Kartou, či hotově? ‚Dát bance 1,5 procenta z tržby je nepřijatelné,‘ míní spolumajitelka Labské boudy
Řada hospod či kempů odmítá platební karty, protože je to pro ně méně výhodné. „Každý provozovatel by si měl vybrat. Pokud je budeme nutit, nutíme je k uzavření smlouvy s nadnárodní společností,“ míní spolumajitelka Labské a Luční boudy Klára Sovová. „Trh nefunguje a v momentu, kdy 75 procent lidí chce možnost volby a pouze 10 procent chce platit v hotovosti, je dobře, že se vede debata,“ říká člen představenstva Hospodářské komory Luboš Kastner.
Sovová opakuje, že rozhodnutí o tom, jestli bude akceptovat bezhotovostní platby, je věcí provozovatele. Připomíná, že na Labské boudě karty neberou, na Luční boudě je naopak preferují.
„Na Labské nebereme karty z toho důvodu, že jsme před dvěma lety narazili na takové jednání v bance, že smlouva byla pro nás nevýhodná. Nepodařilo se nám dohodnout a kvůli kartám jsme se tak nějak trošku zasekli a udělali jsme si tam platby v hotovosti,“ vysvětluje v pořadu Pro a proti.
„Na Luční boudě platby kartou preferujeme. Tam si to zákazník může objednat sám a zaplatit, je to vlastně takový online shop,“ doplňuje Sovová.
Kastner, který je také restauratérem, nesouhlasí s tím, že jsou pro podnikatele v gastronomii podmínky ze strany bank kvůli mezibankovním poplatkům nevýhodné.
Češi platí bezhotovostně stále raději. Některé obchodníky však odrazují poplatky za transakce
Číst článek
„Když se podívám na data, obchodník, který akceptuje bezhotovostní platby, má v českém průměru v gastronomii o 15 procent vyšší tržby. To znamená, že možnost akceptace karty mi přináší vyšší tržbu, potažmo když odpočtu procenta, tak mi přináší i vyšší zisk. Ve městech to je samozřejmě citelnější než někde na periferii nebo v horách,“ nastiňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Nemožnost platit kartou považuje v dnešní době za nepřijatelnou také z hlediska služby pro zákazníky.
„Chci hosta nadchnout, chci mu připravit podmínky, ze kterých bude mít radost. Chci ho rozmazlit, aby u mě utratil co nejvíce peněz. A pokud se mi na horách šplhá rodina s dětmi s maximálně tisícikorunovou nebo dvoutisícikorunovou bankovkou, mám omezený rozpočet, který ta rodina může utratit. Nemůžu požadovat vyšší tržbu a je to velmi nekomfortní situace. Lidé to začínají říkat, začínají to sdílet na sociálních médiích. Já žiji heslem ‚náš zákazník, náš pán‘ a službu se snažím provést tak, aby mi samozřejmě vydělala,“ konstatuje.
‚O zákazníky nepřicházíme‘
Sovová nesouhlasí s tím, že provozovatelé, kteří akceptují platby kartou, mají vyšší tržby.
„Vyhodnotili jsme si, že tržby máme pořád stejné a o zákazníky nepřicházíme. Přímo na Labské boudě máme bankomat, takže kdo chce, může si tam peníze vybrat. Nesouhlasíme s tím, že bychom z každé tržby, kterou uděláme, měli odvádět 1,5 procenta. Pro nás je to v řádech statisíců a máme vcelku vysoké náklady, co se týče třeba energií, staráme se o cesty. Jsme přesvědčeni, že dát bance těch 100 tisíc je pro nás možná z principiálního hlediska víc nepřijatelné,“ zdůrazňuje spolumajitelka Labské a Luční boudy.
Terminálů na karty mají letos obchodníci míň než na konci roku. Kvůli EET. Ale jen nepatrně
Číst článek
Kastner připouští, že si platební metody každý musí vyhodnotit sám. Zdůrazňuje zároveň, že aktuální data potvrzují, že zájem lidí platit komfortně a bezhotovostně roste. Veřejná debata podle něj může vést i k inovacím v platebních metodách.
„Probudí možná samotné banky, protože klienti jim rostou pod rukama. A když vidím, že obchodník podle tvrdých dat prostě vydělá víc, tak se snažím stejně jako členové Hospodářské komory přinést prostředí, které podnikatelům vydělá více peněz. To je jednoduchá úměra a to, jak to skončí, necháme na vývoji trhu,“ soudí restauratér a také člen vedení Asociace malých a středních podniků.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu výše.
