Když před jedenácti lety začala stavba centrálního chirurgického pavilonu, odstartovala Uherskohradišťská nemocnice klíčovou a v regionu nevídanou proměnu celého areálu.

Tehdy to nevyvolalo zas takové nadšení, jak by se mohlo zdát. Atmosféra po protestní akci Děkujeme, odcházíme byla mezi vedením a lékaři stále napjatá. Lékaři se obávali, že nemocnice se takovou investicí příliš zadluží, a opoziční krajští zastupitelé se báli, že výběrové řízení na zhotovitele může být zmanipulované.

7 fotografií

Přesto se už za dva roky, s novým ředitelem a s velkým nadšením, otevírala nová moderní budova. A to byl teprve začátek. Během následujících let vyrostl druhý pavilon, další prošly rekonstrukcí a dnes chystá nemocnice poslední dvě velké akce, které budou hotové za dva roky.

„Takto by měla vypadat větší okresní nemocnice 21. století,“ prohlásil Petr Galvánek, primář chirurgického oddělení, které se jako první stěhovalo do zcela nových prostor. „Tyto stavební úpravy hodnotím jako cestu ke zlepšení fungování nemocnice jako celku, kde se budou pacienti i zaměstnanci cítit dobře. Komunikace a vzájemná dostupnost mezi interními a chirurgickými obory nikdy nebyla snazší.“

Ve Zlíně sní, v Hradišti zrealizovali

Příští rok tak může Hradiště slavit nejen sto let od otevření, ale i téměř hotovou proměnu areálu na nemocnici 21. století. To, o čem Baťova nemocnice ve Zlíně sní už dvacet let, se v Hradišti podařilo za zhruba tři čtvrtiny času splnit. Jak k tomu došlo?

„Největší investice byly učiněny, velký kus práce odveden, do budoucna přesto máme spoustu plánů a vizí. Uvidíme, v jakém rozsahu se nám je podaří naplnit,“ prohlásil ředitel Uherskohradišťské nemocnice Petr Sládek, který ve funkci vystřídal Antonína Karáska v roce 2013.

Právě za jeho vedení se odehrály největší akce, které ekonomicky ani časově zásadně nevybočily z naplánovaného generelu. Sečteno podtrženo – jde o investice za 2,095 miliardy korun.

Necelou miliardu zaplatil kraj, na téměř 800 milionů si nemocnice vzala úvěr a přes 300 milionů dala ze svého. A i když bude peníze splácet dvacet let, ekonomicky ji to neohrozí. Její výhodou totiž je, že dokáže vydělávat a stále hospodaří se ziskem. Třeba v roce 2021 to bylo 140 milionů korun. Samo o sobě by to ale na modernizaci nestačilo.

„Důležitým předpokladem pro schopnost splácet úvěr jsou jak dlouhodobě dobré hospodářské výsledky, tak podpora kraje, ať už formou investic, či ručením za úvěr,“ poukázal Sládek.

Modernizace začala už v roce 2006 stavbou nového porodnicko-gynekologického pavilonu. Zdravotníci se do něj mohli stěhovat o dva roky později. Tím uvolnili nejstarší fungující budovu postavenou v roce 1928, která nejdříve sloužila jako interna a později jako porodnice. Po jejím zbourání se otevřel prostor pro zmíněnou stavbu centrálního pavilonu chirurgických oborů. Dokončen byl v roce 2014.

„Přestěhovali jsme se z prostor skoro sto let starých do zcela nových. Pro všechny pracovníky to byla změna jen k lepšímu,“ srovnal Galvánek. „Ve staré budově nebyla výjimka, když byl pacient hospitalizován na šestilůžkovém pokoji bez vlastního sociálního zařízení. Nyní má každý pokoj maximálně dvě lůžka, vlastní sprchu a WC, navíc na každém patře jsou tři nadstandardní jednolůžkové pokoje. Všechny pokoje jsou navíc klimatizované.“

Čtyři nemocnice, tři miliardy. Ve Zlínském kraji se plánují investice

Z pohledu zaměstnance se rozšířily prostory pro vyšetřovny, chodby, sklady atd. Je zde také potrubní pošta urychlující odesílání vzorků krve a jiných materiálů k vyšetření.

„Ale jako nejdůležitější považuji, že všechny součásti chirurgických oborů, jako jsou ambulance, operační sály, JIPky a oddělení, jsou pod jednou střechou. To je důležité pro komfort jak pacientů, tak zaměstnanců,“ prohlásil Galvánek. „V podstatě suchou nohou se můžete dostat téměř na všechny důležité součásti nemocnice.“

Opraví internu za 600 milionů korun

O pět let později se otevíral navazující nový centrální pavilon interních oborů. A pak následovalo propojení s nově zrekonstruovaným plicním pavilonem.

Všechno jednoduše směřovalo k tomu, aby původní systém samostatných budov zmizel a nahradily ho vzájemně propojené nebo alespoň blízké budovy. Aby pacienti měli vyšší komfort, zdravotníci lepší pracovní podmínky a celý areál se zmenšil.

Letos se začne opravovat šestipodlažní bývalá interna, ze které se do zrekonstruovaného plicního pavilonu přestěhovalo plicní oddělení, neurologie a onkologie.

Uherské Hradiště se rozroste o novou čtvrť, vznikne z části nemocnice

„Po dokončení tady budou spolu s oddělením následné péče umístěna oddělení rehabilitace a fyzikální medicíny nebo zdravotně-sociální středisko,“ přiblížila náměstkyně hejtmana pro oblast zdravotnictví Olga Sehnalová. „Celkem zde bude provozováno 163 lůžek.“

Hotovo bude v roce 2025 a 600 milionů za to zaplatí kraj. Zároveň je naplánovaná modernizace spalovny za 150 milionů, na kterou nemocnice dostane dotaci a třetinu zaplatí sama.

Ani během těchto zásadních investic se přitom nezastavila obměna přístrojů a zdravotnické techniky, zrekonstruovaný byl stravovací provoz a opravou prošly i další budovy. Plán nezbrzdil covid ani ekonomická krize, a to například i proto, že nemocnice stavěla na budovy solární panely