Speciální implantát kontroluje činnost srdce. Srdeční selhání dokáže rozpoznat a nahlásit dřív, než se u pacienta projeví potíže

„To zařízení, které mám teď v sobě implantované, mi ten život výrazně zlepšil. I v tom, že člověk má méně stresu, lépe spí, daří se mu lépe, protože ví, že ho na druhém konci neustále někdo sleduje.“

Výsledky jsou známé hned

Pacient Pavel se s onemocněním srdce léčí už přes 30 let. Nová technologie v implantátu teď ale dokáže kromě neustálé kontroly i předpovědět až 42 dní předem jeho případnou hospitalizaci, vysvětluje mi Marián Fedorco, kardiolog z Fakultní nemocnice Olomouc.

„Před mnoha lety jsme vždy na kontrole stáhli data a mohli hodnotit zpětně, jak se vyvíjí technické parametry a tak dále. Mezi kontrolami ale může dojít k tomu, že dojde k nějaké změně. Přelom nastal s dálkovou monitorací, ta přenese informace do centra, které vyhodnotí parametry. V případě, že je všechno v pořádku, pošle periodickou zprávu, v případě, že je tam nějaká arytmie, technický problém, vybití baterie nebo něco podobného, dá nám vědět.“

Vyhodnocení dělají z větší části lidé, i když systém spolupracuje s umělou inteligencí, která je schopna některé kroky odfiltrovat.

Všechna zdravotní data najdou lékaři přehledně na jednom místě. Vyhodnocení je tak nejen rychlé, ale i přesné. Díky tomu je možné včas upozornit na zhoršující se příznaky srdečního selhání ještě dřív, než je pacient nahlásí sám, pokračuje Fedorco.

„Často řešíme nově vzniklé takzvané fibrilace síní, arytmie, které pacient nemusí vnímat. Když má dálkovou monitoraci, tak my v podstatě na druhý den o arytmii víme a můžeme pacienta a jeho lékaře kontaktovat.“

Zkušební režim

V Česku novou mobilní aplikaci a speciální implantát využívají podle Miloše Táborského z České kardiologické společnosti desítky lidí. Jsou to pacienti s pokročilým srdečním selháním, kteří mají redukovanou funkci levé komory srdeční, jejich schopnost vypuzovat krev z levé komory je menší než 35 procent.

Všichni takto nemocní mají být zajištěni kardioverterem-defibrilátorem, mají k tomu současně mít optimalizovanou farmakologickou léčbu, čili soubor několika různých léků.“

Systém je zatím ve zkušebním režimu zdarma, do budoucna by ho mohli alespoň částečně hradit zdravotní pojišťovny. Srdeční selhání je totiž v Česku stále častějším zdravotním problémem. Podle ministerstva zdravotnictví se s nějakým druhem kardiovaskulárního onemocnění léčí téměř tři miliony Čechů. A srdeční kolaps je navíc jednou z hlavních příčin úmrtí, dodává Táborský.

Pacientů je stále více

„Počet kardiovaskulárních nemocných narůstá. To nebyla otázka pouze covidu, kdy ta péče byla limitovaná, ale i po covidu dramaticky narůstá počet pacientů – jak se srdečním selháním, tak s arytmiemi, mezi jiným s fibrilací síní, s kardiomyopatií a tak dále.

Čtěte také

Vysadit léky na srdce? Hrozí vám mozková příhoda nebo selhání ledvin, varuje kardiolog z IKEMu

My se snažíme teď myslet na deset let dopředu – jak zvládnout epidemii těchto pacientů, jak je správně diagnostikovat, jak je léčit a také, co to ten systém bude stát.“

Nejčastější příčinou srdečního selhání je kornatění tepen, které je často spojené s vysokým krevním tlakem, obezitou, cukrovkou nebo třeba cholesterolem. Lidé by proto měli dle lékařů dodržovat správnou životosprávu a vyhýbat se hlavní kouření.