Jednou vyjížděli za turistou do baru, podruhé zasahovali u epileptického záchvatu na parníku. Hattrick doplňuje chatařka s podezřením na mozkovou příhodu. To jsou tři závažnější situace, které řešili premiérový měsíc ve službě vodní záchranáři na Vranovské přehradě na Znojemsku. Po několika letech snažení tak poprvé hlídají oblast, kde je většina chatek přístupnější z vody než ze souše. To na Brněnské přehradě jsou záchranáři v akci mnohem častěji, v polovině sezony mají na kontě už osm desítek případů.
Vodní hlídky fungují letos na celkem pěti větších nádržích po celém Jihomoravském kraji – kromě Brna a Vranova jsou ještě na dvou novomlýnských nádržích a na Křetínce na Blanensku. Nejvíc napilno mají na Nových Mlýnech a na již zmíněném Prýglu.
„Myslím si, že celkové číslo bude podobné jako loni. To jsme totiž za celou sezonu spočítali 214 ošetření. Troufám si ale říct, že letos zasahujeme u těch vážnějších, život ohrožujících stavů,“ podotýká za Vodní záchrannou službu Brno-město Ondřej Brunn. Jen za poslední dva týdny tam vyjížděli ke dvěma tonoucím lidem.
Riziko je mnohem vyšší, když je člověk sám
Všechny vážnější případy však podle Brunna spojuje jedno. „Člověk není u vody ve skupině, ale chodí se koupat sám, a tím pádem když se mu něco stane a nikdo si jej nevšimne, je menší šance k rychlé pomoci,“ vysvětluje. To se stalo i letošního 15. července, kdy se po poledni šla žena vykoupat na Brněnskou přehradu, ke svým věcem, které nechala na pláži, se však již nevrátila. V tomto případě bohužel nebyli vodní záchranáři úspěšní a ženu se jim zachránit nepodařilo.
Rušno je i na horní novomlýnské nádrži, kde vodní záchranáři mají zapsaný už zásah číslo 75. „Řešili jsme všelijaké situace, od různých zdravotních potíží až po vážnější úrazy. Naštěstí jsme ale letos ještě nikoho nemuseli resuscitovat,“ líčí Daniel Bartošek, předseda jednoho ze spolků vodních záchranářů Českého červeného kříže, který se stará o první z novomlýnských nádrží. Průměrně tu mají okolo 120 až 180 událostí ročně, k nimž buď musí vyjíždět, nebo k nim lidé sami chodí s prosbou o ošetření.
Vranovskou přehradu letos vodní záchranáři hlídají poprvé, dostat je sem trvalo dlouhých deset let. Všechno stálo na dvou faktorech – místě a personálu. Útočiště nakonec vranovští záchranáři našli v budově, kterou vlastní kraj a nyní ji využívá klasická záchranka. Do nepřetržité služby se poté zapsalo šestnáct mužů a jedna žena, již se střídají na denních a nočních směnách. „Jsou tam lidé, kteří mají tu pomoc, dá se říct, pod kůží – hasiči, policisté, vojáci,“ líčí jejich vedoucí Martin Vystyd.
Všichni vodní záchranáři pracují zadarmo. „Někdy si na služby bereme dokonce i dovolenou,“ stýská si Bartošek. Jinak to ale zatím podle něj nejde. „Není to ale tak, že bychom začínali úplně od nuly, kraj i stát vás trochu zabezpečí, ale určitě to není na pokrytí celé sezony nebo na zaplacení personálu,“ podotýká Vystyd.
Ruku v ruce s hasiči a zdravotníky
Přestože jsou vodní záchranáři dobrovolnou organizací, úzce spolupracují s ostatními složkami integrovaného záchranného systému. „Všichni vodní záchranáři v republice mají podepsané smlouvy o výpomoci jak s hasiči, tak se záchrankou. Máme i služební telefon a vysílačku. Jsme dokonce napojeni na operátory, kteří nás posílají na konkrétní místa,“ doplňuje Vystyd.
Sami ale mají povinnost jezdit na preventivní objížďky. „Často se při takových vyjížďkách setkáváme spíše s technickými problémy, například má někdo poškozenou plachetnici nebo třeba vybitou elektroloď,“ přibližuje Brunn.
Pokud se však jedná o něco závažnějšího, mají vodní záchranáři povinnost na pomoc zavolat ty „suchozemské“. „Pro nás akce končí předáním tonoucího nebo zraněného záchranné službě,“ dodává Brunn.
Umístění mola umožní rychlejší zásahyDoposud sloužili vodní záchranáři na Nových Mlýnech v provizorních prostorách, od pondělí ale mají zbrusu novou základnu v Pasohlávkách. Ta jim poskytne především lepší zázemí pro zásahy jak ve vodě, tak poté na souši, kdy následně pomáhají zraněným. „Díky molu, které bude nyní pouhých patnáct metrů od základny, se čas zkrátí o několik minut. Taktéž zásahy na břehu budou rychlejší,“ řekl předseda brněnského pobočného spolku Vodní záchranné služby ČČK Daniel Bartošek. Doposud museli záchranáři při zásahu na hladině jezdit 500 metrů autem k jejich ukotvené lodi, což jim komplikovalo práci. Pasohlávská základna vyšla přibližně na 7,5 milionu korun, přičemž 4,7 milionu poskytl Jihomoravský kraj, zbytek pokryla dotace z ministerstva vnitra. Stavba vznikla na pozemcích Povodí Moravy, které s vodními záchranáři nyní nově spolupracuje. „Spolupráci prohloubíme u různých druhů našich prací. Již v minulosti jsme techniku vodních záchranářů využili třeba u odstřelování starých kmenů stromů ze dna vodní nádrže, které komplikovaly dopravu posádkám lodí,“ vysvětlil generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák. (vf) |
