Dny českého zemědělství nabídly možnost prohlídky provozu školám a veřejnosti ve společnosti LUKA, a.s. ve Vysokých Studnicích na Jihlavsku. Představení farmy se ujala předsedkyně představenstva Alena Nováková.  

Připomíná, že historie farmy začíná v padesátých letech minulého století jako Jednotné zemědělské družstvo, nyní je akciovou společností. 
„Naší hlavní činností je chov dojnic a výroba mléka a provozování bioplynové stanice. Sedmdesát procent tržeb pochází z výroby mléka,“ poukazuje.
Pokračuje, že dojírna, u které stojíme, slouží svému účelu sedm let. Farma ji postavila s využitím evropských fondů. Vyžádala si 36 milionů korun a obsahuje německou technologii.

„Jedná se o polorobot, což znamená, že obsluha provede základní dezinfekci, odstříká mléko kvůli zánětům, znovu provede dezinfekci a další člověk očistí vemeno od nečistot,“ naznačuje Nováková. 

Konečnou dezinfekci po podojení provede samotná dojačka, čímž dochází k úspoře jednoho zaměstnance. „Plně robotizovanou dojírnu stačí obsluhovat pouze jeden člověk, počítáme, že na takový provoz ji přebudujeme během osmi až deseti let,“ informuje Nováková.

Nesmírně pracovití 
Připomíná, že farma zaměstnává lidi z Ukrajiny a má s nimi ty nejlepší zkušenosti. „Spolupracujeme s nimi sedm let a jsou to nesmírně pracovití lidé, kteří přišli za výdělkem, a podařilo se nám sestavit výborný tým, který umí se zvířaty výborně zacházet, má k nim velmi dobrý přístup. Bohužel se nám v posledních letech nedařilo sehnat české zaměstnance. 

Je nezbytné, aby vláda i po ukončení války na Ukrajině zajistila tak jednoduché možnosti zaměstnávání Ukrajinců jak nyní, nebo hrozí kolaps mnoha odvětví, kdyby nám tito lidé odešli z pracovního trhu. Živočišná výroba a výroba zeleniny a ovoce jsou odvětví, kde je stále velmi vysoká potřeba lidské práce,“ říká Nováková. 
Pokračuje, že farma chová 820 krav, které se dojí třikrát denně. Užitkovost se pohybuje kolem třinácti tisíc kilogramů mléka, od jedné krávy farma získává asi 37 litrů mléka. 

Na farmě je průměrná doba laktace 2,5, deset procent jsou krávy s více než šesti laktacemi. Farma používá moderní genetiku a z toho vychází nutnost vyřazovat starší dojnice, protože mladé dojnice výborně dojí, jsou zdravé, tím pádem méně náročné.  

„Již zhruba pět let odebíráme zvířatům pár chlupů, z těch se udělá rozbor DNA a právě na základě této informace se k jalovičce přiřazuje podle přesně zrozborovaného DNA  plemeník, který je právě vybírán na základě potřeb té konkrétní jalovice,“ říká Nováková.

Moderní metoda
Zvířata, která nejsou vhodná k plemenitbě, se vykrmují a odejdou na porážku. To velmi zjednodušuje péči o dojnice. Tato moderní metoda slouží k ochraně životního prostředí tím, že snižuje počet zvířat, které se zařazují do budoucího stáda. Dříve se všechny jalovice zapouštěly, a až se otelily, tak na základě jejich výsledků se vyřazovaly z chovu.

Výsledkem je například snižování počtu somatických buněk a snižování počtu dojnic se zánětem. „Velice omezujeme používání antibiotik při léčení. Naše krávy téměř nemají záněty vemen. Snažíme se využívat i jiné metody, například homeopatika,“ zdůrazňuje Nováková. Pokud už dojde k jejich použití, velice dobře při léčení zabírají.

Vracíme se k dojení, první nastává v šest hodin, druhé ve čtrnáct hodin a třetí v deset hodin večer. „Měli jsme tady premiéra a velice ho zaujalo, že takhle veliká farma vyprodukuje denně jen asi 30 tisíc litrů mléka denně, což při  spotřebě 250 litrů na osobu a rok, to je oficiálně uváděná spotřeba mléka a mléčných výrobků na obyvatele za rok, tak nakrmíme v podstatě pouze krajské město Jihlava,“ vysvětluje Nováková.

