Pokud hledáte pejska, který vás nadšeně bude provázet na procházkách a výletech, stráví hodiny hraním s dětmi, ale také se mu bude líbit vleže na gauči, pak je kavalír King Charles španěl ideálním kandidátem.
Hafan, co klame tělem
„Spousta lidí má tendence kavalíry podceňovat a vidí v nich jen gaučový doplněk. Přitom se jedná o velmi aktivní pejsky, zvládnou klidně i celodenní výlet nebo některé ze psích sportů, kde mohou ukázat svou mrštnost a rychlost,“ říká pro MůjChlupáč.cz psí trenérka Lucie Šámalová.
Jak dodává, patří kavalíři mezi inteligentní psí plemena, a tak se snadno a rádi učí. „Na rozdíl od psů, kteří jsou zvyklí při tréninku na dril nebo patří mezi pracovní psí plemena, je u výcviku kavalírů lepší sáhnout po tréninku hravou formou se spoustou pozitivní motivace. Jedná se totiž o citlivky a křikem naděláte víc škody než užitku,“ varuje odbornice.
Výhodou je, že právě hravý výcvik i schopnost kavalírů vše rychle pochopit, z nich dělá ideální pejsky pro začínající chovatele.
Bez lidí ani ránu
Kavalír King Charles španěl patří ke společenským psím plemenům, což znamená, že si je velmi blízký se svou lidskou rodinou.
„Problémem může být, když si jej pořídí lidé, kteří nejsou příliš doma a pejska nechávají dlouhé hodiny samotného. Mnohem vhodnější jsou například pro aktivní seniory, kteří s ním tráví většinu dne, do rodin s dětmi, kde je většinou někdo doma, nebo pro lidi, kteří pracují z domova nebo mohou s sebou brát psa do práce,“ říká Lucie Šámalová.
Ostatně právě v rodinách s dětmi je kavalír skvělým členem. „Děti opravdu miluje, dokáže s nimi dovádět celé hodiny a nechá si od nich líbit prakticky cokoli. I proto je nutné děti dostatečně poučit, jak se mají k pejskovi chovat, aby mu omylem neublížily,“ nabádá psí trenérka.
Velcí jedlíci
Podobně jako například bíglové, také kavalíři mají velkou chuť k jídlu. Tu je třeba korigovat nejen kvůli hrozící obezitě, jež může pejskovi výrazně zkrátit život, ale také kvůli bezpečnosti při venčení. King Charles totiž moc rád sezobne cokoli, co venku najde, a snadno by se mohl otrávit.
Jedná se o poměrně staré psí plemeno milované především anglickou šlechtou a panovníky. Ostatně jejich předky najdete na slavných obrazech například od Rubense nebo Tyziana. Bohužel si s sebou nesou poměrně velké genetické zatížení v podobě různých nemocí, často trpí hlavně srdečními chorobami
I když mají dlouhou, hedvábnou srst, nejsou vhodní pro celoroční pobyt venku. Zahrádku sice ocení, ale vždy s přístupem do domu. Jsou ideálním plemenem do bytu.
Zdroj: Martin Říha: Plemena psů; nakladatelství Rubico; rok vydání: 2009; ISBN: 9788073461058 / Lucie Šámalová je odbornice na psí chování a psí trenérka
