Nezdravá půda, vodní květ v řekách. Genetika může pomoci omezit používání umělých hnojiv

Čtěte také

Včely a ptáci zlepšují sklizeň kávy. Bez nich by úroda klesla o čtvrtinu

Dusík je klíčový prvek pro výživu rostlin. Na polích celého světa se ho spotřebuje velké množství. Když ale hnojíme příliš, ničíme přírodu, půdu i řeky. Článek o tom, jak změnit tuto praxi, vyšel v časopise Fronties in Plant Science.

Rostliny ve volné přírodě tolik dusíku nespotřebují. „Když jim ho přidáte, moc ho nevyužijí,“ říká rostlinná ekoložka Jitka Klimešová, která se specializuje na výzkum kořenů rostlin.

Upozorňuje, že hospodářské plodiny, které pěstujeme, jsme naučili na velké dávky dusíku. To se dělo například i během tzv. zelené revoluce, která měla připravit zvláště třetí svět na růst populace.

Dopad na přírodu

Autoři studie na modelovém druhu, huseníčku, zkoumali proto hospodaření rostlin s dusíkem. Měřili efektivitu odčerpávání iontů amoniaku, který je základem průmyslových hnojiv, z půdy.

Potvrdili, že u řady rostlin jeho spotřeba není velká. „Pouze polovinu toho, co se do rostlin nasype jako hnojivo, jsou rostliny schopné odebrat,“ upozorňuje geobotanik a vegetační ekolog Radim Hédl.

Význam studie vidí v tom, že cílila na genetické mechanismy odběru dusíku. „Pokud by se podařilo plodiny geneticky ovlivnit tak, aby byly efektivnější v odebírání dusíku, můžeme hnojit méně,“ dodává Hédl.

Rostlina bez semenáčku

Čtěte také

Dotujme ty farmáře, kteří pečují o veřejný nebo společný zájem, radí zemědělská expertka Černý Pixová

Věda zkouší i jiné způsoby, jak podpořit úrodu bez přehnaného hnojení. „Kdyby rostlina nemusela začínat ze semenáčku, byla by méně náročná,“ uvádí příklad Jitka Klimešová.

Šlechtitelé hledají ty nejlepší odrůdy, dnes je vítanou vlastností zejména odolnost vůči suchu a to by mohlo favorizovat trvalky.

„Plodiny, které dnes známe jako jednoletky, např. obilí, by mohly být vytrvalé,“ vysvětluje Klimešová. To by byla vítaná pomoc třeba při pěstování rýže, klíčové plodiny třetího světa.

Chytré zemědělství

Pozornost výzkumníků se soustředí na zemědělskou velkovýrobu, kde toho lze podle vědkyně nejvíc napravit, cestou je i tzv. chytré zemědělství.

„Před traktorem, který hnojí pole, letí dron a dívá se, kde je třeba hnojit,“ dodává Jitka Klimešová. Místo hnojení celého pole se tak dají pohnojit například jen místa, která postihla eroze půdy.

Jak může věda pomoci zemědělcům ubrat dusíkatá hnojiva? Kam a proč se stěhují stromy? Proč vědci učí tabák vyrábět feromony? Poslechněte si celou Laboratoř. Debatují biologové Jitka Klimešová a Radim Hédl. Spoluúčinkuje herec Roman Štabrňák. Pořad jsme vysílali v premiéře 22. dubna 2023.