Byla to chyba v Matrixu. Běžkyně Jarmila Kratochvílová měla mít v horkém létě 1983 úplně jiné starosti, než se na Olympijském stadionu v Mnichově postavit na start závodu na 800 metrů. Rozhodla se pro něj až na poslední chvíli, využila příhodné shody okolností a v cílové rovince pak udivená sledovala časomíru: „Říkala jsem si: To není možné, ty hodiny nejdou!“ Byl z toho světový rekord 1:53,28 minuty, který trvá dodnes. Sama Kratochvílová už si ale vyhlédla nástupkyni.
Michael Phelps o nejstarší plavecký rekord přišel, atletická historie se ale stále nemůže dočkat přemožitelky Jarmily Kratochvílové.
„S tím výročím je to teď zajímavé. Poslední dny už jsem si říkala, aby to do toho šestadvacátého vydrželo,“ líčila Kratochvílová.
Už čtyři desetiletí se nervuje u televize. Ve středu si ale zajede do Lánů na soukromou oslavu, že ji nejstarší atletický rekord patří i 40 let po jejím legendárním běhu v Mnichově.
Kdyby šlo všechno podle plánu, Kratochvílová by 26. července 1983 na Olympijském stadionu běžela sprint na 200 metrů. Tři dny předtím však v Praze běžela čtvrtku a druhý den ucítila v noze křeč.
„Já jsem si chtěl v Mnichově otestovat dvoustovku. Večer mi volá Kratochvílová, že má křeče ve stehenním svalu. Do Mnichova jsme odjeli, ona mi říká: Táhne mě to. A já říkám: Víš, co? Tak se jen tak proklusneš osm set metrů. To byla ta podstata věci,“ vyprávěl v roce 2016 její trenér Miroslav Kváč v rozhovoru pro deník Sport.
Kratochvílová byla původem sprinterka, běhala tratě od stovky po čtvrtku. Start na půlce byl pro ni tehdy exotikou. S drobným zraněním ale tenkrát sprinterskou trať nechtěla riskovat, protože jen necelé dva týdny scházely ke startu premiérového světového šampionátu v Helsinkách.
„Bála jsem se, abych si nenatrhla sval. Až na místě jsme se s trenérem domluvili, že poběžím osm set metrů. S tím, že splním povinnost startu. V té době to tady bylo složité. Báli jsme se, že kdybych nenastoupila, už by mě na další závody ven nepustili,“ vzpomínala Kratochvílová.
Závod startoval v rozjitřené atmosféře, protože fanoušci na stadionu právě oslavovali evropský rekord Erwina Skamrahla na čtvrtku. Ženskou osmistovku rozeběhla vodička Petra Kleinbrahmová, ve druhém kole ale už Kratochvílová upalovala sama.
„Běžela bez zábran, bez zátěže, bez stresu,“ vysvětloval Kváč.
„Chtěla jsem běžet, abych se u toho moc nenadřela, abych si vychutnala pocit, že se mi běží dobře,“ líčila Kratochvílová. „Až na rovince jsem viděla světelné hodiny, které měřily čas. Dvacet metrů před cílem jsem viděla čísla 1:49. Říkala jsem si: To není možné, ty hodiny nejdou!“
Kváč si pochvaloval: „Opravdu to doběhla jako dáma toho stadionu.“
Čas 1:53,28 znamenal překvapivý světový rekord. Kratochvílová o 15 setin sekundy překonala dosavadní výkon Sovětky Naděždy Olizarenkové z olympiády v Moskvě. A teprve tady začala uvažovat o tom, že na MS v Helsinkách kromě čtvrtky poběží i závod na 800 metrů.
„Nebýt toho výkonu z Mnichova, tak jsem 800 metrů určitě neběžela, protože jsem se připravovala na 400 metrů a na souboj s Maritou Kochovou,“ vypráví Kratochvílová.
Přesně po 40 letech zůstává její překvapivý běh z Mnichova nejstarším atletickým světovým rekordem pod širým nebem. Kratochvílová celou tu dobu sleduje své následovnice.
„Nejblíž k tomu měla asi Caster. V jednu dobu jsem si říkala, že rekord překoná určitě. Sledovala jsem ji při běhu, jak je v pohodě,“ připomíná Kratochvílová jihoafrickou běžkyni Semenyaovou, jejíž kariéru však zabrzdila opatření Světové atletiky vůči atletkám s odlišným sexuálním vývojem.
