Protipandemická opatření narušila běžné fungování společnosti a odrazila se i ve fungování kriminality. Efekt omezení volného pohybu osob a uzavření sektoru služeb byl v podstatě bezprostřední. Důsledky pro chování obyvatel měly nicméně dlouhodobější charakter, například v oblasti omezování sociálních kontaktů, cestování a účasti na hromadných akcích.

"Pokles kriminality byl typický pro ty činy, které bezprostředně souvisí s přítomností a s prostorovou mobilitou obyvatelstva. Přestupky v dopravě nebo krádeže na osobách byly ovlivněny lockdowny asi nejvíce. V menší míře došlo k poklesu vloupání do bytu. Obecně lze říci, že úměrně k utlumení společenských aktivit klesla i většina druhů kriminality," vysvětluje Martin Šimon ze SYRI a Akademie věd ČR.

Zvýšení kriminality odborníci pozorovali u činů, u kterých omezení společnosti paradoxně vytvořilo nové příležitosti. "Snížený dohled usnadnil vloupání do prodejen, výrobních a jiných objektů. Změny v dopravním chování společnosti pravděpodobně mohly také za zvýšený zájem o krádeže jízdních kol," uvedl Šimon. Podle něj bezprostřední změny v důsledku omezení fungování společnosti neměly ale ve většině případů dlouhodobé trvání. Například přestupky proti majetku, loupeže nebo výroba omamných látek v covidovém roce 2020 poklesly. V následujících letech se ale vrátily na běžnou úroveň nebo nad ni.

Ne u všech trestných činů a přestupků ale došlo k návratu na původní předcovidové hodnoty. Například výtržnictví, úmyslné ublížení na zdraví nebo krádeže na osobách zůstaly na podprůměrných hodnotách. "Tyto trestné činy souvisí s ekonomickou situací a cestovním ruchem, které v mnoha parametrech nedosahují předcovidových hodnot. Obdobné platí pro krádeže automobilů a jejich součástek. Můžeme tak registrovat krátkodobé a dlouhodobé efekty. Zkušenost s covidem se ale zároveň projevila i opačným trendem vývoje. Některé druhy kriminality výrazně narostly kvůli přesunu společenských činností do online prostoru," uvedl Šimon s tím, že z analytického pohledu je zajímavý i určitý "kompenzační efekt", - snížení určitého druhu kriminality v jarním lockdownu 2020 bylo kompenzováno nárůstem v letních měsících roku 2020 (např. ostatní formy toxikomanie, trestné činy proti veřejnému zájmu, vydírání). Kriminalita jakožto společenský jev je ovlivněna také změnami legislativy a souvisejících předpisů.

Koronavirové omezení společnosti skýtá bezprecedentní a unikátní možnost, jak lépe porozumět souvislostem mezi kriminalitou, společností a prostorem. Obyvatelstvo trávilo daleko více času v místě bydliště a daleko méně času v místech práce a spotřeby. Tato změna struktury příležitostí pro páchání kriminality nastala minimálně v trojím smyslu. Zaprvé se změnily každodenní rutiny obyvatel, které mohly jak omezit, tak vytvořit nové příležitosti pro nápad kriminality. Zadruhé se změnil prostý počet obyvatel přítomných na určitém území v čase. To mělo vliv na rozmístění příležitostí pro kriminalitu. Zatřetí se začátkem pandemie změnila ekonomická situace osob a došlo ke znevýhodnění osob s prekarizovanou formou zaměstnání.