MF DNES to sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý, o hlavních změnách se ale jedná právě nyní. Úřad pak chce žádost do Bruselu zaslat v září, aby se změny stačily schválit do příštího roku.
Stát hodlá zároveň zpřísnit podmínky ohledně hospodaření na erozně ohrožených lokalitách. Velké změny, po kterých stále volá Agrární komora ČR, jako snížení redistributivní platby ze současných 23 procent na zhruba polovinu, se ale neočekávají.
Půda v ohrožení
Podle údajů ministerstva zemědělství je vodní erozí v ČR ohroženo až 60 procent zemědělské půdy, v ohrožených až nejohroženějších kategoriích je přibližně 35 procent území. O tom, jaká část půdy je však skutečně ohrožená, se vedou diskuse. Právě na boj s erozí se soustředí část plánovaných změn. Stát plánuje například snížení povoleného erozního smyvu v tzv. Dobrém zemědělském a environmentálním stavu půdy (DZES), tedy v souboru pravidel, která musí zemědělci plnit, aby jim nebyly kráceny dotace.
I když protierozní vyhláška už od poloviny roku 2021 hovoří o maximálním smyvu devíti tun ornice z hektaru půdy, teprve nyní se tato hodnota dostává právě do DZES, kde dosud byla povolená hodnota 17 tun. U mělkých půd pak půjde pouze o dvě tuny, dříve šlo o pět tun.
Je to konec brambor, varují zemědělci. Trápí je velké ambice české vlády |
Dosud se půda rozdělovala na silně erozně ohroženou, mírně erozně ohroženou a bez ohrožení erozí. Podle plánů ministerstev se nyní mírně ohrožená půda rozdělí do dalších dvou kategorií, na jedné z nich se bude muset hospodařit šetrněji než doposud.
Prezident komory Jan Doležal MF DNES sdělil, že nové nastavení znevýhodní české zemědělce proti jiným zemím. „Zásadní prioritou komory je odložení termínu platnosti legislativy protierozní vyhlášky tak, aby veškerá její navrhovaná opatření a další náležitosti z tohoto kroku vyplývající mohly být se zástupci odborné veřejnosti projednány řádně a v dostatečné časové rezervě,“ sdělil.
Zemědělci se totiž obávají, kvůli že změnám dojde k omezení pěstování například brambor nebo kukuřice i v tradičních oblastech, jako je Vysočina. Zejména kukuřice je silně erozní plodinou.
Většina změn se připravovala za bývalého ministra Zdeňka Nekuly, který kvůli výtkám zemědělců zřídil expertní skupinu, platit měly už od začátku příštího roku.
Ministr zemědělství Marek Výborný na Twitteru pak v minulém týdnu informoval, že se dohodl s kolegou ze životního prostředí Petrem Hladíkem (oba KDU-ČSL), změny v protierozních postupech začnou platit až od příštího léta. „Letos je tedy možné sít dle dosavadních plánů a pravidel,“ uvedl.
Ochrana před větrem
Aktivisté z Hnutí Duha po ministerském jednání sice ocenili, že se ministři na nějakém řešení domluvili, návrh ale podle nich neřeší jiné typy eroze než vodní. „Na co zatím stále čekáme, je ochrana před větrnou erozí, která se pod dopady klimatických změn stává také stále větší hrozbou. Ministři by tedy měli urychleně přijít také s návrhem řešení větrné eroze, která dnes ohrožuje již 37 procent půdy,“ uvedli.
Komora by pak ještě do budoucích změn uvítala snížení povinného procenta neprodukčních ploch na orné půdě, jako jsou úhory. „Vytvářejí ideální podmínky pro různé druhy plevele a množení škůdců jako hraboš polní, kteří se následně šíří i za hranice úhorů do celého pole a mohou znehodnotit úrodu,“ doplnil Doležal.
Kvůli erozi půdy se má měnit pěstování plodin, zemědělci měli výhrady |
Tato změna se ale v rámci evropských dotací podle ministerstva zatím nechystá. Stát však chce prodloužit dobu, po kterou můžou mladí zemědělci po začátku farmaření požádat o podporu ze dvou na pět let. Plánuje také zvýšit peníze v programu prémiových ekoplateb, aby do nich vstoupilo více sedláků.
