Svá těla i duše herci nastavili nekorektním vtípkům. Vytvořili tak čistě mužský svět nevhodný pro feministky

Tři absolventi katedry nonverbálního herectví Andrej Lyga, Šimon Pliska a Lukas Blaha a s nimi hudebník Tomáš Kůgel a improvizátor Václav Wortner si umějí hrát. A to mají lidi rádi, zvláště pak v horkých letních dnech. Kluci k tomu ovšem mají nejen chuť a energii, ale i fyzické dispozice, odvahu nebát se ztrapnění a schopnost navázat bezprostřední kontakt s diváky.

Po gurmánské Hostině a šmejdění v různých místech Jatek 78 nyní získávají fanoušky své letní show Ponorka, která měla premiéru v rámci festivalu ARENA na lodi Tajemství, odtud se rozjela do celé republiky.

Samozřejmě prostor lodi Tajemství, kde v horku nevadilo lidem ani trochu té stříkající vody, byl k jejich příběhu o nesourodé partě námořníků, vstřícný, ale věřím, že může fungovat kdekoli. To nejdůležitější totiž přináší nikoli dekorace, ale samotní protagonisté. Feministky, raději nechoďte – neboť toto je čistě mužský svět se svými legráckami, trapnostmi, siláckostí i absurditami, vzájemným zápolením na různých úrovních, okořeněný špetkami nekorektního humoru; kdoví, zda by to prošlo někde na Západě I když existuje jistá kostra příběhu, je každé představení jiné, neboť improvizace tu má velmi silný – neřkuli zásadní – podíl. A dlužno podotknout i silný potenciál.

Kluci na sebe slyší a dokážou bez upřednostňování svého ega dát prostor trapnosti, ale i zdařilým pointám svých kolegů, ochotně nastavit své tělo i duši nekorektním vtípkům. Počáteční rozehrávání (společné smejčení s mopy a kýbly připomínající někdejší produkce skupiny Stomp ) se rozjelo do ohňostroje improvizací. V nich nechyběla hitparáda řemeslných dovedností (žonglování, akrobacie, pantomima), bonus v podobě hry s loutkou či šoumenská klaunská dvojhra.

Ale nebyly to jen jednotlivé nesourodé dílky, z nichž se skládala celá show, průběžný příběh zahrnoval jak (ne)tradiční mužskou love story, tak i boj o moc a lepší postavení na lodi. Do dvou třetin hry dirigoval všechny kapitán a dával podnět k odhalování charakterů v kontaktu s mocí a rovněž vedl k rytmizaci plavby zvukovo-hudební live produkcí.

Po jeho „náhlé smrti“ nastal zvrat, a tedy boj o moc, kde vítěz názorně předvedl své narůstající ego, navzdory tomu, že neomylně vedl celou posádku do zkázy. My kluci, co spolu chodíme je zkrátka dobře sehraná skupina, v poslední době stále více produktivní a nabírající stále více fanoušků. Na lodi Tajemství ostatně připravují i další projekty pro dospělé, i pro děti: Se rty nejsou žerty; Mami, tati, kluci říkali; Skok do neznámých slok (viz program lodi Tajemství na jejích webových stránkách, případně na Facebooku).