Období covidu narušilo běžné fungování společnosti, a to se výrazně odrazilo i na kriminalitě. Trestné činy ve veřejném prostoru poklesly se zavedením takzvaných lockdownů, nejvíce se snížil počet krádeží páchaných na lidech.
„Pokles kriminality byl typický pro ty činy, které bezprostředně souvisí s přítomností a s prostorovou mobilitou obyvatelstva. Přestupky v dopravě nebo krádeže na lidech byly ovlivněny lockdowny asi nejvíce,“ vysvětluje Martin Šimon ze SYRI a Akademie věd ČR.
Světlá stránka epidemie: v Česku klesla kriminalita o skoro 17 procent |
„V menší míře došlo k poklesu vloupání do bytu. Obecně lze říci, že úměrně k utlumení společenských aktivit klesla i většina druhů kriminality,“ doplnil.
V covidovém roce 2020 výrazně poklesly také přestupky proti majetku, loupeže nebo výroba omamných látek. V následujících letech se ale vrátily na běžnou úroveň.
Ne všechny trestné činy či přestupky se však vrátily na předcovidové hodnoty. Například výtržnictví, úmyslné ublížení na zdraví nebo okrádání lidí zůstaly na podprůměrných hodnotách.
„Tyto trestné činy souvisí s ekonomickou situací a cestovním ruchem, které v mnoha parametrech nedosahují předcovidových hodnot. Obdobné platí pro krádeže automobilů a jejich součástek. Můžeme tak registrovat krátkodobé a dlouhodobé efekty,“ vysvětlil Šimon.
Mapa zločinu za covidu. Kvůli pandemii ubylo vražd, přibylo domácího násilí |
„Zkušenost s covidem se ale zároveň projevila i opačným trendem vývoje. Některé druhy kriminality výrazně narostly kvůli přesunu společenských činností do online prostoru,“ uvedl Šimon.
Změny způsobené s nástupem pandemie přinesly minimálně tři možné důvody pro pokles kriminality, a to že se změnily každodenní rutiny lidí, změnil se také počet obyvatel přítomných na určitém místě v určitém čase, a změnila se ekonomická situace lidí.
Koronavirové omezení společnosti tak skýtá podle Šimona bezprecedentní a unikátní možnost, jak lépe porozumět souvislostem mezi kriminalitou, společností a prostorem.
