Všichni spatřili Putinovu slabost. Prigožin elitám ukázal, že „dědeček“ je vyřízený, říká bývalý ruský poslanec
Dmitrij Gudkov je jednou z nejvýraznějších tváří ruské opozice, patřil k posledním nezávislým poslancům v Dumě. Nyní žije v exilu a působí v protiválečném výboru Ruska. V rozhovoru s Deníkem N hovoří o tom, zda by Západ mohl odstranit Putina, jak ruský režim ovlivní Prigožinův puč či zda může skončit válka, aniž se vymění vedení země.
Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Budou letošní události ve válce na Ukrajině rozhodující?
- Budou Rusové ještě dlouho považováni za zločince, jak tvrdí Garry Kasparov?
- Jak Prigožinův puč ovlivní ruský režim?
- Bylo správné vyzývat k podpoře válečného zločince Prigožina proti Putinovi?
- Stačí nahradit Putina demokraticky smýšlejícím člověkem, nebo je třeba v Rusku změnit celý systém?
- Funguje stále Putinovo jaderné vydírání?
- Co čekat příští rok od ruských prezidentských voleb?
Byl nedávný summit NATO pro Ukrajinu úspěšný? Na jedné straně vidíme, že evropští lídři avizovali nové dodávky zbraní, na druhé straně se objevila řada připomínek a výtek ze strany Zelenského.
Pokud vím, sám Zelenskyj nic neočekával. Zazněla sice spousta kritiky, ale pokud bychom měli být realisty, na tomto summitu nemohlo dojít ke vstupu Ukrajiny do NATO, dokonce ani nemohl být nastíněn harmonogram s termíny, protože Západ není připraven jít do války s Ruskem. Je připraven Ukrajinu podporovat, ale není připraven se této války přímo účastnit. Není jasné, kdy válka skončí, tudíž k žádným podobným rozhodnutím dojít nemohlo.
Ale proč byl summit pro Ukrajinu v každém případě úspěšný, nehledě na veškerou kritiku a emoce? Protože pomoc Ukrajině je nyní institucionalizovaná. Jestliže se dříve jednalo o rozhodnutí jednotlivých zemí, kdy každý pomáhal, jak uměl – penězi, zbraněmi –, nyní se vše odehrává vlastně v rámci uzákoněných vztahů. V podstatě byla vytvořena skupina NATO–Ukrajina, má určitý oficiální byrokratický status. To znamená, že všechna rozhodnutí se nyní budou přijímat mnohem rychleji, bez ohledu na volby v některé ze zemí či cokoli jiného. Jde tedy o jasnou pozici, která se nyní sotva změní. Západní byrokratické mašinerii trvá dlouho, než se rozjede, ale pak už postupuje jasně, podle plánu. A bude velmi obtížné ji obrátit zpět.
Takže mašinerie je již nastartovaná?
Samozřejmě. Už je v pohybu.
Nicméně Švédsku se do NATO vstoupit podařilo. Ovlivní to do budoucna průběh války, anebo to jen naštve Putina a tím to skončí?
Zaprvé to bylo předvídatelné a zadruhé to ruské elity očekávaly. Toto rozhodnutí sotva ovlivní průběh války, ale může být použito proti Putinovi.
Petr Pavel ve Vilniusu prohlásil, že čeho ukrajinská armáda dosáhne do konce letošního roku, bude základem pro budoucí jednání. Souhlasíte s českým prezidentem?
Já nevidím žádný prostor pro jednání.
Mám na mysli, zda mají události, které se stanou do konce roku, nějaký zvláštní význam.
Podle mě bude důležité všechno. My přece nevíme, kdy tato válka skončí, a do poslední chvíle nebudeme vědět, kdy se v Rusku změní režim. Může se změnit vlivem války, ale i z jiných důvodů. A Prigožin nám ukázal, že to vlastně je možné. A domnívám se, že to, co se v Rusku přihodilo, je jen začátek. Rozporů přibývá, v základech ruské státnosti se objevila trhlina, která se zvětšuje. Letos nebo příští rok se může přihodit cokoli. Časový rámec bych ale nedával.
Ráda bych rovněž upozornila na výrok Garryho Kasparova, který ve Vilniusu prohlásil, že kvůli rozpoutané válce budou Rusové ještě dlouhá léta považováni za zločince. Souhlasíte s ním?
Samozřejmě že my všichni poneseme přinejmenším odpovědnost, ať se nám to líbí, nebo ne, bez ohledu na to, kdo za to může, kdo proti režimu bojoval. S tím se setkáváme všichni. Ano, Kasparov má do jisté míry pravdu. I když obecně nesdílím názor, že se lidé mají trestat podle pasu. Pokud jsme zastánci evropských norem, pak bychom měli vytvořit seznam válečných zločinců a spolupachatelů války. Mluvím o tom už dlouho. A ostatní by se měli zodpovídat podle toho, co spáchali. Nepřipadám si jako zločinec, ale pociťuji vlastní zodpovědnost. Proti tomu režimu jsem bojoval už od prvních dnů války v roce 2014, i když možná ne příliš úspěšně. Účastnil jsem se mírových pochodů a nehlasoval jsem pro anexi Krymu, proto se samozřejmě za zločince nepovažuji. Ale chápu, že dokud bude trvat válka, tuto odpovědnost poneseme.
Zelenskyj se před summitem NATO sešel s evropskými lídry. Mnozí z nich učinili řadu důležitých prohlášení, ale soudě podle reakcí propagandistů nejvíce pobouřil Erdogan. Proč předání velitelů pluku Azov vyvolává u veřejnosti větší rozhořčení než předání kazetové munice Ukrajině?
Protože pro režim bylo ponižující, že to udělal právě Erdogan, který sice nebyl považován za spojence, ale přinejmenším za politika, s nímž Putin musel jednat. Bylo to vnímáno jako ponížení, což je pochopitelné, protože už předtím Putina ponížil Prigožin. A protože nepřišla žádná reakce, znamená to, že Putin je slabý a může být ponižován. Erdogan bude sledovat své vlastní zájmy, nikoli Putinovy, a pokud se mu vyplatí přátelit se se Západem a nějak s ním vyjednávat, udělá to, aniž se bude ohlížet na chromou kachnu (z anglického lame duck – výraz pro oslabeného politika, který je před odchodem z funkce, pozn. red.) Putina.
Když už jste zmínil Prigožina, jak jeho turné po ruských městech ovlivní Putinův režim?
Už ovlivnilo. Putinův režim už začíná
