Karel Poláček: Hlavní přelíčení. František Husák a Iva Janžurová v příběhu inspirovaném skutečnou loupežnou vraždou

Autorem dramatu z pražské periferie je český spisovatel Karel Poláček, známý hlavně humoristickou tvorbou. V Hlavním přelíčení vypráví tragický příběh malého člověka, slabocha a naivního snílka, který se v touze po majetku dopustí nejprve podvodu a pak i vraždy.

Inspirací při psaní románu byla autorovi skutečná loupežná vražda, která se v roce 1928 odehrála v pražské Hostivaři, a následný soudní proces s pachatelem. Karel Poláček tehdy případ sledoval jako soudničkář Českého slova.

Hlavní přelíčení vyšlo poprvé v roce 1932. V roce 1971 natočil režisér Ivo Novák podle románu stejnojmenný televizní film, v němž do ústředních rolí sňatkového podvodníka a jeho vdavekchtivé oběti obsadil Josefa Somra a Jaroslavu Tichou.

Šestidílná rozhlasová četba na pokračování byla natočena v roce 1984. V hlavních rolích účinkují František Husák a Iva Janžurová.

Karel Poláček

Karel Poláček se narodil 22. března 1892 v rodině židovského obchodníka ve východočeském Rychnově nad Kněžnou. Matka Žofie zemřela, když mu bylo sedm let. Později ho tedy vychovávala otcova druhá žena.

Studoval rychnovské gymnázium, ale pro nekázeň a špatný prospěch byl vyloučen. Maturitu nakonec složil až v roce 1912 na pražském gymnáziu v Truhlářské ulici. Poté začal studovat práva.

Karel Poláček|foto:autor neznámý, Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Na začátku první světové války narukoval do armády, prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí.

V roce 1920 se významně rozjela jeho novinářská kariéra. Přispíval do satirických časopisů Nebojsa nebo Štika venkova, publikoval v Lidových novinách, působil jako redaktor Tvorby, jako sloupkař a soudničkář v Českém slově, redigoval humoristický časopis Dobrý den. Jeho oblíbenými novinářskými útvary byly sloupek a soudnička. 

Práce novináře musel Karel Poláček zanechat po okupaci Československa hitlerovským Německem. Byl po otci Žid. Živil se tedy jako knihovník v Židovské náboženské obci. Dceru Jiřinu, kterou měl se svojí první ženou, stačil především díky aktivitě své družky, právničky Dory Vaňákové, ještě poslat do bezpečí do Anglie.

Spisovatel a jeho družka byli deportováni do Terezína. Poláček ještě těsně před transportem stihl dopsat svůj nejznámější román Bylo nás pět.

Původně se předpokládalo, že Karel Poláček zahynul v Osvětimi, ale podle očitého svědectví jedné spoluvězenkyně se účastnil ještě přesunu vězňů do Hindenburgu a poté do Gleiwitzu, kde zřejmě v lednu 1945 zemřel.