Zataženo, chvílemi mrholí, kvůli husté mlze je vidět sotva na deset metrů. Přesto ze Zlatého návrší na Labskou boudu míří desítky turistů v pláštěnkách. Na kouzelné výhledy, které se jinak z pět kilometrů dlouhé trasy do všech stran otevírají, mohou v těchto dnech zapomenout.
Mlha pohltila i nejdominantnější stavbu na krkonošských hřebenech. Návštěvníci tak ani nepostřehnou, že se z terasy spouštějí na laně řemeslníci specializující se na výškové práce. Na laně mají zavěšené kbelíky se směsí lepidla a betonu, další se zednickým nářadím. V sedáku několik metrů nad zemí vyspravují fasádu, na druhé straně budovy už opravený beton pulírují vysokotlakým čističem.
Na některých místech se pískový odstín vyskytuje už dnes, nebude to zas tak velký rozdíl. Chtěli jsme boudě dát teplejší odstín, aby se to lépe hodilo k dřevěným částem v horní části fasády.
