Někdejší reprezentační gólman si pravou rukou plácal na srdce. Klaněl se. A klopil oči, do nichž se mu draly slzy dojetí.
„Honza Laštůvka, naše legenda...“ zpívali diváci v kotli. Brankář jim běžel poděkovat i se synem, který ho doprovázel.
„Věděl jsem, že se něco chystá, ale ne, že to bude taková paráda, jakou připravili fanoušci. Nesmírně si toho vážím. Prožíval jsem to,“ přiznal druhý den.
Ve druhém poločase mu fandové věnovali choreo. Nad hlavami roztáhli nakreslený dres s jeho číslem 16 a vše doplnili nápisy: Díky, Lašty. Klobouk dolů, loučí se legenda.
Laštůvka si konec v Baníku představoval jinak. Na hřišti. V bráně. „Bohužel se to ale nepovedlo,“ komentoval rozhodnutí šéfů klubu, kteří mu po minulé sezoně oznámili, že s ním už na podzim nepočítají.
Opravdu už nebudete hrát?
Možná ještě pár měsíců potrvá, než řeknu, že úplně končím, ale jsem rád, že už mám takovou rozlučku za sebou a mohu soustředit na další kroky. Možná se vrhnu na trenérskou dráhu, anebo ještě rok budu chytat, i když... S tím už moc nepočítám.
Co by vás přesvědčilo, abyste ještě pokračoval?
Musela by přijít nabídka, která bude mít hlavu a patu. O té bych popřemýšlel. Ale zase... Přál jsem si končit v Baníku, takže nevím.
Nějaké nabídky vám přišly?
Ne. Zřejmě si všichni myslí, že jsem už skončil, ale je fakt, že sám ani nedoufám, že by se někdo ozval. Je mi čtyřicet jedna. Opravdu by se muselo stát něco neočekávaného.
Do brány s Laštůvkou už Baník nepočítá, v týmu končí i Kuzmanovič |
Zástupci Baníku vám nabídli, abyste trénoval mladé brankáře. Vezmete to?
Už jsem absolvoval nějaké tréninky. Už jsem se zapojil. V pondělí půjdu za klukama znovu. Mám to zatím takové volnější, i když minulý týden jsem tam byl skoro každý den. Skočil jsem do toho po hlavě a zatím to jde v pohodě.
Baví vás to?
Neměl jsem s tím problém. S klukama jsem se snažil hodně komunikovat. Vstupoval jsem i do nějakých malých her, trenéři mě nechali některé situace okomentovat.
Máte vůbec vizi, že byste jednou byl trenérem?
Mám. Samozřejmě bych začal s brankáři. Ale spíše než u dětí, se vidím někde u chlapů. Zatím jsem v devatenáctce, trochu jsem pomáhal béčku. Uvidíme, jakým směrem to půjde. Třeba jednou budu i hlavní trenér, ale uvidíme.
Co říkáte vaším nástupcům v prvoligovém mužstvu Baníku?
Pro nás je dobře, že mě vystřídal Jirka Letáček. Dařilo se mu. Zná už trochu prostředí, takže je fajn, že tady zůstal natrvalo. Je to lepší, než kdyby přišli další noví gólmani. Kubu Markoviče si pamatuji ještě, když jsem byl ve Slavii. V Pardubicích pak podával výborné výkony.
A připravení jsou i mladíci Martin Hrubý a Mikuláš Kubný.
Jeden z nich musí určitě chytat, takže Hrubas by se měl posunout na hostování někam do druhé ligy, aby se zlepšoval. Budu jim samozřejmě držet palce, protože jde o můj milovaný klub. A kdyby náhodou, vždycky budu připravený poradit.
