Brno - Klid, společnost sedmi koček i pravidelně obměňované výstavy nabízí brněnská kočičí kavárna Kočkafé Schrödinger v centru města. Majitelka Kristýna Daňková ji do prostor, kde dvě dekády sídlil oblíbený hudební klub, přestěhovala loni na podzim a plánuje počet kočičích obyvatel kavárny postupně zvyšovat. "V minulém sídle byl prostor maximálně pro pět koček, sem by se jich vešel určitě dvojnásobek," řekla ČTK Daňková.
Fotogalerie
Je přesvědčena o tom, že ve svém současném působišti je kavárna největší svého druhu v České republice a možná i ve střední Evropě. "Úplně přesně to samozřejmě ověřit nejde, ale podle vlastních zkušeností i referencí našich návštěvníků tomu tak je. Nemůžeme se ale měřit s kočičími kavárnami v Asii, kde některé mají třeba dvě poschodí. Ve střední Evropě ale o ničem větším nevím," podotkla.
Kočkafé Schrödinger vzniklo v roce 2019, kdy Kristýna Daňková převzala kočičí kavárnu Envi café od předchozí majitelky. "Mít vlastní kavárnu byl léta můj sen, ale měla jsem představu, že si ji otevřu někdy později. Pak mi ale kamarád napsal, že se Envi café prodává s tím, že má zůstat kočičí kavárnou. Asi tři dny jsem přemýšlela, proč do toho nejít. Na nic jsme nepřišla a kavárnu jsem převzala," popsala své začátky majitelka.
Stejně jako její předchůdkyně vede kavárnu s kočičími rezidenty. Zvířata sice pocházejí z útulků, ale jsou pečlivě vybírána s ohledem na povahu a nejsou určena k adopci. "Tady v Brně funguje adopční kavárna Pelíšek, což je krásný koncept, ale má jiné nároky zejména na čas. Navíc přiznávám, že bych se s kočkami těžko loučila," dodala Daňková.
Kočky tak pocházejí ze tří útulků na jižní Moravě a jejich provozovatelé je pečlivě vybrali tak, aby byly přátelské k lidem a zejména vycházely spolu navzájem. Kočky se z kavárny nikam nestěhují, bydlí v ní 24 hodin denně. Kromě volného pohybu po celé kavárně mají k dispozici i oddělenou místnost, kam za nimi hosté nesmí. Kočky přímo z ulice kavárna nepřijímá. "Bylo by to obrovské riziko, zejména zdravotní. I když naše kočky přicházejí z útulků prověřené a vyšetřené veterinářem, preventivně je vždycky beru na měsíc ještě do karantény k sobě domů, abych měla jistotu, že žádného z rezidentů nemohou ničím nakazit. Navíc vyloženě venkovní kočka by tady trpěla," vysvětlila Daňková.
Na každém stole hosté najdou album, kde je zaznamenaný příběh všech kočičích obyvatel i jejich vlastnosti. Aktuálně je koček sedm, na podzim by měly přibýt další dvě. U vstupu i v každém menu pak najdou soubor pravidel, která je třeba v kavárně dodržovat.
"Pohoda koček je tady na prvním místě a většina hostů to respektuje. Ke komplikacím někdy dochází s dětmi, které rodiče navzdory pravidlům nechají běhat po kavárně a nedohlížejí na ně. Ale osvědčilo se mi se domluvit přímo s dítětem a situaci mu vysvětlit. Rodiče by si ale měli uvědomit, že kočičí kavárna není dětské hřiště. Lidé k nám chodí za klidem, který mají rády i kočky," konstatovala majitelka kavárny.
S vedením kavárny to zatím neměla úplně snadné. Podnik převzala jen pár měsíců před vypuknutím pandemie, když omezení skončila, přišla válka na Ukrajině a s ní spojená energetická krize. Na minulé adrese vzrostly zálohy na energie tak, že provoz přestal dávat ekonomický smysl. "Měli jsme velké štěstí, že jsme našli současné prostory, otevírali jsme loni v září. Od té doby se vlastně pořád rozkoukáváme, ale snad už bude prostor na plánování dalších akcí," doplnila.
Kromě hostujících výstav by ráda pořádala akce, jejichž výtěžek by sloužil na podporu útulků, zatím mají dva z nich v kavárně umístěné kasičky, kam mohou hosté přispívat.
