Hudbou rezonující helma zve k návštěvě i v létě

Neštěstí, jež zrodilo symbol Valencie

Když v roce 1957 postihla Valencii nebývalá říční povodeň, která strhla části městských břehů a pohltila množství lidských životů, zrodil se velkolepý plán. Přeložit tok řeky, jež se po staletí vinula městem, a v jejím korytě založit park. Na jeho konci pak dát příležitost architektovi Santiagu Calatravovi zhmotnit jeho architektonické vize.

Ostrá špička střechy operní budovy při pohledu vzhůru. Úzký pruh betonové střechy působí zdálky, jakoby neuchycen nad budovou jen zlehka levitoval. (Foto: F. Sychra)

Město umění a věd

Dnes dvaasedmdesátiletý rodák z Valencie dal svému milovanému městu nové symboly, které již dvacet let fascinují příchozí i filmaře. Celý komplex osmi staveb omývaných vodami rozlehlých mělkých nádrží nese hrdě název Město umění a věd.

Najdeme mezi nimi dva odlehčené mosty, podlouhlou zahradu L' Umbracle ukrytou pod pergolou, naproti ní muzeum interaktivní vědy Museu de les Ciències Príncipe Felipe, kino a planetárium ve tvaru oka L' Hemisfèric, vysokou stavbu, jež zakrývá prostor pro kulturní akce L´Ágora a dokonce největší oceánografické akvárium v Evropě L' Oceanogràfic . Poslední z dokončených staveb pak byla neobvyklá budova opery Palau de les Arts Reina Sofía.

Pohled na operní budovu průhledem mezi zahradou L' Umbracle (vlevo) a muzeem Museu de les Ciències Príncipe Felipe (vpravo). Před operou stojí ještě kino a planetárium L' Hemisfèric. (Foto: F. Sychra)

Opera ukrytá v helmě

Centrum divadelního umění bylo otevřeno 8. října v roce 2005. Stavba trvala dlouhých deset let. Ale překročený rozpočet i roky čekání se vyplatily. Valencie neměla do té doby žádný velký a reprezentativní sál, kde by se mohla opera důstojně hrát. Dnes už ano.

Operní budova v noci (Foto: F. Sychra)

Do oblého tvaru stavby, která má připomínat starověkou vojenskou helmu, jež byla nalezena kdesi v okolí Valencie, se vchází v úrovni přilehlé ulice. V žádném případě ale nejde o přízemí. Proto je lepší vnímat uvnitř tohoto hudebního stánku ukazatele a případně se zeptat na směr, kterým se máte na vámi vybraný koncert, operní, či baletní představení vypravit. Santiago Calatrava navrhl budovu tak, aby se do ní vešly dokonce 4 sály. I když jeden z nich není otevřen, zbylé tři k obdivu vystačí.

Dokonalé vnímání hudby

Chcete-li navštívit jen komorní koncert, pak vás výtahy, či schody dovedou do Auly Magistral. Tento sál nadchne všech 400 posluchačů, kteří se zde mohou v hledišti usadit a vnímat komorní hudbu, jejíž hlasité i tiché tóny přenáší k uším dokonalá akustika.

Aula Magistral (Foto: F. Sychra)

Máte-li ale vstupenky na koncert symfonické hudby, pak vás sebou může strhnout dav až 1420 návštěvníků, kteří míří do Auditoria. Velký prostor, jež se nachází pod střechou, může být osvětlen denním světlem. Lze jej ale také zakrýt. Akustiku lze upravit dle požadavků dirigenta nakloněním a zvýšením, či snížením skleněných desek nad podiem.

Velký koncertní sál Auditorium (Foto: F. Sychra)

O přestávce nevynechejte příležitost zajít si na drink na přilehlou terasu a procházet se ve výšce 11. patra budovy po trávníku a mezi palmami.

Terasa s palmami a výhledem do okolí, jenž se otevírá za tújemi. (Foto: F. Sychra)

Velkorysý prostor pro operu a balet

Překvapení ale není konec. Pod velkým hudebním sálem se nachází ještě větší divadelní prostor. Hlavní sál, Sala Principal, je určen pro operní a baletní představení. Vejde se do něj až 1470 diváků, kterým se opět z jejich místa nabízí nerušený pohled na jeviště a skvělý zvuk. Ten dokonce dolaďovali odborníci ze slavné moderní opery v Sydney.

Hlediště Saly Principal (Foto: F. Sychra)

I divadelníci jsou nadšení. Neboť velkorysá stavba myslela i na jeviště. To má vedle sebe na každé straně i za sebou 40 m2 prostoru. Kulisy jednotlivých oper tak lze snadno a rychle uchovat a zas přepravit na jeviště bez složitého rozkládání a uchovávání kdesi ve skladu.

Jeviště Saly Principal (Foto: F. Sychra)

V létě je čas na prohlídku

Fascinující budova Paláce umění je holdem lidskému důmyslu, který dokáže hravě využít beton a sklo a přitom dát návštěvníkovi pocit, že se ocitl v hřejivém, vznosně pojatém prostoru.

Schodiště k lóžím Saly Principal (Foto: F. Sychra)

I když se v budově přes léto nehraje, dole je otevřena pěkná kavárna a můžete si také zakoupit vstupenky na zhruba hodinovou prohlídku celé stavby se zajímavým výkladem. Litovat času stráveného v „helmě“ určitě nebudete.

Foto: F. Sychra