„Vloni jsme kýžených výsledků nedosáhli,“ řekl archeolog Jiří Klsák. Letos proto s kolegy začali tam, kde vloni skončili. „Indicie jsme měli už z loňska. Otevřeli jsme hluboké sondy a zjistili, že tudy původně vedl hradní příkop. Jeho dno je tři metry pod úrovní současného terénu,“ popsal Klsák situaci na Hartenbergu.

Hradní příkop Hartenbergu s největší pravděpodobností zasypali ti, kteří areál kdysi přestavovali do gotické podoby. Naznačují to nálezy zbytků keramiky. „Odpovídají době druhé poloviny 13. a první poloviny 14. století,“ uvedla Klára Kolejáková, pracovnice karlovarského muzea.

Keramika i skleněný prstýnek

První písemná zmínka o Hartenbergu je z roku 1345. Archeologické průzkumy ovšem dokazují, že původní podoba hradu sahá do románské doby na začátku 13. století. Karlovarští archeologové zde hledají stopy minulosti už od roku 1995, kdy provedli první výzkumy. „Tehdy byl hrad ještě ruinou,“ zavzpomínal Jiří Klsák.

24 fotografií

S pozdějším majitelem Bedřichem Loosem se odborníci na historii dostávali dál a dál. Letos tak pokračovali v průzkumech i v samém jádru románského hrádku, který se dnes ukrývá pod podlahou jeho gotické podoby. „Nálezy z této části hradu byly rozmanitější,“ uvedla Klára Kolejáková. Vedle střepů keramiky zde objevila i část skleněného prstýnku.

Průzkum hradu bude pokračovat

Všechny tyto nálezy nahrávají teorii, že románský hrad tvořilo několik objektů na skalních výchozech. Při úpravách pak majitelé objekt zcelili a prázdná místa zasypávali materiálem z doby románské.

Třetím místem, kde archeologové pracovali, bylo nádvoří hradu. Tam na přání jeho majitele sondovali v místech, kde zřejmě bývala nádrž na dešťovou vodu.

„V jižní části jsme objevili zeď, která ji oddělovala od mladších palácových staveb, přiblížil výsledky této části průzkumu Klsák.

Ačkoliv práce na hradě pro letošní rok skončily, odborníci Muzea Karlovy Vary se do jeho historie ponoří i v dalších letech. Hartenberg měl zejména po druhé světové válce pohnutý osud.

Po požáru málem demolice

Podepsalo se na něm jak vysídlení, hnědouhelná těžba na Sokolovsku, tak státní statky, které například ve zmiňované nádrži na dešťovou vodu zřídily fukar. „Všechno pak korunovalo opakované úmyslné zapálení objektu. Padl dokonce návrh na jeho kompletní likvidaci,“ řekl majitel hradu Bedřich Loos.

O demolici se mluvilo zejména po požáru v roce 1985. Záměrem majitele areálu je vrátit hrad do podoby před tímto datem. Práce, na nichž se podílí Stavební huť Hartenberg, kterou Bedřich Loos založil, komplikuje mimo jiné fakt, že hrad stojí v seismické oblasti. „Po zemětřesném roji z roku 1824 se ve zdech hradu objevily obrovské trhliny,“ dodal majitel.