Zato však velmi úspěšně, když s Liborem Kotrmonem a vozem Ford Escort RS Cosworth vyhráli v Hustopečích i na Bohemii absolutně klasifikaci MČRHA. „Obě soutěže jsem si moc užila. V historicích se jede skvělý sport a navíc je zde vynikající kolektiv. Člověk se zde může vždy něco naučit od zkušenějších, dnes už můžeme říct, legend tohoto sportu. Panuje parádní atmosféra, snažíme se navzájem pomáhat, když to jde. A to všechno mě motivuje závodit,“ usmívá se sympatická Slovenka. A vrací se do poloviny června.

„Hustopeče dopadly mnohem lépe než loni. Tehdy nám hned po třech kolech shakedownu odešla převodovka. To mě hodně zklamalo, protože Hustopeče jsou krásné. Dokonce z mého pohledu asi nejhezčí z celého seriálu. Nádherné tratě mezi vinicemi, částečně po šotolinách, krásné svezení, dokonalá organizace a úžasná divácká atmosféra. Co jsem si fakt užila, byly noční erzety. Já osobně totiž raději závodím za tmy (úsměv). Když se ty jednotlivé úseky postupně otvírají a když si to sedne s dobře napsaným rozpisem, je to radost závodit. Zamilovala jsem si to tam a cítím se tam jako doma. Výsledek byl třešinkou na dortu,“ pochvaluje si Veronika, která letos absolvuje pouze vybrané podniky. „Letos chci dovolenou rozdělit mezi rodinu a závody. Domluvili jsme se tedy s Liborem, že spolu pojedeme dva, maximálně tři závody. Vltavu a Český Krumlov s ním jela Věra Pečenková a povedly se jim také krásné výsledky. Naopak Honza Krečman, který byl jeho dlouholetým spolujezdcem, už řekl s humorem, ať tahají mladší (smích). Každopádně nám nadále pomáhá, je skvělým mentorem, snaží se poradit a je skvělé čerpat zkušenosti od takové ikony.“

Na hustopečské vítězství navázali Libor s Veronikou i na Bohemii. „V Sosnové jsme se snažili, co to šlo. Na lepší než čtvrté místo to však nebylo. Přesto jsme si řekli, že to je dobrý začátek už vzhledem k tomu, jak náročná a dlouhá vždy Bohemka je. Tentokrát navíc panovala extrémní vedra, takže jsme si to opravdu „užili“ my i auto (smích). Na sobotní ranní Městské jsme tak ani nestíhali vnímat, že hned na startu odstoupil Vlasta Neumann. V prvním kole jsme u Kulturáku viděli Vojtu Štajfa s Verčou (Havelkovou) řešit nějaký problém. Později jsme se dozvěděli, že měnili kolo. Když jsme si za cílem sundávali helmy, viděli jsme řešit problém Míru Janotu. Během Městské erzety se vše změnilo a my rázem vedli. Vojta s Verčou pak s Toyotou neskutečně letěli. Měli však docela velkou ztrátu a tak jsme se s Liborem rozhodli zkusit vedení udržet.“

Ani posádka krásného Fordu však nebyla bez problémů. „Nejvíce nám zatrnulo po prvních Kvítkovicích ve stopce, když se zpod kapoty objevil plamínek. Hned nám hlavou proběhla loňská Barumka, kde jsme museli hasit. Teď se naštěstí jen odlepila žáruvzdorná páska z krytu, padla stranou s lepidlem na rozpálené turbo a trošičku to blaflo. Zachovali jsme si však chladnou hlavu, rychle jsme tedy sebrali paní ve stopce výkaz a začali chladit (úsměv). V první sobotní sekci se přehřívaly brzdy. Kluci to však v servisu spravili a pak už to bylo mnohem lepší. Když jsme před posledními Zvířeticemi věděli, že máme náskok přes dvě minuty, snažili jsme se maximálně soustředit a vyvarovat defektu či jiného problému. Podařilo se a myslím, že vyhrát historiky na Bohemce není špatné (smích). Nicméně musím uznat, že Vojta Štajf, Jirka Kašpar, Míra Janota a Jindra Štolfa jeli fantasticky,“ uznává kvality soupeřů Veronika, která si ještě jednou „užila“ na cílové rampě. „Jen je blbé, že jsem nestihla odšpuntovat šampaňské a nemohla se bránit. Když se mi to posledně stalo na Bohemce 2021, byli u toho Tomáš a Lucka Engovi, kde mi Tomáš se smíchem řekl: „Jednou tě to naučím.“ Letos toho využili Vojta Štajf a Pavel Adámek, řekli: „Holka, nebudeš to mít zadarmo!“, a vylili mi šampaňské za krk. Měla jsem tak dobré tužidlo na vlasy a sprchu jak se patří (smích). Závěrem bych chtěla moc poděkovat všem, kteří nás podporovali. Zejména našemu týmu, který odvedl skvělou práci při přípravě a také na každém závodě. Našim rodinám, kamarádům a všem fanouškům, kteří nás motivovali a poháněli až do cíle (úsměv).“