„Ve chmelnici máme osm ovcí. To, že ožírají i chmelové rostliny, nevadí, naopak jsme rádi. Ve spodní části rostlin žádné hlávky nebývají a tím, že ovce okusují listy, tak živiny jdou do horní části pater, kde se tvoří hlávky,“ vysvětluje Nesvadba z běsenské farmy Arix Czech Hop.
Na chmelnici jsou ovce 24 hodin denně. V ohraničeném výběhu mají vše, co potřebují. „Mají tu velké nádoby s vodou, které pravidelně doplňujeme, k dispozici mají kromě pastvy také vitaminy a je tu také přístřešek, aby se měly kde schovat,“ popisuje Nesvadba s tím, že až ovce tuto část chmelnice spasou, přesunou se do jiné.
Zvířata postupně ožírají rostliny, které byly na chmelnici vysázeny před několika měsíci. Když na jaře vykvetly, vytvořily obrazec obřího půllitru s pivem. Kromě toho, že ovce rostliny na chmelnici spásají, tak ji zároveň přirozeným způsobem přihnojují, mezi řádky je tak velké množství bobků.
Takto obhospodařovanou chmelnici není nutné orat. „Primárním účelem víceletých rostlin je, aby chmelu prospěly. Jejich kořeny pomáhají půdu prokypřovat a v dlouhodobém horizontu budou zvyšovat objem organické hmoty v půdě. Budou zvyšovat její schopnost zadržovat vodu. V meziřadí neprovádíme žádnou orbu, která půdu narušuje,“ doplňuje Ivan Tučník, manažer pro udržitelnost Plzeňského Prazdroje, který výzkumný projekt se zemědělským podnikem a s dalšími odborníky uvádí do praxe.
Na chmelnici rozkvetl obří půllitr, odborníci zkoumají vliv bylin na půdu |
Chmelnice v Běsně je jednou z deseti, která je do projektu zařazena. Projekt poběží po dobu pěti let, kdy budou odborníci vyhodnocovat, jak se chmelu daří a jaký je stav půdy.
„Testujeme, jaký má tento přístup potenciál chmelu pomoci. Regenerativní zemědělství je hodně rozšířené v západní Evropě a v Severní Americe, kde s tím mají velmi pozitivní zkušenosti u jiných plodin. U chmelu s tím doposud téměř žádné zkušenosti nejsou. Proto chceme v našich podmínkách během několika vegetačních cyklů ověřit, zda to má smysl. Pokud se za pět let naše předpoklady potvrdí, tak bychom tento způsob chtěli rozšířit a předat chmelařům naše zkušenosti,“ uvádí Tučník.
Navazuje na již dřívější projekt, který zase řeší, jak co nejlépe hospodařit v chmelnici s vodou, které je na řadě míst nedostatek. Chmelaři se totiž musejí vypořádat s dopady klimatických změn. Chmelová produkce kolísá kvůli nestálému počasí a nedostatku vody. Zhoršuje se také kvalita půdy.
Například loňský rok byl nejhorší za posledních deset let. Sklidilo se jen necelých 4 500 tun, oproti předchozímu roku to byla polovina.
