hor jsou kolem těchto zón podle slov jednatelky obrovské pásy vykácených porostů. „Za normálních okolností bychom porosty jen prořeďovali a ty by pak byly schopné přirozené obnovy ze semen bez dosazování sazenic nových stromů. Ty jsou ale na velkých mýtinách nutností. Komplikací jsou vysoké teploty, kvůli kterým malé stromky často uschnou. Zkrátka musíme vynaložit mnohem více práce a nikdo nám ji nezaplatí,“ sdělila s tím, že kompenzace město dostává jen za napadené dřevo v bezzásahových zónách, tedy za 600 hektarů, ale za okolní zničené stromy ne.
Zlom podle Naušové nastal v roce 2017, kdy se změnil zákon o ochraně přírody a krajiny, z kterého zmizela možnost ošetřit kůrovcem napadené stromy v bezzásahových zónách. „Ty v zónách zůstávaly, ale z ošetřených stromů už kůrovec nevylétl a nenapadl další stromy,“ upřesnila Naušová s tím, že městská firma už třetí rok kácí jen kůrovcem napadené stromy.
„Loni se v České republice do kolonky kůrovcová těžba dostalo 11,5 milionu kubických metrů dřeva, letos to bude pod 10 milionů, kdy je jeden kubík zhruba jeden strom,“ uvedl Půlpán. Do normálu, který obnáší maximálně milion kubických metrů kůrovcového dřeva ročně, je ale hodně daleko.
20. září 2022 |
