Stěna u dolu Turów nechrání českou vodu. Vláda musí začít jednat, říká právnička Otýpková
Stěna, která má bránit odtékání podzemní vody z českého území způsobené dolem Turów podle ministerstva životního prostředí funguje. Ukazují na to měření ve vrtech umístěných na polské straně. Na českém území ale vody ubývá. Pokud se do roka situace nezmění, musí podle smlouvy polský těžař opatření rozšířit, říká ministr životního prostředí Petr Hladík z KDU-ČSL. Do té doby bude pokračovat monitoring stavu podzemních vod.
Laura Otýpková z iniciativy Společně pro vodu, právnička organizace Frank Bold, tvrdí, že pouhé monitorování podzemních vod a čekání, až zmizí, nestačí.
„Myslím si, že nyní už je celkem jasné, že podzemní stěna nevyvolává účinky, které měla vyvolávat. Nechrání českou vodu, a proto by česká vláda měla jednak urychleně nechat zpracovat hydrogeologický model, který ukáže, jak se to s těmi podzemními vodami má a jaká opatření by je mohla ochránit. Zároveň otevřít jednání s polskou stranou o tom, aby skutečně polský těžař a polská vláda začali podzemní vody chránit tak, aby nedocházelo k újmě na českém území,“ říká.
Čtěte také
Radní Libereckého kraje pro životní prostředí a zemědělství Václav Židek z Pirátské strany se s paní Otýpkovou shoduje na tom, že podzemní vodu je třeba chránit.
Projev těsnící stěny však není okamžitý, „voda se v geologických vrstvách, horninách nechová stejně, jako když napouštíme bazén, hladina stoupala všude stejně rychle. Je potřeba opravdu vyčkat, udělat nový hydrogeologický model a podle něj rozhodnout,“ vysvětluje.
Vyčkávat můžeme do nekonečna, nesouhlasí Otýpková s tímto tvrzením. „Máme data z vrtů třeba v obcích, jako je Uhelná, Václavice, které jsou dolu nejblíž, ale zároveň se mezi těmito obcemi a dolem podzemní stěna nenachází,“ míní a dodává: „To znamená, že vyčkávat, až se projeví v těchto obcích, je možná trochu naivní a zároveň bychom mohli opravdu čekat do nekonečna.“
Podle definice v dohodě stěna funguje
Někteří ekologové se vyjádřili, že se stěna nachází na špatném místě a nebude fungovat. Židek je však přesvědčený o opaku.
„Je potřeba si představit, že ten prostor mezi Uhelnou a dolem není žádný homogenní prostor. Na české straně se nacházejí uhelné sloje, které jsou jakoby těsnící samy o sobě, a při těžbě se otevřel prostor, kde se narušily vrstvy, které umožňovaly, že voda neodtékala či ne tak výrazně rychle. V ten okamžik vlastně nahrazují přírodní vrstvu, která byla těsnící, tou těsnící stěnou, která je uměle vytvořená.“
Podle Otýpkové je jádrem problému dohoda, ve které je definovaná funkčnost stěny pouze podle parametru propustnosti.
Čtěte také
„Díváme se na to, zda skrz stěnu neteče voda. Ale česká vláda zavírá oči před tím, jestli voda neteče pod stěnou nebo okolo ní. Vzhledem k tomu, že hladiny vod na českém území jsou nyní na historickém minimu, což potvrzuje i Česká geologická služba, tak zřejmě voda dál odtéká, klesá. Trend je jasný a jsem ráda, že se shodneme s panem Židkem na tom, že cílem je ochránit českou vodu, ale zároveň si myslím, že místní obyvatelé nemůžou dál žít v nejistotě a jen čekat.“
Židek vysvětluje, že se nejedná o poslední krok, který by uzavřel funkčnost stěny. I proto je další monitoring všech 55 vrtů nezbytný: „Nový hydrogeologický model by měl být příští rok v červnu. Je důležité si uvědomit, že i když mluvíme o tom, že voda v českých vrtech klesá, tak se pohybuje úplně v jiné nadmořské výšce než těsnící stěna, kde teď došlo ke zvýšení hladin.“
„To znamená, pokud mluvíme o polských vrtech, které jsou ještě na polském území a roste v nich hladina, že se pohybujeme někde kolem 150 až 170 metry nad mořem. Hladina vrtů v Uhelné je kolem 250 metrů nad mořem, musíme si to představit jako trychtýř,“ dodává.
Méně vody ve studnách a praskání domů
Čtěte také
Vlivy dolu se projevují v každodenních životech místních obyvatel. „Kdyby liberečtí politici řekli místním obyvatelům, že je třeba počkat, až voda doputuje do vyšších nadmořských výšek, asi se nesetkají s úplně příznivou reakcí,“ říká Otýpková.
Uvádí jednotlivé příklady: „Ve studnách lidem ubývá voda, sedá si terén, praskají domy na české i německé straně hranice. Mělo to být obráceně. Nejdřív se měl pořádně prozkoumat hydrogeologický systém, vytvořit model a potom teprve nadesignovat, kde bude stát těsnící stěna a čekat na její výsledky.“
Těsnící stěna doposud prokazatelně nevyvolala žádné účinky a nic nenasvědčuje tomu, že je to v budoucnu vyvolá. „Je klíčové, aby česká vláda zveřejnila veškerá data, která o dolu má, včetně toho, kolik vody do něj odtéká, protože delší časové řady dat stále nejsou veřejnosti dostupné přesto, že ministerstvo životního prostředí ta data od polské strany už dostalo,“ tvrdí.
Data jsou zatím obchodním tajemstvím
Židek vysvětluje, že určení polohy stěny bylo založeno na geologickém a hydrogeologickém průzkumu. „Nyní stěna změnila geologické poměry v prostředí. Proto je potřeba udělat nový model, aby se zmapovalo, jak se stěna propsala do prostředí a jaký bude mít přesný vliv na odtok vody.“
Čtěte také
„Data zatím nejsou veřejná, nemáme je. Z polské strany jsou označená za obchodní tajemství, s čímž nesouhlasím. Vláda se snaží vyjednávat s ministryní životního prostředí na polské straně, aby toto omezení zmizelo a data byla zveřejněná, a tím pádem ověřitelná nezávislou institucí,“ dodává.
Otýpková s tímto tvrzením souhlasí. „Poskytování dat a přístup veřejnosti k nim měl být právě jedním z hlavních benefitů té česko-polské dohody. Proto data žádáme formální cestou. To řízení už trvá víc než rok a zatím jsme je nedostali. Podle zákona o právu na informace o životním prostředí údaje týkající se dopadů nějakých činností na životní prostředí nemohou být považovány za obchodní tajemství.“
„Dohoda je s tímto zákonem v rozporu, ale z právního hlediska má zákon přednost, a proto by české orgány měly celou tu věc interpretovat tak, že data je potřeba poskytnout a komunikovat to i polské straně. Je potřeba se sousedy udržovat dobré vztahy, ale také si musíme vyjednat postavení, abychom dosáhli cílů, na kterých se shodneme, a to je ochrana českého území, vody, krajiny,“ nastiňuje.
Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
