Moskva - Soud v Moskvě se dnes bude zabývat odvoláním opozičního politika Vladimira Kara-Murzy proti rozsudku, na základě kterého mu byl letos v půlce dubna uložen trest ve výši 25 let vězení za vlastizradu, šíření pomluv o ruské armádě a za spolupráci s nežádoucí organizací.
Verdikt nad tímto 41letým historikem a novinářem byl nejtvrdším svého druhu, který v Rusku padl od začátku invaze na Ukrajinu loni v únoru. Sám Kara-Murza svůj soud přirovnal k vykonstruovaným procesům za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina ve 30. letech minulého století. Jeho odsouzení vyvolalo kritiku v zahraničí, mimo jiné od Evropské unie, Británie, Spojených států, Francie či Česka.
Kara-Murza uvedl, že potrestán byl hlavně za svoji aktivní účast při prosazování Magnitského zákona, na jehož základě západní země uvalily sankce na ruské činitele odpovědné za porušování lidských práv.
Kara-Murza býval koordinátorem opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší nejbohatší Rus a později vězeň režimu prezidenta Vladimira Putina Michail Chodorkovskij. Byl rovněž blízkým spolupracovníkem zavražděného opozičního vůdce Borise Němcova. Dlouholetý Putinův odpůrce trpí nervovým onemocněním zvaným polyneuropatie, které podle jeho právníků způsobily pokusy o otravu v letech 2015 a 2017, přičemž během věznění se jeho zdravotní stav zhoršil.
Loni dostal Vladimir Kara-Murza mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou od roku 2013 každoročně uděluje Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.
