Největší fotovoltaická elektrárna vznikne mezi elektrárnami Prunéřov a Tušimice na Chomutovsku. Zhruba 63 hektarů rekultivované plochy po těžbě uhlí pokryje téměř 160 tisíc solárních panelů. Má jít o doposud největší fotovoltaickou elektrárnu v Česku. Záměr společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje nyní posuzuje Krajský úřad Ústeckého kraje. Její instalovaný výkon má být přes 87,6 MWp (megawattpeaku).

Obří solární elektrárna bude sice viditelná a změní ráz krajiny, v jejím blízkém okolí se ale rodinná zástavba nenachází, negativní ohlasy místních obyvatel se tak zatím neobjevily. K záměru se ještě může veřejnost v rámci zjišťovacího řízení procesu EIA vyjádřit, a to do 21. července.

Elektrárna je součástí mnohem širšího solárního projektu, který ČEZ v lokalitě plánuje. V budoucnu tam má vzniknout několik solárních elektráren. „Projekt patří mezi naše největší plánované instalace. Uvažovaný výkon by měl být 243 MWp, přičemž v praxi se jedná o několik FVE sloučených do jednoho přípojného místa,“ uvedla mluvčí společnosti Barbora Peterová s tím, že nyní firma jedná o změně územního plánu a aktualizaci zásad územního rozvoje.

Ledvice jako laboratoř. ČEZ tam testuje solární panely pro obří parky

Aktuálně se řeší i projekt společnosti ČEZ na výstavbu FVE na zrekultivovaném území odkaliště v katastru obcí Vysočany a Lažany na Chomutovsku. V 70. až 90. letech minulého století území sloužilo jako skládka popela z uhelné elektrárny. Kvůli ní byla zlikvidována tehdejší obec Vysočany, stát zůstala jen fara a kostel sv. Václava. Teď tady chce ČEZ postavit fotovoltaickou elektrárnu.

„Vznikne na zemědělsky nevyužívané ploše, což nám dává smysl. Zastupitelstvo není proti,“ sdělil Petr Šmíd (Pro obec), starosta obce Hrušovany, pod kterou Vysočany a Lažany spadají, s tím, že nyní se připravuje změna územního plánu, která realizaci umožní.

Nedávno proběhlo veřejné projednání záměru, na němž se sešli místní obyvatelé, vedení obce i zástupci ČEZ. Některým lidem se plán nezamlouvá. Panely totiž zaberou místo, které využívají k procházkám a relaxaci. Vyskytuje se tam i několik chráněných živočišných druhů.

Sousední město je proti

Větší odpor budí projekt na výstavbu fotovoltaické elektrárny mezi městy Vroutek a Podbořany na Lounsku. ČEZ chce využít pozemky v lokalitě Kozinec, jde o bývalý tankový újezd. „Lokalita byla vyhodnocena jako vhodná z hlediska osvitu a s ohledem na kvalitu půdního fondu, tedy jedná se o nízkobonitní pozemky, které nelze využít pro zemědělské účely,“ řekla Peterová. Jak velký výkon má elektrárna mít, není v tuto chvíli známo. „Vzhledem k tomu, že probíhá teprve přípravná fáze, uvádět jakékoliv další specifikace včetně plánovaného výkonu by bylo nyní předčasné,“ dodala Peterová.

Pozemky patří Vroutku. Vedení města není proti a ladí s ČEZ podmínky smlouvy. Ovšem proti výstavbě jsou Podbořanští, kteří budou mít fotovoltaickou elektrárnu blízko. „Nevidíme důvod, proč by se měla přírodní lokalita zastavět solárními panely. Ty patří spíše na střechy budov,“ řekl podbořanský starosta Radek Reindl (Společně pro Podbořany).

Podbořanští proto vyzvali vroutecké zastupitele, aby chystaný záměr odmítli. „Na zastupitelstvu jsme přijali usnesení, ve kterém vyzýváme vroutecké zastupitele, aby od pronájmu pozemků na Kozinci pro fotovoltaiku upustili,“ zmínil Reindl. V podstatě ale Podbořany žádnou další možnost, jak výstavbě zabránit na pozemcích Vroutku, nemají.

Plovoucí soláry na štěchovické nádrži už dodávají proud, vystačí pro 10 domů

Vedení Vroutku od záměru zřejmě neustoupí. „Nevidíme k tomu důvod. V podstatě dojde k rozšíření průmyslové zóny,“ reagoval starosta Jaromír Kubelka (Kubelkova Vroutecká Liga) s tím, že do obecního rozpočtu z toho bude plynout příjem zhruba dva miliony korun ročně po dobu životnosti fotovoltaické elektrárny, ta má být přes třicet let.

Že chce ČEZ stavět fotovoltaickou elektrárnu na pozemcích, které mu nepatří, což je případ výše zmíněného Vroutku, je spíše výjimka. Většinou půjde o lokality, které vlastní. „Pro výstavbu využíváme nejprve tzv. brownfieldy ve snaze minimalizovat zábor zemědělské půdy,“ přiblížila Peterová.

Obnovitelná energetika má za několik let zcela nahradit uhelné elektrárny, které jsou postupně odstavovány. Letos končí demolice odstavené uhelné elektrárny v Prunéřově, nahradí ji bezemisní zdroje.