Mezi nimi je také Filip Doležal, jenž patří do známé jezdecké rodiny. „Coupé je výborný kůň, od jeho deseti let se pravidelně účastníme Pohárů národů a určitě má potenciál i na větší a těžší soutěže,“ říká pro deník Metro o svém koni parkurový jezdec Doležal, který se pokusí kvalifikovat na letní olympijské hry, které se příští rok konají v Paříži.
Poprvé se zúčastníte s Cupém tak těžkých parkurů a hned to je olympijská kvalifikace.
Ano, bude to premiéra pro něj a řekl bych, že i pro mě, protože parkury budou určitě hodně těžké. Myslím si, že stavitel Uliano Vezzani, který pravidelně staví parkury i při Prague Playoffs v pražské O2 areně, připraví v Chuchli opravdu náročný kurz.
Z 11 týmů musíte být nejhůře druzí. S jakými státy budete bojovat a jaké máte šance? Koho považujete za největší soupeře?
Do dvoukolového klání nastoupí kromě nás týmy Bulharska, Izraele, Litvy, Maďarska, Polska, Slovenska, Slovinska, Turecka, Ukrajiny a Uzbekistánu. Největší soupeři jsou Maďaři a Izraelci, ale i Turci a Poláci. V týmu, jaký máme, šance na postup určitě je. Známe se dobře, víme o sobě, celý rok spolu komunikujeme, jak koně skákali na závodech, a konzultujeme, co zlepšit. I když celý rok jezdíme po závodech individuálně každý sám, dokážeme se pak jako tým semknout. A také je výhodou, že jsou dvě postupová místa, nikoli jen jedno.
V loňském roce jste se dostal do „A“ kádru české parkurové reprezentace a nyní, rok poté, už budete bojovat o olympiádu. Jak se to stalo?
Nejprve jsem byl v B kádru, se kterým jsme, dá se říct, slavili poměrně velké úspěchy v rámci Poháru národů na úrovni tří hvězd. Poté jsem se loni posunul do A kádru a vzhledem k dobrým výsledkům jsem letos dostal i nominaci na olympijskou kvalifikaci. Tedy jde o práci posledních let a o výkony koně Coupého.
V tréninku máte nyní osm koní – zkušené i mladé. Jak s nimi pracujete?
Záleží na tom, zda je závodní sezona, nebo zimní pauza. Když je sezona, jsem velmi často na několikadenních závodech zpravidla v zahraničí, kam beru vždy několik koní najednou. Když jsem doma, přijedu kolem sedmé ráno do stáje, podívám se na tabuli, kam si zaznamenávám, co jaký kůň denně dělal, a podle toho nastavím práci na daný den. S někým jdu pracovat drezurně, někdo má naplánovaný skokový trénink. Ke každému koni přistupuju individuálně.
Patříte do známé jezdecké rodiny, váš otec Petr Doležal je bývalý skvělý jezdec a koním se věnuje i váš bratr.
Můj táta absolvoval spousty Pohárů národů, dvakrát se účastnil finále Světového poháru. A my jsme v tomto prostředí s bratrem vyrostli a zůstalo nám to.
Oba jste absolvovali i různé praxe v zahraničí.
Ano, po studiu jsme odešli do ciziny. Já jako pracovní jezdec do Německa a Belgie, kde jsem byl asi šest let. A bratr šel cestou ošetřovatele, pracoval například pro Jana Topse nebo Erika Lamaze. On tedy sbíral zkušenosti u těchto velkých světových jezdců, kdežto já šel spíš cestou ježdění. Pak mě to už táhlo domů, bratra taky. On má svoji prodejní stáj nedaleko Loun.
Váš otec trénuje, jaká je s ním spolupráce?
Výborná, i když občas panuje názorová neshoda.. Nakonec se vždy dohodneme.
Ještě se vrátím k vašemu koni. Jaký Coupé je?
Úžasný charakter. Celou dobu, co ho mám. Je to pan kůň. Nikdy mě v ničem nenechal, i když se mi v parkuru něco nepovede, podrží mě. Coupé má velké srdce, je to dobrák.
