Je dobré stát na správné straně dějin. Reportáž z cesty sanitek na Ukrajinu
„Je dobré stát na té správné straně dějin,“ odpovídá Mailman na otázku, co ho z jeho rodného Texasu přivedlo bojovat sem na Ukrajinu. Kolem postávají další muži z mezinárodní jednotky a přikyvují. Je tu velitel ze Šrí Lanky Dentist, další dobrovolník z Texasu Danny a Robo ze Slovenska. Mailman je medik. A všichni čtyři jsou součástí LSSG čili Legionnaires Special Service Group, speciální legie zahraničních bojovníků pod ukrajinským ministerstvem obrany. Stojíme u vjezdu do Kramatorsku směrem od frontové linie. Ta leží přibližně třicet kilometrů odsud. A my teď jednotce odevzdáváme jednu ze sanitek, na které se složili návštěvníci letošního ročníku festivalu Pohoda ve slovenském Trenčíně.
Všem bych přál vidět Mailmanův výraz, když otevřel kufr sanitky a našel tam základní vybavení. Člověk, jehož úkolem je zachraňovat životy a který vidí hrůzu války tak zblízka, jak jen to jde, teď nadšeně vykřikl: „Yes, baby!“ Radoval se, jako by právě dostal největší poklad na světě. Tolik nefalšované vděčnosti, že už jen tento okamžik může být dostatečnou odměnou všem, kdo na sanitky přispěli.
Vlado, Gabo, Mirek, Pavol, Tomáš a Juraj
Projekt sbírky na sanitky vymyslel fotoreportér slovenského Denníku N Vlado Šimíček. Na Ukrajinu jezdil dlouho před válkou jako cestovatel, pracovně jako fotograf tam byl už za oranžové revoluce.
Vloni 24. února byl s redakčním kolegou, reportérem Mirkem Tódou, zrovna na cestě na Donbas. Otočili se a vrátili se do Kyjeva, který už tehdy opouštěli diplomaté. Do města, na jehož předměstí už byla ruská vojska. V ukrajinském hlavním městě zůstali dva týdny, prvních čtrnáct dní ruské invaze. Pak se zpátky vracel tolikrát, že už to ani nespočítá.
Když jsem se ho a jeho kolegy, fotografa českého Deníku N Gabriela Kuchty, během cesty na východ Ukrajiny ptal, kam se váleční reportéři dokážou dostat, vyprávěli mi o hlíně a písku, které na ně padaly během výbuchů. Říkali to s respektem, pokorou, bez zdůrazňování své odvahy.
Právě během jedné z reportáží zažil Vlado situaci, kdy
