Vydání: 2023/32 Papež: V církvi je místo pro každého, 8.8.2023, Autor: Alena Scheinostová

Příloha: Perspektivy 32

Mladý badatel Štěpán se jednoho dne vydává studenou Sibiří na Mrtvou trať – nedostavěnou transsibiřskou magistrálu, sen diktátora Stalina, kde otročily tisíce vězňů gulagu – represivního systému sovětské moci, který zahrnoval několik tisíc pracovních a koncentračních táborů. Krok za krokem Štěpán odkrývá kruté osudy vězňů, objevuje opuštěné lágry a díky nálezům, archivním záznamům a hlasům pamětníků vyvádí na světlo příběhy, které chtěl sovětský režim umlčet.
Tak by se dal shrnout děj komiksu, který tvoří jednu ze základních linií Gulagu XR – výukového programu, který si přeje studenty (ale nakonec i kteréhokoli jiného zájemce) vtáhnout do nedávné historie a nechat je, aby si na ni „sáhli“. Projekt českého sdružení Gulag.cz ve spolupráci se vzdělávací společností Scio, německým Memorialem, polským Kolegiem východní Evropy a slovenskou pobočkou organizace Post Bellum zúročuje roky badatelské práce přímo na Sibiři a v ruských archivech, rozhovory s pamětníky a v neposlední řadě možnosti moderních technologií. Za pomoci mobilní aplikace lze papírovým komiksem projít do trojrozměrného světa desítky let starých hlasů, předmětů a budov a své zážitky z rozšířené reality pak konfrontovat s vyprávěními přeživších a jejich potomků zachycenými ve videích na webu gulagxr.eu.
Historie, která ještě neskončila
„Gulag není jen dávná historie někde na Sibiři, která se nás netýká,“ vysvětluje pro KT vedoucí projektu Gulag XR Petra Černoušková a upozorňuje: „V gulagu trpěli také Češi. Odhaduje se až 20 tisíc perzekuovaných a nejméně 1350 jich bylo popraveno.“ V českých učebnicích dějepisu se přitom o těchto skutečnostech najde nanejvýš zmínka. „Chtěli jsme proto nabídnout něco, co by tuto část naší historie více přiblížilo a co by učitelé mohli použít ve výuce,“ dodává Černoušková. Na webových stránkách postupně přibývají materiály, které budou od září kompletně připravené ke stažení zdarma. Kromě pamětnických videí, komiksu k vytištění a mobilní aplikace to bude i metodika, jak s podklady pracovat.
Vraťme se k hrdinovi Štěpánovi. Komiksový příběh o jeho putování po Mrtvé trati nakreslil oblíbený autor Jakub Dušek, známý například čtenářům populárního „Ábíčka“. „Štěpánův příběh je založený na skutečných expedicích, které na Sibiř podnikl zakladatel organizace Gulag.cz Štěpán Černoušek. Ten během patnácti cest se svými spolupracovníky objevil mnoho opuštěných táborů, zdokumentoval je a vytvořil jejich 3D modely a našli také mnoho zachovaných předmětů,“ popisuje Magdaléna Hájková z projektového týmu. „V našem projektu si nic nevymýšlíme, všechno je založeno na konkrétních objevech, zjištěních a nálezech a skutečné jsou také příběhy, které vyprávějí pamětníci,“ doplňuje Hájková. Studenti s komiksovým Štěpánem projdou vždy kus cesty a pak se za ním přenesou pomocí rozšířené reality a pomohou mu doplnit badatelský deník. Ten obsahuje další tipy a otázky, které vedou k samostatnému přemýšlení a dotváření historického obrazu. K čemu asi sloužil předmět nalezený v rozvalinách vězeňského baráku? Jak najít pamětníka a jak s ním navázat rozhovor? Kdo byli Adolf Kučera nebo Karel Šilhavý a k čemu se při popravách používalo mýdlo?
„Do komiksu jsme poschovávali také drobné narážky, které nabízejí, kde hledat širší poučení. Štěpán má třeba v ruce knihu přeživšího gulagu Varlama Šalamova Kolymské povídky, jinde se zmiňuje publikace Gulag: historie americké novinářky Anne Applebaumové,“ podotýká Magdalena Hájková. Dodejme, že se český čtenář snad jednou dočká překladu pamětí dalšího významného vězně gulagu, ukrajinského kardinála řeckokatolické církve Josipa Slipého, který strávil osmnáct let v lágru v Ozerlagu a byl propuštěn až na zásah sv. Jana XXIII. v roce 1963.
V komiksu nechybí ani přímé odkazy na internetové zdroje, včetně virtuálního muzea gulagu Gulag.online, kde zájemci najdou interaktivní mapu gulagů, plné verze pamětnických příběhů, historické fotografie, nálezy a dobové dokumenty i snímky a 3D modely lágrů, kterými se lze „projít“.
Sdílený osud
Ačkoli české uživatele možná přednostně přitáhnou osudy Čechů, přínosem Gulagu XR je i jeho mezinárodní přesah. Stalinistické perzekuce se týkaly mnoha národů, a tak tým zahrnul ve spolupráci se svými zahraničními partnery také příběhy Rusů, Slováků, Němců a Poláků. „Snažili jsme se obsáhnout nejen různé národnosti, ale ukázat také to, že v gulagu uvízli muži i ženy, a dokonce i děti, které se tu někdy narodily: slovenský příběh například vypráví pán, který se narodil uvězněné mamince a nikdy se nedozvěděl, kdo byl jeho otec. Jeden ze dvou ruských příběhů zase představuje osud Alexandra Snovského, muže, který pracoval přímo na Mrtvé trati a kterého se Štěpánu Černouškovi podařilo vypátrat a ještě s ním natočit jeho vzpomínky, než pan Snovský zemřel,“ líčí Petra Černoušková. Také záminky, pod kterými byli lidé do lágrů zavíráni, se různily. „U Čechů to často bylo obvinění ze špionáže nebo kontrarevoluční činnosti. Proti Němcům se zase mnohdy zasahovalo čistě pro jejich národnost. Máme zaznamenaný i případ, kdy sousedka udala souseda jen proto, aby tím získala lepší byt,“ dodává Petra Černoušková. A také podoby pronásledování se obměňují od „pouhého“ vysídlení nebo věznění po popravu.
„Abychom učitele inspirovali, jak s našimi materiály pracovat, připravili jsme od září několik workshopů v různých regionech republiky. Už nyní se lze na ně hlásit,“ zve Magdaléna Hájková. Termíny a možnosti přihlášení jsou na webových stránkách projektu.