Článek
Prvorozený
Julius Caesar d'Austria. Jméno po slavném Římanovi mu vybral sám jeho otec. I přízvisko d'Austria, které Rudolf II. dal všem svým šesti nemanželským dětem, které mu porodila jeho celoživotní láska Kateřina Stradová. Ta byla dcerou správce dvorských sbírek a císaře okamžitě okouzlila. I když měl milenek nespočet, za Kateřinou se stále vracel. A není divu, byla to prý vyhlášená černovlasá krasavice, navíc vzdělaná a inteligentní. To byl i Rudolf, bohužel ho čím dál častěji přemáhaly deprese a duševní choroby, které byly s rodem Habsburků těsně spjaty.
Tak si Kateřinu Stradovou představovali tvůrci dvoudílné historické veselohry Císařův pekař z roku 1951. Ztvárnila ji herečka Marie Vášová.
Don Julius, jak se nejstaršímu synovi panovníka říkalo, se narodil asi v roce 1585 v Praze. Měl před sebou slibnou budoucnost, i když byl jen nelegitimní potomek císaře. Dostalo se mu vzdělání a žil v blahobytu, brzy se u něho ale začalo projevovat nebezpečné chování. Hodně pil a působil nejrůznější skandály. Byl stále více agresivní a dokonce často ohrožoval lidi okolo sebe se zbraní v ruce. Vše vyvrcholilo tím, že v záchvatu vzteku zabil sloužícího. Rudolf II. ho poslal do rakouského kláštera, kde se měl jeho syn napravit. Zakázal mu víno i zbraně a doufal, že se jeho stav zlepší.
Postrach Krumlova
V Rakousku Julius dlouho nepobyl a zanedlouho se usadil v Českém Krumlově. Zámek jeho otec koupil od zadluženého Petra Voka z Rožmberka a jeho nemanželský syn si z něj zřídil své sídlo. Brzy po nastěhování se však městem začaly šířit zvěsti o jeho sadistických sklonech a opileckých výtržnostech. Svým chováním děsil celý Krumlov a lidé se ho báli. Jako císařovu synovi se mu však bál kdokoliv postavit. Až několik radních sebralo odvahu a na dona Julia si písemně stěžovali. Nebylo jim to však nic platné a zjevně duševně nemocný mladík ve městě i jeho okolí řádil dál.
Don Julius vyrážel v noci se svými kumpány do města, kde pronásledoval dívky a ohrožoval obyvatele. Celý Český Krumlov z něj měl strach.
Poprvé měla štěstí, podruhé už ne
Zamiloval se do místní dívky, tehdy asi šestnáctileté Markéty Pichlerové. Byla dcerou krumlovského lazebníka a její matka dokonce nerovnému vztahu přála. Zřejmě doufala, že být milenkou královského syna přinese její dceři štěstí. Přineslo jí to ale smrt. A velice krutou. Poprvé se Julius pokusil mladičkou Markétu zabít, když dostal svůj obvyklý záchvat vzteku. Dívku surově zbil a pobodal. Když si myslel, že už je mrtvá, vyhodil ji z okna svého zámeckého pokoje. Stal se však zázrak a Markéta řádění tohoto šílence přežila, a dokonce se ze svých zranění zotavila. Když se to Julius dozvěděl, chtěl svou milenku zpět, ale rodiče ji skryli a odmítli ji k němu pustit. To císařova syna natolik rozčílilo, že nechal dívčina otce uvěznit a chtěl ho i popravit, pokud za ním Markéta nepřijde. Ta tedy nakonec na zámek přišla, ale stálo ji to život. Podruhé už nemocnému milenci neunikla. Zabil ji a její tělo zohavil. Musel to být strašlivý pohled.
Štítili se ho i psi
Vrah Julius Caesar d'Austria chodil několik dní celý potřísněný krví, že se ho štítili kromě sloužících i jeho vlastní psi. Když se o hrůzném činu svého syna dozvěděl císař Rudolf II., ihned ho nechal uvěznit v zámecké komnatě v Českém Krumlově. I když se ho po čase na císařův pokyn pokusili lékaři léčit, výsledky to nepřineslo a jeho stav se stejně dál zhoršoval. Do pokoje mu nosili jen jídlo a sloužící mohli býti svědky toho, jak si don Julius trhá své vlastní oblečení nebo jak demoluje zámecké zařízení. Jeho stavy zuřivosti, kdy nadával strážným, se střídaly se záchvaty, kdy ze zamřížovaného okna pokřikoval na náhodné kolemjdoucí oplzlosti. Vůbec se už nemyl a po celém zámku se linul silný zápach, který vycházel z jeho zamčené komnaty. Konec tomu učinil až rok 1609, kdy Julius Caesar ve svých 24 letech umírá na prasklý absces v krku, který mu zřejmě způsobil zánět v plicích. Celý Český Krumlov si oddychl, že se zbavil nebezpečného vraha a šílence.
Císař Rudolf II. v chlapeckých letech. I on zřejmě trpěl vrozenou duševní chorobou, kterou po něm zdědil jeho nemanželský syn.
Zdroje:
HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové-Životopisná encyklopedie. Praha:Brána, 2001. ISBN 80-7243-109-9
