„Michal Gabriel patří k předním osobnostem současné české výtvarné scény. Na parkánu naší hlavní výstavní budovy se představuje postavami hráčů či lovců-průvodců, kterým dělají společnost reprezentanti zvířecí říše,“ popisuje produkční galerie Barbora Klipcová.

„Kočkovité šelmy, žraloci a ptáci současně zastupují živel země, vody a vzduchu. Skupinu doplňuje Žena se psem, která průhledem mezi zelení komunikuje s Mauglím, chlapcem džungle,“ doplňuje Klipcová.

Litoměřické parkány, tedy prostory před městskými hradbami, skýtají nevšední prostor pro vytvoření letních expozic se zajímavým pozadím.

6 fotografií

„Jednotlivé figury zde autor různě variuje, v průběhu času se k nim vrací a posouvá jejich výpověď. Své sochařské projekty často promýšlí ve skupinách a jinak tomu není ani v tomto případě. Členitý prostor parkánu jej přivádí k novému pojetí situace a převyprávění příběhů – sochy jsou stavěny do nových seskupení a komunikačních vzorců,“ podotýká produkční.

Název výstavy Mise Mauglí odkazuje k výpravám do tajemna. „Všechny prezentované skulptury se návštěvníkům stávají průvodci do nedostupných míst podvědomí, do snů nebo archetypů a mohou tak zpřístupnit i skrytá zákoutí lidského bytí,“ uvažuje Klipcová.

Autor výstavy Michal Gabriel je členem legendární skupiny Tvrdohlaví. Sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze vystudoval v letech 1980 až 1987. Na výtvarnou scénu vstoupil v přelomových 80. letech 20. století a od počátku zaujal svým osobitým projevem.

„České umění se v tu dobu obracelo k primitivním a archaickým formám a do centra pozornosti nastupující generace se dostalo neakademické ztvárnění figury. Fantazijně pojaté antropomorfní a zoomorfní náměty jsou významným a trvalým prvkem Gabrielovy tvorby dodnes – skrze lidské i zvířecí figury specifickým sochařským jazykem vypráví příběhy ovlivněné mýty a archetypy,“ upozorňuje produkční galerie.

Michal Gabriel jako jeden z mála našich soudobých sochařů tvoří exteriérové sochy a instalace. „Gabrielovy figury i zástupce fauny můžeme potkat na mnoha místech nejen Čech, ale i Evropy, ať už jde o náměstí či ulice nebo o přírodní scenerie. Například část litoměřické instalace byla v loňském roce vystavena v rámci České sezony v Drážďanech,“ doplňuje Klipcová.