České výrobky
Myslí si, že právě díky takto velkým farmám se objevují na trhu české výrobky. „Je přece jednodušší, když my mléko dovezeme do jihlavské mlékárny a ta vám z něj vyrobí vysoce kvalitní produkty, než když mléko jede do Německa a potom nám z něj dovezou vyrobené produkty. Kde je potom uhlíková stopa?“ ptá se Nováková. 

Doplňuje, že konzumenti si mohou býti jisti velmi vysokou kvalitou, protože farmy i mlékárny jsou pod neustálým tvrdým hygienickým a veterinárním dozorem.
„Můžete si být jisti, že mléko z českých farem je opravdu kvalitní a nezávadné,“ ujišťuje Nováková. To se nedá říct o některých výrobcích z Ukrajiny, z Jižní Ameriky, kde jsou daleko benevolentnější předpisy než v Evropské unii. 

Nováková naznačuje další ukazatel, který o budoucnosti krav rozhoduje, a to je doba dojení. Není možné, aby jedna kráva zdržovala na dojení ostatní. O konci dojení obsluhu informuje kontrolka. 
Ptáme se, co se děje s mlékem po dojení. Nováková nám vysvětluje, že teplota mléka odpovídá teplotě krávy, což je 38,5 stupňů Celsia, a v tancích se chladí na čtyři stupně. 

„Čím dříve se zchladí, tím méně obsahuje mikroorganismů, takže my využíváme i předchladiče,“ odpovídá Nováková. Pokládáme další otázku, jakou dosahuje farma tučnost mléka.
Dozvídáme se, že v současné době se tuk pohybuje kolem cifry 3,85 procent a bílkoviny 3,52 procent, což jsou údaje u holštýnských dojnic na velice vysoké úrovni.

Dojné plemeno
Nováková pokračuje, že farma chová právě holštýnské dojné plemeno skotu. Netají, že v současné době farma uvažuje o zařazení francouzské krve, například normandského plemene na oživení genetiky, což by umožnilo navýšení tuku v mléku na 4,2 procent i navýšení obsahu bílkovin.   

A tak nám to nedá a ptáme se na ošetření paznehtů. Dozvídáme se, že se údržba, dá-li se to tak nazvat, provádí třikrát za laktaci, po 120, 240 dnech a před zabřeznutím a samozřejmě okamžitě při jakémkoliv náznaku kulhání.
„Máme na to profesionálního pracovníka, který sem přijíždí dvakrát za týden,“ říká Nováková. Zdůrazňuje, že pokud farma chce mít odpovídající výsledky, musí při chovu najít systém, nic nedělat nahodile. 

Ještě k dojícímu poloautomatu, pracuje tam nahaněč, který krávy doprovází na stání, a dva dojiči. Po každém dojení nastává údržba rozvodů mléka. 
Prohlížíme si individuální odchov telat, kdy pracovník k nim dochází minimálně sedmkrát denně, takže může průběžně sledovat stav. Nováková doplňuje, že farma již staví teletníky nové moderní, které odstraní některé těžké ruční práce. 

Každý den
„Na farmě se pracuje každý den, v sobotu, v neděli, na Vánoce, na Nový rok, zkrátka pořád. Naší povinností je se o zvířata starat po celý rok,“ zdůrazňuje Nováková. 
A co je nejvíce trápí? Obrovská byrokracie, která zemědělce zatěžuje. „Každý den jdu do práce a říkám si, jaký další předpis vešel v platnost. Myslím si, že v továrnách mají desetinu předpisů a nařízení,“ říká. 

Vracíme se do chovu, každá jalovice dostává v jedenácti měsících na krk chytrý obojek. Ten hlídá její zdravotní stav, žvýkání i dobu ležení. 
„Pokud kráva leží a přežvykuje dvanáct až čtrnáct hodin denně, je všechno v pořádku. Můj ranní rituál začíná tím, že si ráno pustím počítač a tam na základě těchto chytrých dat vybereme zvířata na inseminaci, se zdravotními problémy. Bez něj si práci nedokáži představit,“ netají Nováková. 

