„Hned u vstupu mohou návštěvníci vidět kopii sochy moai z Velikonočního ostrova. Je to doplněno videem a textovými panely se základními informacemi,“ říká kastelán zámku Jan Polívka.
Zájemci se dozvědí o českém technikovi a experimentálním archeologovi Pavlu Pavlovi, který zkoumal způsoby, jimiž mohli domorodci před stovkami let přepravovat těžký materiál na stavbu monumentů.
Výraznou českou stopu má i další exponát, kterým je Voynichův rukopis. Tajemná kniha napsaná neznámým autorem v dosud nerozluštěném jazyce vznikla nejspíše mezi lety 1404 až 1438. Prvním doloženým vlastníkem byl pražský alchymista Georgius Barschius. „Je to asi nejzáhadnější kniha světa. Ve vlastnictví ji v Praze měl i největší sběratel kuriozit ve své době, císař Rudolf II. Originál se běžně nevystavuje. Jeho současný majitel, americká univerzita Yale, ale nechala zpracovat velice kvalitní digitální kopii, podle níž je vyrobena i faksimile vystavená u nás. Není možné v ní listovat, je otevřena na jedné dvoustraně. Návštěvníci se ale mohou s dalšími ilustracemi seznámit prostřednictvím videa,“ konstatuje Polívka.
Kopie Turínského plátna i hologram grálu
V čele jízdárny se nachází kopie Turínského plátna, které podle katolické tradice bylo látkou, do níž bylo po ukřižování uloženo tělo Ježíše Krista. „Tento artefakt doplňují další křesťanské relikvie. Jde o repliku Longinova kopí nebo velice zajímavou holografickou projekci možných podob Svatého grálu, poháru, z nějž podle legend měl pít Ježíš při poslední večeři,“ informuje kastelán.
Pozornost budí také kopie trofejí jihoamerických indiánů Chívarů zvaných Tsantsa. Jde o zmenšené hlavy nepřátel, sušené zvláštním procesem, při němž jsou z lebky odebrány kosti.
Další část výstavy je pak věnována předmětům, které někteří badatelé tradičně spojují s mimozemskými civilizacemi. „Především jde o kopii křišťálové lebky, na níž byl použit stejný materiál jako na originál, který běžně veřejnosti přístupný není. Vitrína je doplněná o další artefakty, kterým je přisuzován vliv mimozemšťanů. Ať už jde o sošku připomínající člověka v raketě nalezenou v Turecku nebo více než tisíc let starý zlatý artefakt z Kolumbie připomínající letadlo,“ vyjmenovává Polívka.
Kozel tak pokračuje v sérii atraktivních výstav v jízdárně. „Tradičně je o ně velký zájem. A platit to bude zřejmě i o této výstavě. Původně měla končit v polovině září, ale už teď je zájem takový, že ji prodloužíme do prvního října. Jde o putovní výstavu. Jsme jediným místem, kde bude k vidění letos,“ prozrazuje.
I na tomto projektu zámek spolupracuje s autorem výstav Petrem Lukasem. „Od něho byly i expozice o českých korunovačních klenotech nebo ta s názvem Tajemný Rudolf II.,“ dodává Polívka.
Předměty, o nichž výstava pojednává, jsou natolik unikátní, že jejich originály se běžně nevystavují. „Určitě ne v takto ucelené podobě. Jedná se o mistrovské kopie, repliky nebo faksimile. Pracovali na nich významní lidé ve svých oborech. Například kopie Turínského plátna je vytvořena v americké dílně, která má na jejich vytváření jako jediná certifikát,“ doplňuje.