I bez ní je v současné éře ženská půlka na výši, vládne jí souboj mezi Američankou Athing Muovou a Britkou Keely Hodgkinsonovou.
„Půlku sleduju pořád. Myslím, že mají šanci. Mají výhodu světelného značení, které ukazuje rekordy. Jak to člověk nezažije, neumí si představit, jak dalece to může pomáhat,“ líčí Kratochvílová.
Sama však možnou vyzývatelku svého rekordního času vidí jinde. Připomíná hvězdu letošní sezony, Keňanku Faith Kipyegonovou, která v posledních týdnech svalila světové rekordy na 1500 metrů, míli a na 5000 metrů.
„Jak jsem ji sledovala, říkala jsem si: Kruci, ta by tu půlku mohla dát! To jsou úžasné výkony. Možná se dočkám ještě toho, že na osmistovku nastoupí. Docela bych si to přála, byla bych zvědavá, jak to taková holčina zvládne,“ říká Kratochvílová.
KDO HONIL KRATOCHVÍLOVOU
- 1989: Ana Fidelia Quirotová (Kuba), 1:54,44
Její kariéru ovlivnila tragická událost z roku 1993, kdy si při výbuchu plynového sporáku ve vlastní kuchyni popálila 38 procent kůže. Kvůli nehodě předčasně porodila, její dcerka však po deseti dnech zemřela. Sama Quirotová byla tři týdny v kritickém stavu. Ke kariéře se však vrátila a vyhrála světové šampionáty v letech 1995 a 1997. Dcery se nakonec dočkala v roce 1999 a kvůli mateřské pauze neobhajovala titul na MS v Seville, kde získala titul Kratochvílové svěřenka Ludmila Formanová.
- 1994: Maria Mutolaová (Moz.), 1:55,19
Její první vášní byl fotbal, mozambický básník Jose Craveirinha ji ale přitáhl k atletice a Mutolaová od mládí excelovala. S Kratochvílovou se potkala v roce 1988 na olympiádě v Soulu a ve svých jedenadvaceti letech se jejímu rekordu přiblížila na necelé dvě sekundy. Celou kariéru běhala na vysoké úrovni, hranici dvou minut překonala víc než stokrát. K historickému času se ale už blíž nedostala. Místo toho vyhrála olympiádu a v hale i venku získala deset titulů mistryně světa.
- 2008: Pamela Jelimová (Keňa), 1:54,01
V osmnácti letech vtrhla na světovou scénu a změnil se jí život. Jelimová v roce 2008 neprohrála jediný závod a díky triumfům ve všech šesti závodech tehdejší Zlaté ligy zůstala samotná na jackpot v hodnotě milionu dolarů. Vyhrála také olympiádu v Pekingu, po níž se v Curychu jako první závodnice za čtvrt století ke Kratochvílové času dostala na méně než sekundu, přesně na 73 setin. Další sezony přišel pokles. „Vyhrála jackpot Zlaté ligy, olympiádu, získala spoustu peněz. Vrhli se na ni manažeři, na náhorní plošinu do Keni si přinesla balík peněz, to je skoro na zbláznění…“ hodnotila Kratochvílová.
- 2018: Caster Semenyaová (JAR), 1:54,25
V roce 2009 na MS v Berlíně v osmnácti letech šokovala senzačními časy na půlce a suverénní zlatou medailí. IAAF ji tehdy donutila k testům pohlaví a zjistila, že běžkyně produkuje nadbytek testosteronu a zavedla limit 10 nanomolů látky na litr krve. Semenyaová pak musela podstoupit medikaci a její výkonnost poklesla. V roce 2015 ale sportovní arbitráž CAS pravidlo pozastavila a Semenyaová se vrátila, v roce 2018 se na půlce přiblížila světovému rekordu na míň než sekundu. Od roku 2019 ale podle nových pravidel nesměla závodit na tratích od 400 metrů do míle a od letoška už bez medikace nesmí na start vůbec.
Témata:
atletika, sport, rekord, Olympijské hry, Sovětský svaz, Jarmila Kratochvílová, Mnichov, Olympijský stadion, kariéra, Caster Semenyaová, běžec, Matrix, Sport na Heureka.cz
Související články