Chytrý obojek hlídá i vhodnou dobu pro inseminaci, zapouštění krav, což dříve musel hlídat člověk. Pokud se na počítači zjistí nějaká odchylka od normálu, nastupuje veterinář, který příčinu dozjistí. Naznačuje, že v novém teletníku budou mít obojky i telata. 
Pokud jde o stáj, kráva potřebuje klid a pohodu, žádné fyzické násilí je samozřejmostí. Ptáme se na telení, krávy jsou natolik na tuto činnost připravené, že drtivá většina z nich nepotřebuje pomoc, je to 90 procent porodů. 

„Není účelem krávu při telení jakkoliv stresovat, naopak klid je absolutním základem, aby dojnice sama a bez problémů porodila.
V tom je právě ta ohromná výhoda našich ukrajinských pracovníků, protože u nich má na vesnici skoro každý krávu.
Dále se samozřejmě vybírají býci s lehkými porody. Samozřejmě tomu předchází patřičná krmná dávka, pohodlí, prostor, klid. Vidím to i na počítači/ chytrých obojcích/, kdy k tomu dojde,“ vypočítává Nováková. Připouští, že do deseti procent krav pomoc potřebuje a pak musí spoustu úkonů učinit ošetřovatel. 

Býčky prodávají
Pokud jde o býčky, farma je prodává do Španělska. I když do budoucna se možná k výkrmu v omezené podobě vrátí, ale s cílem prodávat maso sama.
Dostáváme se k teplotě ve stáji, kdy se větráky spouští, pokud teplota stoupne na 21 stupňů. Krávy jiným způsobem farma nechladí. Krmení obstarávají krmné vozy, vždy je jeden v záloze, aby krmení krávy dostávaly pravidelně. 

Na podlahách má skot gumové rohože, které zabraňují jednotlivým kusům v poranění. Dříve se stávalo, že na betonové podlaze, zejména při říji, kdy je kráva více aktivní, se takzvaně roztrhla a musela na jatka.  Zlepšil se i stav paznehtů.  Ale nejedná se o levnou záležitost. 
Ještě si neodpustíme připomenout, že farma vyrábí a prodává mléčné výrobky a rakytníkové produkty z vlastních plantáží. „Momentálně hledá do mlékárny dvě pracovnice, takže kdyby měl někdo zájem, ozvěte se,“ přiznává Nováková.

Tohle všechno jsme se dozvěděli ve farmě LUKA ve Vysokých Studnicích, a mnoho dalšího, určeného spíš pro odborníky. A poslední otázka pro předsedkyni Alenu Novákovou. Myslíte si, že je výuka o zemědělství na základních školách dostačující?
Odpověď zní, na základních školách není nutné, aby se žáci učili o zemědělství jako takovém, spíš aby chápali souvislosti. 
Tam je nutné, aby jim někdo ukázal, jak se v dnešním moderním zemědělství pracuje, a slyšeli také, že tento obor má nějakou perspektivu. 

Dobré znalosti
„Toho se jim dle mého nedostává ani v rodinách, natož v médiích. Samozřejmě záleží i na učitelích, jak naše děti vychovávají. Za mne, protože již několik let zveme děti na farmu, tak vím, že přístup učitelů je různorodý, ale k nám chodí báječní učitelé s báječnými dětmi, které mají dokonce i dobré znalosti,“ přemítá Nováková.
„Z toho potom právě pramení zájem o střední školy. Tam si ale nejsem jistá, kde je pravda. Bylo mi vysvětleno, že žáci potřebují všeobecné vzdělání, protože za svůj život mnohokrát změní zaměstnání. 

Toto si já v žádném případě nemyslím, že platí v zemědělství. Musíte někde vůbec tu lásku k zvířatům získat, to je rodinná záležitost, a potom ji musíte někde vystudovat,“ pokračuje.  
Doplňuje, že dojit se naučí každý, ale zootechnická nebo agronomická práce potřebuje odborné vzdělání, hodně praxe, možnost dovzdělávat se je jasná, to platí o každém oboru. 

„Pro mne znamená všeobecné vzdělání v zemědělství to, že se žáci naučí základy jak rostlinné, živočišné a mechanizace a potom se již dokáží orientovat, jak co do sebe zapadá. Bohužel v krajském městě není střední zemědělská škola a to já považuji za ohromnou chybu. Vysočina je zemědělský kraj se silným zastoupením živočišné a rostlinné výroby a začínají chybět odborníci. V učňovském školství je to možná lepší, ale zase se tam dle mých informací nehlásí dostatečný počet uchazečů,“ dodává Alena Nováková.

Diskuze k článku