Mám slabost pro Brno 19. století, v té době se přestavovalo, líčí historik

  11:30
Blízký vztah pojí historika a pedagoga Ondřeje Hýska s okolím Adamova ležícího v lesnatém údolí Moravského krasu. Třiačtyřicetiletý brněnský rodák se do oblasti svého dětství rád vrací se svou rodinou.

Třiačtyřicetiletý historik a pedagog Ondřej Hýsek se specializuje na moravské dějiny, obzvlášť velký přehled má o Brně, v němž žije. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Krásnou trasou je cesta z Útěchova dolů do Adamova. Místní lesy se dají procházet donekonečna, vždy mě to tam uklidňovalo,“ líčí Hýsek v dalším dílu letního seriálu MF DNES s názvem Sem bych vás vzal, v němž jihomoravské osobnosti zvou čtenáře na svá oblíbená místa.

Zatímco školní rok jste jako dítě trávil v Moravském krasu, přes prázdniny jste jezdil na jih do Lednice. Jak na to vzpomínáte?
Naši rodinní známí pracovali na zámku v Lednici a já měl to štěstí, že jsem tam mohl trávit část letních prázdnin. Ať už to bylo příjemné procházení, památky, nebo brigáda. Na zametání schodů minaretu opravdu nikdy nezapomenu. (směje se)

Byly pro vás prázdniny na zámku jedním z impulzů ke studiu historie?
Když jsem tenkrát učil dceru tehdejšího kastelána Václava Holáska jezdit na kole, řekl mi, že si za to můžu vybrat v suvenýrech, co chci. Vybral jsem si reprint staré Komenského mapy Moravy. Překvapilo ho to, myslím, že čekal, že si vyberu nějakou blbost. (směje se) A tak jsem se částečně dostal k historii Moravy. Ale vášeň pro dějiny máme v rodině, maminka učila dějepis a dědeček mě zase bral s sebou na vykopávky.

Po dokončení gymnázia jste se vrátil z Adamova zpět do rodného Brna. Jakou část města máte v oblibě?
Velkou slabost mám pro Brno devatenáctého století. To znamená budovy a památky, které vznikly v době, kdy se Brno přestavovalo – paláce v dnešní Husově a Joštově ulici, Mahenovo divadlo. Také mám moc rád dům Tivoli na Konečného náměstí a lužánecký park, který pamatuji ještě z dětství.

Sem bych vás vzal

Změnilo nějak studium historie váš pohled na Brno?
Dřív jsem si myslel, že ho znám, ale jako historik jsem ho začal poznávat jiným způsobem. Strašně pozdě jsem si uvědomil, že ve všech těch pěkných a některých méně pěkných budovách žili především lidé, kteří byli před několika desítkami let v mnohém odlišní. Teď si jejich příběhy uvědomuji při každé procházce historickým centrem města. A že jím procházím často a moc rád.

Jaká místa v Brně by si podle vás zasloužila víc pozornosti?
Brňáci je asi znají, ale za mě určitě Kamenná kolonie nebo Divišova čtvrť, ve které najdeme stopy po dělnických domcích. V Brně můžeme navíc vybírat z nekonečného množství vil, které jsou často spojeny s moravskými židovsko-německými podnikatelskými rodinami, například ty v Pisárkách.

Chodíte jako historik ještě vůbec na prohlídky památek s průvodcem?
Chodím, a dokonce nemám ani tendenci jim při prohlídce něco dovysvětlovat nebo jim do výkladu zasahovat. (směje se) V Brně znám skvělé průvodce, vědí toho spoustu. Minulý rok jsem byl na Špilberku a bylo to moc pěkné. Pravidelně také vyrážíme s dětmi parníkem na Veveří.

Už jste letos s dětmi nějaké výlety absolvoval?
Kromě výletu na Veveří jsme několikrát zavítali do historického centra Králova Pole, kde byl kartuziánský klášter a dnes je tam Vysoké učení technické, tedy do parku Kadetka. Nedávno se ho podařilo poměrně velkoryse opravit. Přibylo tam i dětské hřiště, kam jsme s dětmi taky už párkrát zašli. Kromě toho v létě s rodinou často vyrážíme zaplavat si na „Prýgl“ ke Kotvě, byli jsme tam zrovna nedávno. Děti také milují Lamacentrum Hády, tam teda musíme.

Brněnský park nově zdobí altán, přibyly i houpačky, hřiště a vinohrad

Navštěvujete i místa, o nichž píšete ve svých učebnicích. Kde jste byl naposledy?
Sice bych si fotky do učebnice mohl někde najít, ale pokud mám tu možnost, tak na místa, o kterých píšu, raději zajedu osobně. Poslední studijní výlet jsem podnikl do Olomouce. Zavolal jsem paní ředitelce místní Základní školy Komenium, jestli bych si to tam nemohl nafotit. Je to původní škola vystavěná německy mluvícími Moravany, dodnes funkční. Uvnitř mají krásně vyzdobený sál. Ještě doporučuji navštívit Pernštejn. Ne že by nebyl známý, ale jsou tam nádherně opravené zahrady. Hned jsem je musel vidět. Zrovna nám vycházel první díl učebnice a já jsem je chtěl mít na fotce, takže ještě než zahrady zpřístupnili, jel jsem si je rychle nafotit.

Mluvíte o různých lokalitách na Moravě. Jaké jsou podle vás z historického pohledu nejzásadnější?
Už zmíněná Olomouc je významná nejen díky svému navázání na slavnou velkomoravskou část historie. Z konkrétních pamětihodností jsou to určitě památníky Velké Moravy v Mikulčicích a ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Navíc Mikulčice jsou o to významnější, že se u nich nachází jediná dosud stojící památka z období Velké Moravy, kterou je kaple sv. Markéty Antiochijské v nedalekých Kopčanech. Ta je podle mě z kulturního pohledu klíčovou památkou nejen pro Moravu, ale i střední Evropu.

Jako ředitel působíte na škole v brněnské Líšni. Máte nějaké oblíbené místo přímo v této městské části?
Kromě školy, kde máme ze zahrady krásný výhled na celé Brno, jsem od dětství rád trávil čas nedaleko dědečkovy chaty blízko rybníků v Mariánském údolí. Tehdy se jmenovalo Gottwaldovo. A nad údolím stojí za zmínku zbytky tehdejšího velkomoravského hradiště Staré Zámky, které mělo ve své době pro Moravu velký význam. V samotném centru Líšně mám pak rád například krásný zámek Belcredi.

Máte svá oblíbená výletní místa i mimo Moravu?
V chladnějších měsících občas jezdíme do rakouských lázní Laa an der Thaya. Vždycky nás to táhne také do Vídně a rádi jezdíme do oblasti Solnohradska, podhůří Alp. Cítím se být Evropanem, takže rád cestuji po celé Evropě.

30. srpna 2022

Autor: